Potravinové banky mají v Praze tradici. První z nich zde byla založena už v roce 1992. I přesto, že obchodníci měli mnohem větší možnost si na jejich činnost zvyknout a zapojit se do ní, pražská banka stále bojuje s nedostatkem jídla. Poptávka po jejích službách je totiž obrovská.

Není divu, že pracovníci banky vítají novelu potravinářského zákona, podle které budou muset obchody nad 400 metrů čtverečních plochy od roku 2018 nabízet pod hrozbou pokut neprodané jídlo charitě.

Jak přispívají řetězce 

„Nyní nám denně jídlo dodávají dva řetězce, Globus a Tesco. Měsíčně od nich dostaneme asi 15 tun potravin. Doufáme, že se díky novele zákona nejpozději od roku 2018 přidají také ostatní řetězce. To by znamenalo, že by se množství darovaného jídla mohlo zpětinásobit," uvedla předsedkyně pražské potravinové banky Věra Doušová.

Jídla pro potřebné podle ní není nikdy dost. Pražská banka, která je největší v republice, má totiž kromě hlavního města na starosti i střední Čechy. Jídlo zdarma dodává větším organizacím, jako je Armáda spásy, Červený kříž nebo Naděje, stejně jako desítkám menších, jako jsou Klokánky, azylové domy nebo rezidence pro přestárlé či nemocné.

„V tuto chvíli zásobujeme asi 95 organizací, kteří potraviny předávají zhruba 12 tisícům individuálních klientů. Každý měsíc navíc řešíme několik nových žádostí o odběr," shrnula Doušová s tím, že se snaží mezi klienty přijmout všechny organizace, které se přihlásí a skutečně poskytují pomoc potřebným.

Dohoda s ministerstvem 

Je vůbec organizace na výrazný nárůst množství potravin od řetězců připravena? Podle předsedkyně banky ano. „Loni se podařilo vyjednat dohodu s ministerstvem zemědělství, takže jsme my i všechny ostatní potravinové banky dostaly investiční dotaci. Požádali jsme o mrazicí a chladicí zařízení. Doposud jsme využívali starou vyřazenou techniku, která je už ekonomicky neefektivní a také značně nespolehlivá," popsala Doušová. Pražská pobočka navíc disponuje dvěma velkými sklady a dostatečným množstvím zaměstnanců.

Problém by neměl nastat ani s dopravou potravin do organizací. K původnímu starému poruchovému autu loni potravinová banka pořídila nový vůz. Na ten jí přispěli tři sponzoři. Další automobil má v plánu dokoupit ještě letos.

Situace v Praze je dobrá

Vedoucí terénního programu pražské pobočky Naděje Aleš Strnad si na množství jídla, které je v metropoli k dispozici pro potřebné, nestěžuje. „Alespoň v Praze je materiální pomoci dostatek a k cílovým skupinám se přebytky dostávají. Zároveň od konce loňského roku funguje operační program Evropské unie potravinové a materiální pomoci, což je další zdroj," shrnul.

Kromě legislativy a ochoty řetězců potraviny poskytovat hraje podle něj velkou roli i ekonomická situace. „Pamatuji si, že čtyři pět let zpátky nebyla hospodářská situace v Evropě ani u nás dobrá a sekundárně se to dotklo i množství přebytků," zavzpomínal.

Problém s plýtváním 

Vláda by se podle Strnada měla zaměřit i na jiné problémy, než obchodní řetězce. I když ty samozřejmě k plýtvání jídlem přispívají. „Třeba hygienická opatření jsou v České republice poměrně přísná a již uvařenou stravu je nutné hned zkonzumovat. V opačném případě se musí vyhodit.

Často se proto stává, že třeba podnikatel v pohostinství, kterému zůstávají přebytky hotové uvařené stravy, by je rád nabídl potřebným, ale nemůže, aniž by porušil zákon. Vůle by byla, ale zákon stojí v cestě," uvedl Strnad. Uvítal by proto určité zmírnění norem.

Infografika-potraviny

Čtěte také: Zachraňují „ošklivou" zeleninu