„Aktuálně přijímáme domácnosti či malé odběratele v případech, kdy jde o další odběrné místo stávajícího zákazníka, o stávajícího zákazníka, který bude odebírat od naši společnosti další komoditu (např. k plynu i elektřinu), nebo o převod odběru. Nové smlouvy se středními a velkými odběrateli jsou aktuálně pozastavené resp. v určitých případech se řeší individuálně,“ odpověděl Miroslav Vránek na dotaz Pražského deníku.
Podle Vránka společnost celou věc intenzivně vyhodnocuje a řeší a předpokládá postupné obnovování nabídky pro nové zákazníky v řádu týdnů.
Magistrátní koalice, která schválila poskytnutí ručení za půjčky pro městskou „akciovku“, zdůvodnila rozhodnutí nutností doplnit zásobníky zemního plynu před příští topnou sezónou.
„Jedním ze zásadních vlivových faktorů dopadajících na plynárenské společnosti je požadavek Evropské komise spočívající v povinnosti naplnit sjednanou kapacitu zásobníků na alespoň 80 % do konce října 2022,“ konstatuje usnesení radních.
Argumenty do důvodové zprávy k němu pak dodala samotná Pražská plynárenská, která shrnula aktuální příklady pomoci energetickému sektoru v zahraničí. „Britští dodavatelé energií mohou získat od státu podporu až 2,4 miliardy GBP za převzetí zákazníků zkrachovalých dodavatelů,“ lze se mimo jiné dočíst v důvodové zprávě.
Podpora na zajištění dodávek
Také radní Jan Chabr (Spojené síly / TOP 09), který má městské společnosti v gesci, upozornil na možnosti čerpání likvidity, kterými okolní státy přispívají k řešení momentální krize na trhu s energiemi.
„Český stát zatím tuto formu podpory dodavatelům zvažuje. Tudíž se k tomu musí postavit čelem akcionáři jednotlivých společností. Proto jsme se i my rozhodli zaručit za čerpání úvěru. Tyto prostředky nejdou na provoz společnosti, ale pouze na nákup plynu. Tak, abychom naplnili zásobníky a byla zajištěna topná sezóna pro příští rok,“ zopakoval Chabr.
Starostu Prahy 9 a zastupitel ODS Tomáše Portlíka prý radou schválený materiál o úvěrových zárukách zaskočil. „Divím se, že panu primátorovi nevadí ručit miliardou navíc, bez toho, aniž by bylo jasné, jak hodlá společnost tento dluh splácet. Chybí mi jasný byznys plán. Doufám, že vedení města na červnovém zastupitelstvu moje obavy rozptýlí a objasní nám svoje kroky,“ prohlásil Portlík.
S kritikou přispěchalo i hnutí ANO, které je rovněž v opozici. „Je to naprosto nepochopitelné. Ostatní energetické společnosti generují rekordní zisky a vyplácí obrovské dividendy. Pražská plynárenská nedělá ani jedno. Nejdříve je to 2miliardová půjčka, teď 4miliardová záruka. Koalice před časem vyměnila vedení společnosti a ta se od té doby topí v problémech. Někdo by měl vyvodit jak politickou, tak manažerskou odpovědnost, ne jen žádat o půjčky a záruky,“ uvedl zastupitel a poslanec Patrik Nacher.
Podle radního Chabra se ale Praha jen stará o to, aby její společnost měla dostatečnou likviditu. „Na co dříve stačila miliarda, dnes stojí i sedm nebo osm miliard korun,“ poznamenal k cenám zemního plynu politik, podle kterého žádná jiná energetická společnost na českém trhu nemá takový poměr a mix zákazníků (ve prospěch plynu) jako Pražská plynárenská a srovnávání firmy třeba s ČEZem, který navíc energii vyrábí, proto označil za „míchání jablek s hruškami“. „Pokud se podíváte do už zveřejněných výsledovek jiných společností, tak problém v rámci obchodu mají téměř všichni,“ dodal Chabr.
Pražská plynárenská pod drobnohledem
Radní i jeho kolegové navíc zdůrazňují, že smlouva o zárukách má pevná pravidla včetně poplatku vůči městu ve výši 52 milionů korun. „Společnost bude hlavní město bezodkladně informovat o jakékoliv skutečnosti nebo události, o které se dozví a která může vést k předčasné splatnosti dluhů podle Úvěrové smlouvy nebo jiného Finančního dokumentu, včetně informace o tom, že hrozí, že PPAS nebude schopna uhradit splátku úvěru,“ uvádí mimo jiné text smlouvy.
Koaliční lídři odmítají spekulace o tom, že Pražská plynárenská není „zdravá“. Čerstvý posudek od Ernst a Young údajně dokazuje opak. Pochybnosti o řízení firmy má vyvrátit také nový audit, který radní právě zadali se lhůtou „odevzdání“ do konce srpna.
„Audit by se měl týkat následujících kroků: cenotvorba tarifů jednotlivých energií společnosti pro zákazníky, postup společnosti a chování v rámci režimu DPI, prověření a srovnání strategie nákupu a prodeje energií s předchozími roky (od roku 2015), současná ekonomická situace společnosti Pražská plynárenská a její ekonomický výhled,“ zní zadání vnitřní kontroly.
K přehlednější struktuře společnosti má pak přispět schválené sloučení Pražské plynárenské s „nadřazeným“ subjektem Pražská plynárenská holding, který je reliktem minulosti. Fúze má být dokončená za rok.