Žižkovské nákladové nádraží stále chátrá. Ve čtvrtek však získalo důležitého zastánce. Primátora Bohuslava Svobodu.

„Jako malý kluk jsem se díval, jak jezdí vlaky na žižkovském nádraží. Chtěl bych docílit toho, aby se i další malí chlapci zase mohli dívat na vláčky,“ řekl Svoboda na konferenci Pražská nádraží (ne) využitá.

Při nakládání s drážními objekty by bylo podle Svobody vhodné posuzovat především jejich krásu, účelnost a funkčnost.

Zapojí se veřejnost?

Mezinárodní setkání, které se odehrálo v budově magistrátu, navazuje na stejnojmennou výstavu v Galerii Jaroslava Fragnera. Jejím cílem je zahájit veřejnou diskuzi o využití pražských nádraží. Inspirací mají být zdařilé zahraniční revitalizace nádražních prostor, často přebudované v obchodní či kancelářské celky.

„Jsme zatíženi relikty minulosti, tedy smlouvami, které jsou ne vždy výhodné pro stát.“ prohlásil další z důležitých účastníku debaty: ministr dopravy Pavel Dobeš.

Ten nicméně přiznává, že je třeba současnou situaci řešit a že by o budoucnosti nádraží neměly rozhodovat jen peníze, ale i hodnoty, které nelze vyčíslit.

„Jednotlivá nádraží neplní svou úlohu, proto je třeba pro ně najít jiné využití. Vůbec nejhorší by bylo, kdyby se s nimi nic nedělo, protože současný stav je nevyhovující,“ shrnuje své postoje Dobeš.

Také další vystupující, kterými byli odborníci na urbanismus, se shodovali, že je nezbytně nutné nenechat stávající stav nádraží zakonzervovat.

Nabízeli proto různé vize a návrhy, jež by mohly městu pomoci lépe využít chátrající prostory. Jak s nimi naloží zastupitelé a další zainteresované subjekty, ukáže teprve čas.

Christoph Hrncir, projektový koordinátor rozvojové oblasti kolem budoucího vídeňského hlavního nádraží, řekl Deníku: Přestavby je třeba hodnotit případ od případu

Christoph Hrncir má na Vídeňském magistrátu již od roku 2004 na starost výstavbu nového hlavního nádraží na místě někdejšího Jižního nádraží, které bylo strženo. Na čtvrteční konferenci Pražská nádraží (ne)využitá jsme s ním hovořili o společných rysech přestavby nádraží ve Vídni a v Praze.

Ve Vídni bylo před třemi lety zbouráno Jižní nádraží (Südbahnhof) a na jeho místě a v okolí nyní vyrůstá nové hlavní nádraží. Neprotestovali proti tomu Vídeňané Südbahnhof byl přeci relativně moderní a byl významným činem poválečné výstavby ve Vídni?

Südbahnhof, který snad Češi ještě znají, byl postaven v polovině padesátých let, protože jeho předchůdce byl zničen za války. Toto nádraží mělo spoustu přístaveb a i z jiných důvodů bylo na konci své existence při různých příležitostech označováno za nejošklivější ze všech vídeňských a možná i rakouských nádraží. Ale hlavním důvodem ke zbourání tohoto nádraží bylo, že šlo o tzv. hlavové nádraží, tedy neprůjezdné. Vídeň tu chtěla i z důvodů evropské návaznosti postavit průjezdné nádraží. Zprvu se uvažovalo o zachování budovy, ale v roce 2003 bylo rozhodnuto zahrnout do výstavby mnohem větší oblast a došlo i na zbourání budovy.

V Praze existuje asi stejně staré nádraží jako Südbahnhof nádraží Smíchov. I u něj se ozývaly hlasy, že by mělo být zbouráno, protože je postaveno ve stylu socialistického realismu. Naštěstí se prosadil názor, že právě proto by mělo být zachováno.

Máte pravdu, ve Vídni máme Westbahnhof (Západní nádraží), které dostalo po válce také novou budovu, která zhruba odpovídala Südbahnhofu. Ale zřejmě k její poloze téměř v centru města (nedaleko proslulé třídy Mariahilfer Strasse) se na ní nahlíželo zcela jinak a dostalo se jí památkové ochrany. Hala byla samozřejmě patřičně upravena a dnes slouží jako nákupní centrum. Těžko tedy tady stanovit nějakou obecnou linii, spíš je třeba posuzovat případ od případu.

Je vám alespoň trochu známa historie žižkovského nákladového nádraží i význam jeho budovy postavené v konstruktivistickém stylu. Jaký máte názor na možnost jejího dalšího využití?

Budovu jsem viděl v plánech a na snímcích a první, co člověka napadne já jsem studoval i architekturu je, že bych s tím nebo z toho chtěl něco udělat. Samozřejmě, že si je člověk vědom obtíží když tu chybí veřejné peníze, tak se vždy musí udělat tak trochu obchod. Myslím, že tuto budovu lze snadno integrovat do okolní zástavby a vytvořit z ní místo, které bude zajímavé pro mnoho lidí nejen pro těch případných 15 tisíc, kteří by bydleli v nové čtvrti. Mimo jiné by to místo mohlo být přitažlivé pro klid, který by tam lidé mohli nacházet. Ve Vídni je podobným místem Veletržní palác (Messepalast), bývalá jezdecká škola, kde jsou dnes umístěna muzea, a jeho vnitřní dvůr původně určený k jízdám je velmi oblíbený a pravidelně navštěvován v létě v zimě.

Na stavbě nového hlavního nádraží máte nyní informační centrum, kde se lidé dozvědí, jak stavba pokračuje. Byly ve Vídni nějaké spory či diskuse před stržením Südbahnhofu, nebo před zahájením přestavby celého území?

Byly nějaké diskuse, ale nebylo jich moc. Když jsem byl nedávno v Německu a sledoval tam ostré spory o přestavbu nádraží ve Stuttgartu, ptal jsem se sám sebe, proč ve Vídni vše proběhlo tak v klidu. První odpovědí asi je, že Südbahnhof byl opravdu pokládán za nejošklivější nádraží v Rakousku. Bylo to neoblíbené místo a to lidé vztahovali nejen na vlastní nádraží, ale i na okolí, mj. dvě nákladová nádraží, která nebyla vůbec přístupná, takže lidé ani neznali tamější dvě haly, které byly starší a o dost hezčí než ta hlavní hala. Takže se diskuse soustředila na to, zda se tam nezvýší intenzita dopravy, protože je to v blízkosti vídeňského městského okruhu (Wiener Gürtel), který je už stejně přetížen. Tam se argumentovalo například optimalizací veřejné dopravy. Samozřejmě, že se také dost diskutovalo o financování celého projektu a tomu jsme se snažili vyjít vstříc maximální transparentností, jež pokračuje nyní například tím info centrem.

Jak je to s financováním budoucího hlavního nádraží ve Vídni? Zřejmě se na něm podílí i stát? Kdo stanoví, co může investor na zakoupených plochách postavit?

Ano, pokud jde o samotné nádraží, tak to je financováno státem, respektive Spolkovými drahami, jež platí stát. Ale pokud jde o sociálně-technickou infrastrukturu, tak tu platí město Vídeň. Jde o celkovou sumu asi 500 milionů eur, ale v tom jsou silnice, zelené plochy a další objekty. A i u nás existuje územní plán, který stanoví, kde mohou stát výškové domy, kde musí být zelené plochy atd. Město se snaží vyjít investorům vstříc, ale územní plán platný pro celé město musí být dodržen.

Čtěte také: Nádraží je (opět) kulturní památkou