Kromě toho řeší i některé nenadálé situace, jako například opilé návštěvníky. Takových případů ale v posledních letech výrazně ubylo.

Podle kanovníka svatovítské kapituly v Praze a ředitele kurie pražského arcibiskupství Zdenka Wasserbauera je půlnoční mše jedinečná hned z několika důvodů. „Především slavíme velkou událost Kristova narození," uvedl.

„Jedinečná je ale také proto, že se koná uprostřed noci, kdy je kolem ticho a klid," říká Wasserbauer a dodává, že výjimečná je i v tom, že velká část návštěvníků zejména v Praze se jen částečně ztotožňuje s církví a křesťanstvím nebo jsou „jinak" věřící. „Já jsem vždycky rád, že tam jsou a můžeme společně ten čas prožít," říká.

Cokoliv a kdekoliv

Při půlnočních mších mohou udělat kněžím největší starosti lidé, kteří po vánočních oslavách přicházení v podnapilém stavu. „To byl důvod, proč jsme svého času zavedli pouze bohoslužby slova, zkrácenou půlnoční řečeno jednoduše. Stávalo se to zhruba před patnácti lety a dříve. V určitém čase po nabytí svobody lidé mysleli, že mohou cokoliv a kdekoliv. To už zcela vymizelo. Zatím. V posledních letech nedocházelo k žádnému narušení," vypráví farář Václav Snětina z kostela svaté Markéty v Břevnově.

Že v posledních letech problémových osob při noční bohoslužbě ubylo, potvrzují i další administrátoři pražských farností. „Když jsem sem přišel před pěti lety, obnovoval jsem půlnoční mši, protože dříve tady nebyla kvůli zkušenostem s opilci.

Domluvil jsem se s městskou policií, která první rok pro jistotu přijela, ale nikdo průběh nenarušoval a nemáme žádný problém ani v současnosti," tvrdí kněz Jiří Korda od Panny Marie Královny míru na Lhotce.

V jiných farnostech se snaží případným problémům pro jistotu předcházet. „Osvědčilo se mi, že stojím u vchodu a všechny lidi osobně vítám. Většinou pak nemáme žádné problémy s tím, že by se někdo choval nevhodně," říká Pavel Semela z kostela svatého Antonína na Strossmayerově náměstí.

Muž si přinesl do kostela lahev sektu

Obdobným způsobem při vítání příchozích zabránili bratři augustiniáni vstupu do kostela muži, který si nesl lahev sektu. „Museli jsme mu diplomaticky vysvětlit, že to není možné," vypráví Juan Provecho historku, která se odehrála u svatého Tomáše na Malé Straně. Také on žádné závažné problémy při půlnoční mši řešit nemusel, i když prý občas zpozoruje, že je někdo „veselejší".

Františkánský kostel Panny Marie Sněžné stojí v samém centru Prahy. Podle slov zdejšího administrátora Antonína Klareta Dabrowského sem chodí kromě množství farníků i řada turistů. „Společensky unavených" jich při půlnoční mši příliš nezažil, přesto ale k takovým případům už došlo.

„Jednou se mi stalo, že přišel opravdu opilý pán. V době, kdy si všichni klekli, si také klekl, ale pak už se nemohl postavit. Mě ho bylo líto," vzpomíná dnes Antonín Klaret Dabrovski.

Českým specifikem je Rybovka

Nejslavnější českou raritou při půlnočních bohoslužbách je bezesporu Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Navíc letos se staví kulaté výročí 250 let od skladatelova narození.

„Pro české území je to specifikum, je to jeden z největších hudebních pokladů naší země, který se promítá zvláště do doby vánoční. Toto hudební dílo bude doprovázet i naši půlnoční mši svatou," prozradil P. Václav Snětina program v břevnovské svaté Markétě.

Takzvanou Rybovku chystají i v dalších pražských kostelích. U svatého Matěje v Dejvicích se sólového partu dokonce ujme jeden ze zdejších kněží Krzysztof Łabędź. „Trénuji už od září a těším se na nový zážitek," dodává se smíchem.

Program pro nespavce

Naopak na Lhotce dávají přednost klasickému průběhu s koledami. Farář Jiří Korda pak klade především důraz na srozumitelnost, protože polovinu lidí tvoří lidé, kteří nejsou praktikující věřící.

„Čemu se ale bráním je jakákoliv podlézavost a sladké žvanění. Sám jsem byl také nevěřící a vím, že lidé o to nestojí. Po skončení ještě máme setkání pro nespavce, takže kdo chce, může ještě přijít na faru na kávu a popovídat si," dodává Jiří Korda.

Zájemci, kteří chtějí zažít atmosféru půlnoční bohoslužby, nemusí navštívit jen katolické kostely. Přijít bude možné také ke svatému Martinovi ve zdi na Staré Město.

„Největší zvláštností je, že se sekulární Česko na půlnoční vydá opravdu do kostelů. Dá se čekat, že to nastane ve čtvrtek i u Martina ve zdi. Podle toho se připravuje i program. Průběh ale nebude poplatný těm, kdo přijdou pouze na atrakci," upozorňuje evangelický farář a synodní senior Joel Ruml.

Půlnoční mše neboli vigilie je bohoslužba v předvečer náboženského svátku. Slovo pochází z latinského vigilia, což znamená bdění. Vigilie označuje zvyk připravovat se na určitý svátek bděním v noci v modlitbách. Vigilie před velkými svátky jsou v křesťanské liturgii doloženy od 5. století, slavily se ve východní i západní církvi a byly spojeny s postem.