Kde se svézt a za kolik - kola v Praze.„V nabídce budeme mít pouze jeden druh předplatného. Za 30 dní uživatel zaplatí 195 korun a to ve všech městech, kde působíme. Předplatné uživateli umožní neomezený počet třicetiminutových jízd,“ vysvětlila Magda Zicháčková z firmy Rekola.

Při jednotlivých výpůjčkách mají zákazníci prvních 15 minut zdarma a pak platí stejně jako za jízdenku MHD, tedy 24 korun za 30 minut. Letošní novinkou je však půjčování elektrokol. Svézt třeba do práce se tak budou moci i ti, kteří se dosud nechtěli při šlapání zapotit. „Posunutí k elektromobilitě vnímám jako logický krok, i vzhledem k celosvětovému trendu,“ okomentoval rozhodnutí zakladatel a ředitel firmy Vítek Ježek.

Příliš podrobností k projektu, který má odstartovat někdy v průběhu jara, zatím společnost nechce sdělit. „Co ovšem můžu prozradit už nyní, je, že elektroRekola budou mít svou vlastní zónu pro vracení tak, aby byl jejich provoz co nejvíce efektivní,“ zmínila Zicháčková.

V letošním roce by se měla opět o něco rozšířit i zóna pro obyčejná kola. Které čtvrti budou připojeny, však záleží hlavně na vývoji jednání s radnicemi. Magistrát loni s bikesharingovými firmami podepsal obecné memorandum s několika podmínkami, které musejí dodržovat. Podrobnosti však nechal v režii městských částí. Ty se staví k problematice různě.

Nejčastější výtky: Parkování

Mezi hlavní požadavky Prahy 2 například patří, aby kola nebyla přivazována k dopravním značkám a aby provozovatelé bikesharingu začali o umisťování kol jednat s organizací nevidomých a slabozrakých.

„Hlavní problém v dalším rozvoji této služby vidí Praha 5 zejména v neřízeném odkládání kol v dopravním prostoru, protože podle platné legislativy se jedná o dopravní prostředky, které není možné libovolně odkládat na chodníku,“ vyjádřila se mluvčí Prahy 5 Markéta Drešlová. Radnice podle ní usiluje o to, aby byla dopravními značkami vymezena místa, kde mohou kola parkovat. „Za tímto účelem nyní připravuje odbor územního rozvoje podklady pro vyznačení prvních takových míst na Praze 5 a bude se na jejich dalším rozvoji podílet,“ doplnila mluvčí.

Odlehčila dopravě

Naopak dost benevolentní je třeba Praha 4, na jejímž území má kromě Rekol své stojany ve zkušebním provozu i firma Velonet. „Jsme spokojeni, protože díky bikesharingu dochází k odlehčení MHD i automobilové dopravy, které jsou v některých úsecích a časech přetížené. Za větší problém považujeme osobní a dodávkové automobily zaparkované na chodnících,“ řekl mluvčí radnice Jiří Bigas.

Nicméně i čtyřka trvá na dodržování obecných podmínek a na tom, aby žádné dopravní prostředky nepřekážely nevidomým. „Koloběžky je nutné na chodníku odkládat u obrubníku, kde jsou často v řadě lampy, sloupky, dopravní značky, stromy, a nikoliv u fasády, kde překážejí nevidomým,“ zdůraznil Bigas.

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) se ohradila hlavně proti parkování elektrokoloběžek Lime, které se neumisťují do žádných stojanů a lidé je odkládají téměř kdekoli. „Vznikají tak bariéry, které omezují, komplikují i ohrožují nebo zcela znemožňují samostatný a bezpečný pohyb zrakově znevýhodněných chodců,“ vysvětlil František Brašna, vedoucí Metodického centra odstraňování bariér.

Rekola na jednáních s radnicemi využívají anonymizovaná data o provozu. Ta slouží mimo jiné jako podklad pro instalaci městských cyklostojanů. Například Praha 7 jich nechala podle radního Ondřeje Mirovského za uplynulé čtyři roky nainstalovat na svém území 300. Sedmička byla také jediným územím, kde před dvěma lety zahájili zkušební provoz kola čínské firmy Ofo. Firma ukončuje provoz ve většině měst a čelí finančním problémům.