Nelíbí se vám, že radnice neřeší problémy ve vašem okolí, nekomunikuje s lidmi a o důležitých věcech rozhodují jen politici hájící své zájmy? Zbystřete. V Praze se možná blýská na lepší časy. V některých městských částech totiž budou moci o důležitých věcech rozhodovat samotní občané. Od teď už sedí ve výběrových komisích místo zastupitelů obyvatelé Prahy 10. O tom, kdo dostane přidělený například byt ale začnou od dubna rozhodovat také lidé v Praze 4.

Radnice se tak snaží obyvatele přesvědčit, že u ní ke korupci nedochází. Od dubna tak zasednou v bytové komisi dva občané, kteří jsou náhodně vybráni ze seznamu přihlášených. Dohlídnou na otevírání obálek s nabídkami, stejně tak jako na sestavování seznamu, který se pak dále předává komisi městské rady.

„Vzhledem k tomu, že i v této komisi je už z minulosti veřejnost zastoupena, lidé tak budou mít pod kontrolou celý proces obsazování uvolněných obecních bytů,“ tvrdí tisková mluvčí Prahy 4 Žaneta Pilařová.

Rozšíření na další oblasti

Pokud vzbudí projekt u veřejnosti zájem, slibuje radnice rozšíření i na další oblasti. Vzhledem k tomu, že ale městská část zveřejnila svůj záměr teprve ve středu, nebyl ještě ve čtvrtek nikdo z místních občanů přihlášený.

Možnost vyjádřit se, mají také například v Praze 11. Tady funguje Poradní sbor seniorů, který se na svých pravidelných měsíčních zasedáních snaží rozebírat problémy starších občanů a hledat jejich řešení. První připomínky jsou na světě.

„Její členové monitorují věci, které my nevidíme. Například změny linek autobusů, které důchodcům komplikují život. Nebo jsme chtěli znát názor na zavedení lékařské pohotovosti. My mladší to nepovažujeme za tak nutné, ale naopak pro starší občany byla nezbytná. Jejich názory se zabýváme a pomáhají nám zlepšit život občanů,“ řekl zástupce starosty Jan Meixner (ODS).

Podobný systém má nyní i Praha 1. Místní organizace Poradní sbor občanů má osmadvacet náhodně vylosovaných členů. Radnice je pravidelně zve na jednání, kde jsou občané nejen seznamováni s novinkami a opatřeními, ale mohou také vyslovovat své námitky. „Členové sboru nenavrhují žádná řešení, pouze vznášejí své dotazy a připomínky, na které my odpovídáme,“ sdělil mluvčí Prahy 1 Alexandr Koráb.

V Praze 10 spolupracují s občany tímto způsobem už tři roky. Podle starosty funguje spolupráce výborně. Ale radnice už postoupila o krůček dál. Místní lidé teď mají nejen možnost vznášet námitky, ale dokonce mají ve výběrových řízeních hlasovací právo. „Z naší databáze je vždy vylosován jeden člen, který se zúčastní konkrétního výběrového řízení. Členové komise jsou tak složeni z řad zastupitelů, odborníků a veřejnosti,“ potvrzuje starosta Vladislav Lipovský (ODS).

Ve všech částech Prahy to ale nefunguje stejně. Například Praha 2 žádný stálý sbor nebo komisi občanů nemá. „Nic takového u nás nefunguje, ani jsme o tom zatím neuvažovali. Pokud se jedná o velké věci, jako je například problém s ulicí Legerova, občany si na konkrétní jednání pozveme,“ řekla zástupkyně starostky Eva Paulová (ODS).

Někteří zastupitelé jsou přesvědčeni, že taková opatření jsou pro občany důležitá. „Ze strany veřejnosti je o to rozhodně zájem. V tuto chvíli máme v seznamu asi 280 lidí, kteří by se do našeho sboru rádi dostali,“ sdělil Koráb. Také Pilařová míní, že projekt Prahy 4 bude mít úspěch.

Co na to ale říkají ti, kterých se to týká? „Nápad je to asi dobrý, ale mě to osobně nezajímá. Pro mě není politika důležitá,“ řekl Jaroslav Adamec z Nuslí. Naprosto opačného názoru je ale Vladimír Humeček z Krče. Podle něj je aktivní účast občanů ve veřejných věcech důležitá. „Lidé už na minulost dávno zapomněli, a tak teď, když mají možnost rozhodovat, to nedělají a je jim to jedno. Aktivní v politice vůbec nejsou, a pak se diví, že to tady nevypadá podle jejich představ. Lidé jsou už moc pohodlní. Situace je tady kvůli tomu jako za minulého režimu. Jen samé sliby politiků, ale výsledky žádné,“ zlobí se Humeček.

Co si o současné situaci v hlavním městě myslí odborník na tuto problematiku, politolog Jan Kubáček? „Drtivá většina lidí je naprosto pasivní. Problém je, že veřejnost nerozlišuje mezi regionální a celostátní politikou. Pokud se nejedná přímo o jejich bezprostřední okolí, je jim to jedno,“ myslí si Kubáček. Má tedy vůbec smysl, pokoušet se do rozhodovacího procesu na radnicích zapojovat i veřejnost? Politolog si myslí, že ano. „Určitě se dá očekávat aktivnější účast veřejnosti v této oblasti. Například referenda městských částí pomáhají nastartovat diskuzi. Stejně tak vznikající komise občanů, které mají možnost se do chodu radnice osobně zapojit,“ vysvětluje Kubáček. Díky tomu si podle něj lidé začínají uvědomovat, že politika se jejich životů osobně dotýká, a je tedy důležité být její součástí.

V Praze se loni konalo referendum například v Ďáblicích, Klánovicích a chtějí ho i ve Velké Chuchli.