Podle Milana Badala, tajemníka kardinála Dominika Duky, křesťané považují za důležitější než Vánoce velikonoční svátky. „I u světců je vždy známo datum úmrtí, ale ne vždy datum narození. Zatímco narození Ježíše je začátkem celého příběhu, jeho znovuvzkříšení je vyvrcholení jeho cesty.“ Přesto jsou Vánoce pro katolíky důležitým svátkem.

„Bůh nám tehdy dal největší dar, a to sám sebe. Ukázal se nám ve srozumitelné podobě, protože předtím byl nepředstavitelný. Proto je také důležitá symbolika darů. Nejde však o cenu dárku, ale o myšlenku, která ho provází. Nikdo není tak chudý, aby nemohl dát i třeba jen trochu svého času, protože to někdy udělá tu největší radost,“ připomíná Badal. „Lidé by neměli být o Vánocích sami, a tak bychom se měli kolem sebe rozhlédnout a navštívit třeba ty, na které nemáme přes rok čas.“

Půlnoční mše až na Velikonoce

Ne všechny církve slaví Štědrý den 24. 12. Například v pravoslavné církvi se datum odvíjí podle používaného kalendáře. „My používáme gregoriánský kalendář, takže Vánoce slavíme stejně jako zbytek republiky, ale například na východě, především na Ukrajině a v Rusku, používají kalendář juliánský, a proto jim vychází Vánoce až na šestého ledna,“ vysvětluje diákon pravoslavného katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje Alexandr Lukanič.

„Pravoslavná církev se spíše řídí tradicemi zemí, ve kterých se nachází, než že by stanovila přesná pravidla.“ Na rozdíl od katolíků také členové pravoslavné církve nepraktikují půlnoční mše. „Tu si necháváme na Velikonoce, protože vzkříšení Ježíše je důležitější než narození. Ježíš byl o půlnoci vzkříšen, a tak tam to má své opodstatnění,“ doplňuje Lukanič.

Vánoce Štědrým dnem nekončí

Pro mnohé představují Vánoce především Štědrý den, kdy se sní kapr a rozdají dárky. Tím ale svátky teprve začínají a vánoční období končí až 6. 1. při slavnosti Zjevení Páně či na svátek Tří králů. „Lidé se pak 25. 12. často ptají: ‚jaké jste měli Vánoce?‘ Ty ale teprve začínají,“ upozorňuje farář Daniel Majer z Československé církve husitské.

„Až 25. 12. je den Narození Páně, proto byl v minulosti často začátkem kalendářního roku, protože i narození Ježíše bylo začátkem naší víry.“ V CČSH se také neklade takový důraz na Pannu Marii, jako například v církvi katolické.

„U nás totiž není brána jako svatá, jelikož svaté nemáme vůbec. Spíše ale šlo o způsob, jak se distancovat od římských zvyků a hlavně v 50. letech se tato myšlenka začala výrazněji prosazovat. Ale je to individuální. Já například nemám problém mluvit o světcích, a i Marie je pro mne velice důležitou postavou v Bibli. Přece jenom porodila Ježíše Krista, a to v dost tvrdých podmínkách.“

Svíce hořely zázračně dlouho

Nejenom křesťanské církve mají v prosinci důvod k oslavám. Židovská obec si připomínala od 2. 12. do 10. 12. zázrak hořící menory (sedmiramenný svícen, tradiční symbol judaismu). „Když se ve druhém století před naším letopočtem Židé vymanili ze seleukovské nadvlády, bylo potřeba rozsvítit v jeruzalémském chrámu menoru,“ vypráví vrchní zemský rabín Karol Sidon. „K tomu byl ale třeba posvátný olivový olej. Toho našli dost jen na jeden den, zatímco na přípravu dalšího potřebovali dnů osm. Menora však vydržela hořet po celých osm dní.“

Součástí svátku je zapalování svící na zvláštním osmiramenném svícnu chanukija. Každý den jednu, až nakonec svítí poslední den chanuky všech osm. Svícen musí být vystaven v okně, aby byl vidět z ulice. Děti v tomto období také dostávají dárky. „Dáváme dětem dárky, aby nežárlily na křesťanské děti,“ říká s úsměvem rabín Sidon. „Při hře s drejdlem, což je taková čtyřhranná káča, se hraje o peníze, které znázorňují krev padlých při povstání. A právě při této příležitosti dostávají děti dárky.“

Narození Ježíše neslavíme

I muslimové si ve vánočním čase připomínají Ježíše. „Byl to velice důležitý prorok a někteří imámové jej při pátečním kázání budou připomínat,“ objasňuje vztah muslimů k Ježíši předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muníb Hasan Alravi.

„Nijak však jeho narození neslavíme. Ani narození proroka Mohameda většina muslimů neslaví. Výjimku představuje Turecko a Egypt, kde slavnosti připomínají Vánoce. To je však až moderní inovace a Mawlid (svátek narození proroka Mohameda) byl pravděpodobně převzat z křesťanských Vánoc.“