Chichotání, vtípky nebo opilecké výmysly, to všechno se kromě nouzových proseb ozývá ve sluchátkách operátorů na tísňových linkách. Záchranáři, hasiči i policisté se shodují: Zlomyslná volání a omyly tvoří na společné lince až 50 procent hovorů.

Pokud policie vtipálky dopadne, řeší jejich jednání hlídka na místě domluvou nebo jako přestupek.

Hloupé a laciné žerty

„Haló, tady je Červená Karkulka a někdo mi zapálil čepičku,“ laciný vtípek, jímž se nedávno prezentoval jeden z volajících na lince pražských hasičů. Operátory nijak nepobavil ani nezaskočil. Nebyl totiž ojedinělý.

„Zneužívání tísňových linek je pro nás palčivým problémem a bohužel ho nijak neubývá,“ přiznává mluvčí pražských hasičů Vít Pernica. Podle něj se převážná část odehrává na „drátě“. Planých výjezdů není tolik. „Samozřejmě se stane, že nás někdo přivolá k požáru, což ve skutečnosti není požár, ale na lidi se přitom zlobit nedá. Příkladem byla stařenka domnívající se, že hoří na střeše protějšího domu. Když však hlídka přijela na místo, zjistila, že se jedná pouze o odlesk zapadajícího slunce,“ popsal Pernica.

Na rozdíl od jiných měst ale hasiče netrápí případy, kdy si člověk zabouchne dveře od bytu, a aby nemusel platit firmám, přivolá si hlídku s báchorkou zapnutého sporáku v kuchyni. Podle Pernici v tom hraje roli především to, že v metropoli je řada zámečnických podniků, které jsou ochotny ihned přijet. close zoom_in

Linka 112 vtipálky filtruje

Zkušenosti s neopodstatněnými telefonáty má i zdravotnická záchranná služba. „Denně k nám volá zhruba šest set až sedm set lidí, dvacet až třicet hovorů je spamových,“ řekla mluvčí záchranky Jiřina Ernestová. Počet telefonujících před pěti lety ubralo zavedení jednotné linky 112, která vtipálky odfiltruje.

Policie však na místo většinou vyjíždí. „Operátor nemá dostatek prostoru k detailnímu vytěžení oznamovatele, a tak musí každé oznámení prověřit a věnovat mu stejnou pozornost,“ vysvětluje policejní mluvčí Iva Knolová.

Volajícího linka 112 snadno odhalí

Plané výjezdy přitom mohou být pro ostatní lidi velmi nebezpečné. „Nejde tu jen o mrhání státními financemi za zbytečný výjezd, ale záchranáři či policisté mohou v tu chvíli chybět u skutečné tragédie,“ shrnula mluvčí projektu Ochrana obyvatel Kateřina Bouda Kašparová.

Ředitel odboru operačního řízení Luděk Prudil připomněl, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Vyspělá technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo. Volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty.

O povaze a motivaci lidí, kteří blokují dispečinky tísňových linek, hovořil s Deníkem psycholog Karel Humhal a mimo jiné uvedl:

Plané volání bude v budoucnu možná bráno jako nemoc

Volají na tísňové linky, posmívají se operátorům a doufají, že se na jejich identitu nikdy nepřijde. Podle klinického psychologa Karla Humhala jsou zneuživateli tísňových linek především nezralí lidé. close zoom_in

Co podle vás vede lidi k tomu, aby obvolávali tísňové linky, i když nejsou v nouzi?

Je za tím určitě škodolibost. Většinou volají lidé, kteří si neuvědomují, jaké může mít jejich jednání důsledky a jakou mašinerii svým telefonátem spustí. To není jen o zbytečně utracených penězích za planý výjezd, ale také o tom, že hlídka může být potřebná úplně na jiném místě.

Druhou skupinou jsou pak ti, kteří si své jednání plně uvědomují. To jsou především anonymní oznamovatelé bomb.

Co si tím takoví lidé chtějí dokázat, touží vidět akci?

Podleměse jedná převážně o jedince, kteří byli v dětství silně manipulováni rodiči a oni teď jejich chování jakoby opakují, ale patologickým způsobem. Uspokojuje je, že ostatní musejí reagovat na to, k čemu dají popud.

Může se tedy říci, že je to psychická nemoc?

Psychická nemoc je ta, na níž se shodne odborná komise, schválí ji a zapíše. Je to víceméně nepochopitelné chování, kterým trpí několik lidí. Je možné, že se jí jednou stane i zneužívání tísňových linek. V současnosti existuje řada syndromů, o kterých se dříve vůbec nemluvilo, a v posledních letech jsou už celkem běžné. Lze uvést například stalking neboli pronásledování osob, poměrně mladý je ale i stockholmský syndrom – paradoxní jev obecně popisující sympatie zajatců ke svým věznitelům.

Proč se tyto syndromy a odlišnosti objevují až teď?

Doba jde dopředu, dříve nebyla média, mobily, fotoaparáty. Dokonce ani tísňové linky. Je to tedy způsobeno především rozvojem společnosti.

Nahlásili bombu, policie je vypátrala během pár hodin

Zneužili linku městské policie k oznámení tří bomb v centru Prahy a během dalšího dne je policie zadržela. Pouze jeden z případů, kterým se může chlubit pražská policie. close zoom_in

Anonym zaměstná i stovky lidí

V květnu se kvůli čtyřem anonymům muselo například vyklidit celé nákupní centrum na Smíchově, barrandovský most nebo nádraží Praha-Holešovice. Přestože policie žádnou bombu nenašla, do akce musely být zapojeny desítky policistů a následná opatření se dotkla stovek lidí. Muži zákona kvůli zajištění bezpečnosti zastavili vlaky na holešovickém nádraží a na Barrandovském mostě byl na půl hodiny v obou směrech přerušen převoz.

„Kriminalisté zadrželi osmatřicetiletou ženu a její o dvacet let starší společnici na smíchovském nádraží. Obě s největší pravděpodobností obviní z trestného činu šíření poplašné zprávy,“ hlásil o pár hodin později policejní mluvčí Tomáš Hulan.

Pokud budou ženy odsouzeny, hrozí jim až pět let vězení, podotkl Hulan. Policie u nich našla i mobilní telefon, z kterého výhrůžné SMS údajně odesílaly. Obě mají podle Hulana pestrou trestní minulost majetkového i násilného charakteru.

ČTĚTE VÍCE:Ženy vyhrožovaly bombou, teď jim hrozí až pětiletý trest

close zoom_in Tresty, ale někdy jen domluvy

Začátkem října se zneužití linky nevyplatilo ani pětadvacetiletému muži, který oznámil na policejní linku uložení bomby na ruzyňském letišti. Po dopadení se policii přiznal. Nyní muhrozí až tři roky vězení.

Podle policejní mluvčí Ivy Knolové volají na policejní linky smyšlené informace především osoby psychicky choré, podnapilé anebo ti, kteří se chtějí pobavit. „Pokud jsou ztotožněny, řeší nejčastěji jejich jednání hlídka na místě domluvou, případně i jako přestupek,“ doplnila. Pokud někdo nahlásí smyšlenou bombu, může být obviněn z trestného činu šíření poplašné zprávy.

close zoom_in Tresty za zneužití tísňové linky

Pokud někdo zneužije tísňovou linku, hrozí mu dle zákona o elektronických komunikacích pokuta až do výše 100 000 Kč.

V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení, pak samozřejmě hrozí trestní odpovědnost.