Třiašedesátiletý právník Gerloch nasbíral už dříve podpisy více než tisíce občanů, aby mohl kandidovat do horní komory parlamentu, aniž by musel žádat o podporu některou z politických stran či hnutí. Vedoucí katedry ústavního práva Univerzity Karlovy však v průběhu hledání signatářů čelil kritice, že nejprve vyzval studenty, aby mu pomohli se získáváním potřebné tisícovky podpisů na podporu jeho kandidatury.
Gerloch se podle agentury ČTK hájil tím, že nabídka směřovala k prohloubení studentské praxe při studiu ústavně-právních oborů, nakonec však ustoupil a zvolil jiné formy získávání podpisů mimo akademickou půdu. Na úterní tiskové konferenci oznámil vstup do kontaktní části volební kampaně. Profesor Gerloch se tedy začne stýkat nejen se svými podporovateli, ale bude se snažit oslovit co nejvíc voličů ve volebním obvodě č. 17.
V tiskové zprávě uvedl, že jako odborník se čtyřicetiletou praxí v problematice (zejména ústavního) práva by rád své znalosti a zkušenosti využil v Senátu k pomoci v obraně ústavy proti jejím nepromyšleným a neuváženým změnám. Bude usilovat o ústavní zakotvení českého národu jako státotvorného národu v Ústavě České republiky i jasné stanovení, že v Česku je státním jazykem čeština.
Česká národní identita může být ohrožena
Gerloch svůj postoj vysvětlil ve velkém rozhovoru pro Deník. „Česká národní identita může být ohrožena,“ řekl. Nyní dodal, že podobnou úpravu obsahovala první ústava Československa z roku 1920 i ústavní zákon o československé federaci přijatý Národním shromážděním před padesáti lety. Něco podobného mají v ústavních dokumentech napsáno i jiné demokratické státy, zmínil Gerloch. „Hlavní přínos této úpravy vidím především jako doplnění jedné z mezer české Ústavy, kdy je na jednu stranu v Listině základních práv a svobod obsažena ochrana národnostních a etnických menšin, ale v samotné Ústavě není zakotvený státotvorný národ, vůči kterému se v Česku dlouhodobě působící menšiny vytvářejí,“ řekl zkušený právník Gerloch.
V souvislosti s ústavními zvyklosti se jej novináři zeptali rovněž na pravomoci přímo voleného prezidenta v otázce (ne)jmenování a odvolávání členů vlády. Žurnalisté tak nejspíš naráželi na aktuální problém vlády Andreje Babiše, kdy Miloš Zeman sveřepě odmítá jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho. Velká část ČSSD však na jeho jmenování do funkce trvá a v mezičase řídí resort ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček.
„Nemyslím, že by prezident měl být oslaben. Myslím, že za jistých okolností může prezident odmítnout,“ odpověděl Gerloch. Jako příklad uvedl případy, kdy by byl kandidát na ministra ve střetu zájmů nebo by byl jmenován proti vůli většiny Sněmovny. Podle Gerlocha je ústava vyvážená v rozdělení dělby mocí a každá její změna by měla být důkladně promyšlená. Nejspíš i proto by rád v případě úspěchu v říjnových volbách chtěl posílit Senát v legislativním procesu.
Metro D i zachování zeleně
Gerloch při představení programu nemohl opomenout ani bod, který se týká jeho domovského obvodu zahrnující Prahu 12 a 16 spolu s okolními částmi Prahy od Zbraslavi přes Kunratice až po Lhotku. Pan profesor je s tímto obvodem dlouhá léta spjatý a má zde i trvalý pobyt. „Chci se zaměřit zejména na dopravní tematiku: výstavbu metra D, dostavbu tramvajové trati a vnějšího silničního okruhu či rozvoj infrastruktury dle potřeb jednotlivých městských částí při zachování zeleně,“ vyjádřil se Gerloch.
A jak vidí svoje šance proti diplomatu Fischerovi (nezávislému s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN), psychiatru Davidovi (SPD) či Pilnému (ANO), který loni dělal ministra financí po Babišově konci v kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD)?
Gerloch uznal, že podle průzkumů veřejného mínění je favoritem Fischer. Ostatně bývalý poradce Václava Havla v únorových prezidentských volbách získal přes půl milionů hlasů a skončil třetí za Jiřím Drahošem a pozdějším vítězem Zemanem, kteří postoupili do druhého kola. „Pokud bych se dostal do druhého kola, souboj s protikandidátem bude otevřený,“ řekl Gerloch k boji o senátorské křeslo.
