Zavedením prvních tratí vznikne poptávka po větším využívání vlakových spojů ve městě, věří Nosek. Množství lidí, kteří vlaky v Praze cestují, trvale narůstá od roku 2006. Za tuto dobu podle PID činil růst počtu cestujících více než třetinu. Jde ale především o lidi, kteří přijíždějí z okolí hlavního města do zaměstnání.
Čtěte také: Praha se může těšit na deset nových vlakových zastávek
Podle magistrátu má však železnice potenciál konkurovat městským autobusům a tramvajím, protože je ve srovnání s nimi rychlejší a není závislá na dopravních komplikacích. Klíčová je podle magistrátu stavba nových vlakových zastávek v okolí městských dopravních uzlů a zejména u metra.
Prvním takovým projektem je podle ředitele odboru strategie Správy železniční dopravní cesty Marka Binka zastávka u metra Kačerov. Měla by být hotová do roku 2014 a počítá se s ní pro spojení z Radotína do Běchovic právě přes Kačerov. Dalšími plánovanými tratěmi, které by měly tvořit železniční spojení okrajových městských čtvrtí, jjsou tratě Radotín – Smíchov – Vršovice – Vysočany a Hostivař – Libeň – Holešovice.
Pokud by měly vlaky fungovat jako v německých městech, bude třeba výrazně zkrátit interval mezi jednotlivými spoji, upozornil náměstek generálního ředitele Českých drah Antonín Blažek. Problém je v kapacitě sítě kolejí, o které se osobní vlaky dělí s rychlíky a nákladní dopravou. Například trať z Vysočan přes Libeň a Malešice do Hostivaře, která by se pro takovéto městské spojení hodila, se v Libni kříží s frekventovanou rychlíkovou tratí na Kolín a Pardubice. Zavedení častějšího jízdního taktu by si proto vyžádalo stavbu mimoúrovňového přejezdu, aby se městská linka a rychlíky nepotkávaly. Se stavbou potřebného křížení správa železnic počítá, dodal Binko.