Budoucnost je veganská, přesto dokud utrpení zvířat neskončí, nesmíme přestat mluvit jejich jménem. Pojďme společně přepsat dějiny ve prospěch zvířat! Právě těmito slovy zvali na dnešní akci její pořadatelé.

Start průvodu byl naplánovaný na půl dvanáctou z Klárova a cíl o dvě hodiny později u sochy svatého Václava. Podle facebookové události počítali organizátoři s účastí minimálně tisícovky demonstrantů. Dosud nejvíc lidí, kolem desítky tisíc, přišlo na protest globálně koordinované iniciativy The Official Animal Rights March loni v Londýně.

Tresty jsou nedostatečné

K ideálu světa bez lidmi páchaného násilí, útlaku a zneužívání ostatních tvorů se lze podle organizátorů protestu přibližovat posilováním právní ochrany „němých tváří“ na úrovni Česka i EU.

Trasa průvodu za práva zvířat.Například spolek Hlas zvířat, který figuruje mezi zhruba dvacítkou organizací zapojených do dnešního protestu, údajně obdrží denně informace o 5-10 nových případech týrání zvířat. Současná legislativa ale podle spolku neumožňuje efektivní a exemplární potrestání pachatelů. „Novelu, která tento stav měla změnit, nedávno zcela 'vykostil' ústavněprávní výbor, když ponechal výše trestních sazeb na stávající, zcela nedostatečné úrovni,“ uvedla za Hlas zvířat Tereza Plicka.

Také podle některých účastníků naší internetové diskuse jsou obvyklé tresty za násilí na zvířatech „směšné“. Diskutující Kája Michálková pak pochybuje o tom, že nelidské bytosti nějaká práva vůbec mají. „Jen se narodit, být okamžitě odebráno matce, být zavřeno, vykrmeno, zabito nebo opět uměle oplodněno. Poté stát celý život v kleci, nevidět nikdy slunce…,“ napsala diskutující.

V klecových chovech žijí miliony zvířat

Ochraně zvířat však přeci jen možná „blýská na lepší časy“. Od letoška platí v Česku zákaz kožešinových farem. A instituce EU se budou muset díky petici podepsané milionem Evropanů zabývat návrhem na zákaz klecových chovů, ve kterých dnes žije asi 300 milionů zvířat.

Podle průzkumu provedeného před letošními volbami do europarlamentu pak chtěla prosazovat silnější ochranu zvířecích práv i polovina českých adeptů. „Většina kandidujících, kteří nám odpověděli, by například podpořila ukončení klecových velkochovů na úrovni EU,“ sdělila Romana Šonková z české pobočky mezinárodní organizace Compassion in World farming, která mimo jiné upozornila na otřesné podmínky na jatkách v Turecku, kam je ve velkém vyvážen český skot.

Koordinátor pochodu za posílení práv zvířat a aktivista Petr Beneš řekl Deníku:
Veganství je cesta k ochraně klimatu

Spolek Otevři oči, který pořádá dnešní pochod, považuje živočišnou výrobu za „pouhý zvyk a tradici, kterou je možné překonat, podobně jako jsme překonali otroctví nebo potlačování ženských práv“. Zabíjení zvířat a konzumace masa je prý jednou z příčin klimatické krize a obrací se proti lidem samotným. Podle člena spolku Petra Beneše zájem lidí o práva zvířat v Česku roste. Hlavním posláním pochodu mělo být „sjednocení komunity lidí, kterým není lhostejný osud zvířat a inspirování dalších k aktivnímu hájení zvířecích práv“.

Zásadním poselstvím pochodu je požadavek přísnějších trestů za týrání zvířat. Je podle vás česká populace ke zvířatům ohleduplnější než třeba před deseti či dvaceti roky? A co může stát nebo i společnost dělat pro důslednější odhalování těchto zločinů, ať už páchaných jednotlivci nebo například velkochovy?

Pouze zpřísňování trestů není tím úplně hlavním poselstvím pochodu. Tím je ukončení útlaku vůči všem zvířatům. Je to takový náš cíl, ke kterému vedou různé cesty. Jedna z nich zahrnuje také zpřísňování trestů za týrání zvířat, protože v současné době jsou naše zákony velmi nedostatečné. Posun ve vnímání zvířat ze strany společnosti je určitě znát, nicméně stále je zde veliký problém v tom, že zvířata měříme dvojím metrem. Například co je považováno za týrání v případě psů nebo koček, je naprosto běžnou praktikou u hospodářských zvířat ve velkochovech. To je něco, co je potřeba změnit nejen na úrovni legislativní, ale hlavně z hlediska toho, jak určitá zvířata vnímáme.

Vnímáte rozdíly v tom, jak k tématu přistupují jednotlivé strany či politici? Kdo si případně zaslouží největší pochvalu a kdo naopak pokárání?

Vnímáme pozitivně, že se otázky ochrany zvířat stávají poslední dobou politickým tématem. Nedávno nás ale zklamalo, že byl Piráty zablokován návrh novely trestního zákoníku, který řešil vyšší tresty za týrání. Novela přitom byla připravena právníky, kteří se případy týrání zvířat denně zabývají. Politici by v tomto měli více naslouchat odborníkům.

Jak celkově hodnotíte legislativní změny v oblasti ochrany práv zvířat z posledních měsíců a let?

Nedávno došlo k zákazu chovu kožešinových zvířat, to je určitě pozitivní. Následovat by měl zákaz klecových chovů, který se nyní díky celoevropské občanské iniciativě bude řešit na úrovni celé EU. K tomu je však nutné podotknout, že naším cílem je konec všech chovů, nejen těch klecových, protože si myslíme, že žádné zvíře si nezaslouží a především nechce zemřít, a to ani pokud mu předtím zajistíme důstojnější podmínky. Negativní je to, že se tyto změny dějí moc pomalu, zatímco miliardy zvířat stále trpí.

Sobotní akci podpořila i řada veganských spolků. Je vaším dlouhodobým cílem společnost, která nebude jíst maso? Není to v Česku utopie?

Ano, veganství je naším ideálem, ale nikomu ho nenutíme. Naopak bychom byli rádi, kdyby se stalo inspirací, protože přináší odpověď nejen na otázky našeho vztahu ke zvířatům, ale i na otázky spojené s aktuální klimatickou krizí. Podle některých studií by lidé v západním světě měli snížit konzumaci masa až o 90 %. Proto si nemyslím, že je to utopie, bude to spíše nutnost a veganství by mělo být vnímáno jako součást řešení.