„Analýza ukázala, že největším problémem u průmyslových provozů jsou nebezpečné látky v odpadech. Ve zbytcích po spalování odpadů v malešické spalovně například končí hodně těžkých kovů, přestože se jejich množství od minulého roku snížilo. Hodně těžkých kovů je také v odpadech produkovaných malešickou teplárnou,“ doplnil výsledky analýzy vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Nebezpečné látky

Sdružení použilo informace, které ze zákona musí některé průmyslové podniky hlásit České informační agentuře životního prostředí a jejichž výsledky jsou přístupné v Integrovaném registru znečištění na www.irz.cz. Ze spektra škodlivých látek se Arnika soustředila na rakovinotvorné a mutagenní látky, skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek nebo látky poškozující ozón.

„Nejvíce problematické jsou těžké kovy, především rtuť, olovo a chrom a jejich sloučeniny,“ dodal Petrlík. Podle něj více ve skrytu zůstávají perzistentní organické látky, které mohou vést ke vzniku rakoviny či poškození plodnosti, jako dioxiny, DDT a PCB, jež mohou způsobit poruchy hormonálního a imunitního systému.

„Těch v Praze produkuje nejvíce malešická spalovna, která je podle integrovaného registru znečištění čtvrtým největším zdrojem dioxinů v ČR,“ uvedl Petrlík. Právě dioxiny mohou být nebezpečné již ve stopovém množství. Podle Arniky však registr neříká o znečištění Prahy vše.

Nejhorší je ale doprava

Nezahrnuje například emise z dopravy a lokálních topenišť. „Doprava je zjevně hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Praze,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička. Informace do registru znečišťování v Praze letos ohlásilo 12 průmyslových provozů. K nejčastěji ohlašovaným látkám patřily těžké kovy a jejich sloučeniny v odpadech. Nejvíce rakovinotvorných látek nebo těch, které pravděpodobně rakovinu způsobují, vypustila do ovzduší cementárna v Radotíně, spalovna Malešice nebo společnost Polypeptide Laboratories z Prahy 10. Všechny tři celkem do svého okolí loni vypustily necelých 70 kilo škodlivin.

V odpadech a odpadních vodách nejvíce škodlivých látek vyprodukovala malešická spalovna, a to přes 43 tun.

Druhá je teplárna v Malešicích s téměř 15 tunami nebo čistírna odpadních vod na Císařském ostrově s 6,7 tunami škodlivých látek.

Celkem 5,9 tun látek poškozujících rozmnožování vypustila nebo v odpadech předala do okolí teplárna v Malešicích, druhé místo v žebříčku obsadila s pěti tunami spalovna a 2,9 tun vyprodukovala čistírna odpadních vod.

Skleníkové plyny

Nejvíce skleníkových plynů v Praze vypustila cementárna v Radotíně, za loňských rok jich bylo celkem 514 573 tun, za ní se v žebříčku Arniky umístila teplárna s 345 712 tunami a spalovna s 170 400 tunami. Poslední kategorií sledovaných v analýze sdružení Arnika byla rtuť a jejích sloučenin. Malešická spalovna jich vyprodukovala 286,5, teplárna 283 a čistírna odpadních vod 82 kilogramů.

Praze by měly pomoci nové dioxinové filtry

Vypouštění škodlivých látek se snažíme eliminovat, říkají tři z největších průmyslových znečišťovatelů v metropoli. Například malešická spalovna včera uvedla do provozu filtry na dioxiny.

Čtyři katalytické reaktory by měly podle vedení Pražských služeb, které spalovnu provozují, snížit produkci dioxinů až o 70 procent. „Zákonem stanovený limit na jeden kubický metr spalin je jedna desetina nanogramu. Pražské služby stanovený limit vždy splňovaly, přesto jsme se rozhodli investovat stovky milionů korun do dedioxinové technologie,“ řekl ředitel služeb Patrik Roman.

O snižování škodlivin usiluje i malešická teplárna, která prošla modernizací v roce 1998. „Teplárna splňuje zákonné emisní limity, přesto hledáme cesty ke snížení emisí. Testujeme vhodné černé uhlí nebo průběžně provádíme úpravy technologického zařízení jako například seřízení hořáků a celého procesu spalování,“ uvedl mluvčí Pražské teplárenské Martin Pavelka. Podle něj podnik provádí také měření emisí a poskytuje strusku s popílkem pro další využití ve stavebnictví.

Zmírnili zápach čistírny

Úpravy byly v létě provedeny také u Ústřední čistírny odpadních vod, která podle jejího provozovatele zatím udržuje všechny limity pod hranicí, kdy by za vypouštěné škodliviny musela již platit. „Zlepšení pomohla dvě zařízení: na podzim 2005 byla nainstalována nová dmychadla vzduchu a letos v létě byly zastřešeny manipulační nádrže a provedena jejich deodérizace, tedy odsátí toho, co unikalo z kalů přes filtry. Tím se výrazně snížil zápach z čistírny,“ popsala Marcela Dvořáková, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací, které jsou provozovatelem čistírny.

Podle ní přinese další omezení škodlivin i rozšíření plochy čistírny. Poté by totiž mohly být vybudovány mimo jiné nové volní linky, které by zlepšily kvalitu vypouštěné vody do Vltavy. (hav)

Největší průmysloví znečišťovatelé v Praze ZDE ! ! !

 

Radní Petr Štěpánek hájí registr znečištění

Jaký má pro Prahu smysl integrovaný registr znečištění?

Díky registru má Praha i Pražané k dispozici jednoznačné a objektivní informace o množství vypouštěných škodlivých látek. Ty mohou hrát roli při tvorbě koncepčních dokumentů, které mají vést ke zlepšení životního prostředí. To může být například územní plán, program pro snižování znečišťování ovzduší nebo územní energetická koncepce, protože výrobci energií jsou tradičně nejvyššími znečišťovateli.

S jakým znečištěním má Praha největší problém?

VPraze je rozhodně největším problémem znečištění ovzduší. Tímnechci bagatelizovat třeba odpady. (hav)