Praha totiž chce v rámci vzniku nových lesních ploch na svém území položit základy k budoucímu pralesu, který by měl být bohatý, a to na floru ale i faunu.

„Koupili jsme pozemek od soukromé společnosti v částečně podmáčeném okolí prameniště Ctěnického potoka a na tomto poli provedeme jen malou výsadbu jako základ budoucího lesa,“ sdělil vedoucí oddělení městských organizací magistrátu Dan Frantík. Podle něj to bude poslední umělý zásah člověka na této ploše.

Prales vzniká stovky let

Bude jen na přírodě, jaké další stromy začnou na bývalém poli růst.

„Z našich zkušeností nejdříve očekáváme břízu, jívu a osiku, jejichž semena dolétnou nejdále. Později se dá očekávat, že se na území uchytí dub, habr či lípa,“ pokračoval Frantík. Vznik pralesa je však velmi dlouhodobý proces, který trvá desítky či spíše stovky let. Pralesů mírného pásma se v Česku zachovalo jen několik zbytků, nejslavnější je Boubínský prales v jižních Čechách.

Hospodářem bude příroda

V Praze ovšem bude v budoucnu více lesních ploch, do kterých nebude člověk nijak zasahovat. Začínají vznikat ve stávajících lesích, celkem je to 70 hektarů lesů. Z toho je téměř polovina v Kunratickém lese, další například v Šárce či Ďáblickém háji.

„Z těch ploch jsme dříve odstraňovali například suché stromy, nyní do nich nebudeme zasahovat vůbec, pouze v případě, že by popadané stromy ohrožovaly bezpečnost,“ řekl radní pro oblast životního prostředí Petr Štepánek. To je také důvod, proč tyto budoucí pralesy nevznikají v blízkém okolí lesních cest.

Jestli v některém z pražských lesů uvidíte větší množství padlých stromů zcela ponechaných svému osudu, nemusí to automaticky znamenat, že na místě vzniká prales, ale ani to, že lesníci zanedbali svou práci. Některé padlé stromy totiž zůstávají neodklizeny záměrně i v udržovaných lesích. Jsou totiž ideálním útočištěm pro hmyz, kterým se živí ptáci, kteří si navíc v dutinách padlých stromů rádi dělají hnízda.