Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražané patří mezi přeborníky v chataření

11.12.2007
SDÍLEJ:

LIBEŇSKÝ OSTROV. Magistrát chce do roku 2009 zrušit zdejší zahrádkářskou kolonii.Foto: Deník/Eva Kořínková

PRAHA - Metropole je nejen rájem investorů, ale také rájem chatek a zahrádkářů. Ve využívání rekreačních objektů je Praha a její okolí na špici především v počtu chat nebo chalup. Na tom, že tomuto fenoménu se daří i v dnešní době, se shodují odborníci regionálního rozvoje i realitního trhu. Na území Prahy je evidováno 3500 rekreačních objektů. „U některých městských částí počet chat a chalup výrazně převyšuje počet domů trvale bydlícího obyvatelstva. Mezi ně patří například Lipence nebo části Radotína či Klánovic,“ řekl Jiří Vágner z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, který se spolu se svou kolegyní Danou Fialovou výzkumu rekreačních objektů věnují již několik let. Letní byty Největší podíl rekreačních budov, které jsou také nazývány druhým bydlením, má hlavní město mezi Vltavou a Berounkou, na jihu metropole a v místech, kde lidé navázali na tradici letních bytů měšťanů, které stály například v Klánovicích nebo vzdálenějších Jevanech. „Objekt druhého bydlení vlastní více než čtvrtina pražských domácností. Další asi třetina rodin patří mezi jeho pravidelné uživatele, tedy vypůjčují si chatu své rodiny nebo přátel,“ popsal Vágner. Dodal, že v průměru má chatu či chalupu jen jedenáct procent domácností. Odkud pramení obliba chat? Vychází ze dvojí tradice. Jedna pramení z 20. a 30. let, kdy si na okrajích metropole pořizovali letní byty bohatí pražští měšťané. Na druhé straně jde o tradici dělnických vrstev, které se začaly v té době věnovat trampingu a skautingu v údolí Vltavy, Sázavy a Berounky. Po druhé světové válce do Prahy dorazila vlna chalupaření, která dnes sahá až k hranicím republiky. „Po druhé světové válce začali mít lidé zájem o chalupy v pohraničí. Nešlo jen o Sudety, ale také o vnitřní periferii – například Rakovnicko nebo Vysočinu, vnitřní pohraničí Rakovnicka nebo Kutnohorska,“ dodal Vágner. V oblibě byly a dodnes jsou i vzdálenější regiony jako Šumava a Pošumaví, Českolipsko nebo části Vysočiny.

Kde se v Praze nejvíc chataří
Část Prahy Počet chat
Lipence 873
Klánovice 349
Újezd nad Lesy 297
Slivenec 263
Velká Chuchle 227
Komořany, Točná, Cholupice 207
Radotín 204
Šeberov 177
Dubeč 125
Zdroj: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje UK

Podíl chat na celkové zástavbě městské části - infografika ZDE!!!

O chatkách rozhodne nový územní plán

Jaká je vzdálená budoucnost chat v Praze? Odpověď na to dá nový územní plán, který by Praha měla začít využívat od roku 2011. Některé městské části již navrhly omezení počtu zahrádkářských kolonií. Právě ty ale jsou prolnuty s chatařením v hlavním městě.

První městkou částí, která se chce s některými zahrádkáři rozloučit, je Praha 6. Zastupitelé 26. října schválili připomínky k územnímu plánu, v nichž je zahrnuto i zrušení funkce zahrádek u Pražského hradu, při severním okraji Hanspaulky nebo podél Buštěhradské dráhy a Litoveckého potoka. Radnice chce z pozemků vytvořit park a zčásti je funkčně vymezit pro zástavbu rodinných domů.

Část zahrádek chce zrušit také Praha 14. Rada 27. listopadu posvětila výpovědi zahrádkářům z ulice Borské. Na jejich místě by měl být v budoucnu park. Do roku 2009 počítá magistrát také se zrušením záhrádkářské kolonie na Libeňském ostrově. Na místě 160 chat, kam jezdí až pět set lidí, by měl být park.

Radnice zahrádkářům chce nabídnout náhradní lokality v Dolních Počernicích, Benicích a Suchdole. (hav)

 

V módě jsou apartmány v českých horách

Fenomén chataření a chalupaření se za léta, kdy mu Pražané propadli, postupně mění. Trendem je nakupování apartmánů a přeměna rekreačního objektu na rodinné sídlo.

„Praha má největší příjmy domácností, má tedy i největší kupní sílu. Ta se ještě zvýšila poklesem úroků u hypoték. Pražané tak mají dostatek peněz, aby si rekreační objekty kupovali.

„Domnívám se, že například polovina apartmánů v Krkonoších patří Pražanům,“ uvedl k Jiří Pácal z Asosicace pro rozvoj trhu nemovitostí, která se věnuje mimo jiné i fenoménu druhého bydlení.

Převládá koupě

„Koupě rozhodně převyšuje nad pronájmem. Pro vlastní rekreaci je z okolí Prahy zájem o Orlík a Slapy. Co se týče pronájmů, jsou ve hře především hory – Krkonoše, Šumava, Jizerky a podobně,“ uvedl ředitel realitní kanceláře AAAbyty.cz Petr Illetško.

To ale zatím neplatí o sídlech a apartmánech za hranicemi. „V zahraniční Češi nakupují velmi málo. Nákupy sídel na Floridě nebo v Karibiku jsou pouze výjimky,“ uvedl Pácal. Důvodem je neznalost jazyků a chybějící orientace na zahraničních trzích s nemovitostmi. Nákupu ale mohou bránit i samotné země, jak je tomu například v Chorvatsku, které neumožňuje prodej domů cizincům.

Dalším trendem je přestavění chaty nebo chalupy na rodinný dům. „Pokud je chalupa z Prahy dobře dopravně dostupná, dominuje jednoznačně transformace na trvalé bydlení,“ potvrdil Jiří Vágner z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy. Podle něj se dále od Prahy do chalup stěhují spíše starší lidé, naopak u Prahy přestavují chalupy na bydlení mladé rodiny, které musejí za prací dojíždět do centra.

Podle Dany Fialové ze stejné katedry ale může mít výstavba nových apartmánů a přestavba chat negativní důsledky. „Vznikají tak architektonicky nesourodé okrsky s nedostatečným vybavením silnic,“ upozornila Fialová. Podle ní přestavba chat může vést ke změnám v sociální struktuře obyvatel. To znamená, že na jednom místě se střetávají starousedlíci s chataři a novými rezidenty, což může vést k izolaci jedné ze skupin.

Razantní přestavba navíc vyčerpává malé obce, které nemají peníze na zajištění nutného zázemí pro nové obyvatele, tedy silnice, školky nebo čistírny odpadních vod. „Některé obce se proto již začaly bránit stavebními uzávěrami,“ dodala Fialová. To platí například pro některá horská střediska. (hav)

 

11.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pokračující práce Státní opery. Obhlídka staveniště Státní opery při kontrolním dni za doprovodu ministra kultury Daniela Hermana, ředitele Národního divadla Jana Buriana a vedoucího stavby Jana Křístka. Praha, 17.10.2017
19

Rekonstrukce Státní opery v plném proudu: Herci se na prkna vrátí v roce 2019

Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení