Někdejší pracovník britského konzulátu byl po vypuknutí předloňských masových protestů v Hongkongu odvlečen do kontinentální Číny, kde ho patnáct dnů věznili a mučili. Po odchodu do zahraničí byl mezi prvními stoupenci zachování hongkongské autonomie na Pekingu, na které někdejší britská kolonie vydala zatykač. Následně získal od Londýna politický azyl. Dnes je Cheng součástí exilové opozice, která se snaží získat zpět ztracenou částečnou svobodu Hongkongu.

„Je to odpověď na útok čínské vlády proti principu jedné země, dvou systémů - demokracie v Hongkongu by neměla být vydána na pospas diktátorům v Pekingu. I Češi by mohli vyjádřit svou podporu přijetím Magnitského zákona. Byl by to jasný signál, jak odradit všechny, kdo porušují lidská práva,“ prohlásil disident při úterním zasedání zastupitelstva městské části. Magnitského zákon zavedly Spojené státy v roce 2012 ve snaze trestat sankcemi ruské funkcionáře zodpovědné za porušování lidských práv.

„Bylo nepředstavitelné, jak rychle na mě osobně tato tragédie dolehla. Coby řadový pracovník britského konzulátu jsem byl jednoho dne zadržen, stigmatizován, mučen a donucen k doznání ke zločinům, které jsem nespáchal. Pak jsem musel opustit svou vlast jako politický uprchlík. Tehdy jsem si uvědomil, že ‚dva systémy‘, slíbené Londýnu Pekingem, už neexistují,“ uvedl také Cheng před zastupiteli.

Disident dále zmínil i podobnost dnešní situace Hongkongu s tou československou v době prodemokratických reforem, které rozdrtila intervence pod vedením tehdejší supervelmoci - Sovětského svazu. „Češi už ví, že komunistické vládě nelze věřit. V Hongkongu to teď lidé trpce poznávají. Z mé donedávna autonomní země se nepopiratelně stává policejní stát a totalitní režim. V diaspoře se ale rodí ‚druhý Hongkong‘ – komunita svobodomyslných lidí. Věřím, že budou udržovat při životě hodnoty demokracie a právního státu, na které byl Hongkong tolik pyšný. A jednoho dne se tak budeme moct všichni vrátit do svobodného Hongkongu,“ pokračoval Cheng, který je přesvědčený, že by v současnosti od čínského nebo hongkongského soudu odešel s trestem doživotního vězení.

Debata ve Vozovně

„V minulosti se podobné podpory dostávalo od demokratických států i československým disidentům. Je důležité si připomínat, že svoboda není samozřejmostí a nebezpečí ztráty občanských svobod nebo cenzury reálně hrozí i dnes. Je důležité, aby se mluvilo o tom, co se ve světě děje,“ zdůvodnil Chengovo pozvání místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl (Piráti). Ten byl iniciátorem návštěvy, protože se s hongkongským aktivistou zná osobně ze studií v Anglii.

Simon Cheng debatoval o vývoji v jeho vlasti s Pražany v Kulturním centru Vozovna a se studenty na půdě Gymnázia Karla Sladkovského. Středoškoláky zajímala hlavně Simonova osobní zkušenost s čínskou perzekucí. „Dnešní generace studentů nezažila totalitu a setkání s vrstevníkem z jiné části světa, který s totalitou soupeří, je unikátní,“ poznamenal k tomu zastupitel Michal Vronský
(TOP 09).

Místostarosta Štrébl loni v srpnu adresoval dopis tehdejšímu ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi s prosbou, aby garantoval, že se Chengova návštěva obejde bez problémů v souvislosti s platnou extradiční dohodou. „Rádi bychom se vyhnuli trapné situaci, kdy námi pozvaný host bude, byť na krátkou dobu, zatčen na žádost čínských orgánů,“ vysvětlil Štrébl svůj požadavek.

„Pan Simon Cheng je v Hongkongu stíhaný na základě bezpečnostního zákona, který vstoupil v platnost 1. července 2020, a to v rozporu s hongkongským základním zákonem, v rozporu se zásadou ‚jedna země, dva systémy‘ a v rozporu s mezinárodními závazky,“ konstatoval dále místostarosta ve zmíněném dopise.

Požadovaná záruka z Černínského paláce sice nepřišla, ale Hongkongžan se přesto odhodlal k první zahraniční cestě od získání britského azylu. „Když jsem se dozvěděl, že pražské letiště nese jméno Václava Havla, tak jsem ztratil zbývající pochybnosti ohledně možných rizik této cesty. Ostatně čínská špionáž se o mě zajímá i v mém současném britském domově,“ dodal Simon Cheng.