Ten by právě v případě úderu blackoutu pokryl minimálně třetinu pražské spotřeby elektrického proudu. Ve čtvrtek to naznačil primátor Tomáš Hudeček v reakci na vyhodnocení letošního cvičení Blackout 2014. Hudeček upozornil, že takové řešení pro velké metropole je v okolním světě poměrně běžné, a proto je prý vedení Prahy připraveno o výstavbě náhradního zdroje jednat se státem.

Primátor zároveň konstatoval, že dosud neexistuje závazný požadavek, který by stanovil, aby organizace nutné k zachování základních funkcí Prahy, disponovaly dostatečnými náhradními zdroji elektrické energie. „Jako optimální se jeví záloha na dobu 72 hodin, tak jak je tomu například v Rakousku. Proto navrhujeme státu stanovit závazné normy pro vybavení určených subjektů náhradními zdroji výdrže 72 hodin bez nutnosti doplňování pohonnými hmotami," sdělil Hudeček.

Nedostatky při zásobování vodou

Jak již bylo zmíněno, cvičení ukázalo také na nedostatky při zásobování občanů pitnou vodou. Podle magistrátu prý bude nutné vypracovat studii zásobování Prahy pitnou vodou ze všech možných zdrojů, včetně potravinových řetězců a připravit organizační podmínky jejího výdeje, včetně ochrany výdejních míst.

„Při cvičení bylo rovněž zjištěno, že neexistuje seznam pacientů, kteří jsou doma na přístrojích. Na Bezpečnostní radě bylo rozhodnuto, že tito lidé budou vyzváni, aby se dobrovolně nahlásili na náš odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence, kde bude k dispozici seznam těchto pacientů. Jiné řešení, než založené na dobrovolnosti, prakticky neexistuje, protože problém souvisí se zákonem o ochraně osobních údajů," zmínil dále primátor.

Dostatečné zásoby pitné i užitkové vody, trvanlivých potravin, teplé oblečení, nebo třeba záložní rádio s nabitými bateriemi. Tak by mělo vypadat nouzové vybavení každé pražské domácnosti pro případ, že metropoli postihne totální výpadek elektrického proudu takzvaný blackout. Situace, která může podle krizového štábu hlavního města nastat zcela výjimečně, přesto ji mohou zapříčinit poměrně obvyklé jevy, jako třeba silná bouře, sněhová kalamita, či technická havárie.

„Výpadek energie zasáhne skutečně celý život města. Lidé uvíznou v metru, problémy mohou nastat v nemocnicích, v zimním období začnou stovky tisíc domácností mrznout, uzavřeny zůstanou školy a školky," upozornil v rámci únorového cvičení Blackout 2014 pražský magistrát. Včera zhodnotil jeho výsledky.

Cvičení se zopakuje na konci roku

Z nich prý vyplynulo, že „bude nutné zorganizovat další cvičení výpadku elektrické energie v součinnosti s dopravním podnikem a také samostatné cvičení s Pražskými vodárnami a kanalizacemi k zajištění dodávek pitné vody. Na konci letošního roku je nutné připravit cvičení Blackout s tím, že k výpadku elektrické energie by došlo v ranních hodinách a byly by vzaty v potaz všechny organizace a činnosti, jež by výpadkem byly ovlivněny," informoval magistrát.

Právě přerušení dodávek pitné vody prý v Praze může znamenat jeden z největších problémů. Už krátce po prvním cvičení Blackout se totiž ukázalo, že zhruba 350 tisíc Pražanů by se takřka okamžitě po výpadku proudu ocitlo „na suchu." Asi 600 tisíc lidí by ztratilo běžný přístup k tekoucí vodě během sedmi až třiceti hodin po vyčerpání samospádových vodojemů a byli by tak odkázáni na nouzové dodávky z cisteren. Potvrdil to účastník únorového cvičení šéf Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.

Cisterny by prý v prvních čtyřech až pěti hodinách po začátku blackoutu dokázaly dopravit pitnou vodu přibližně k padesáti tisícovkám lidí, což je ovšem jen zlomek těch, kteří o přístup k vodě přijdou. Navíc by zcela jistě mohlo dojít ke komplikacím v dopravě. Magistrát by souběžně měl vlastními prostředky zajistit dodávky balené vody pro další tisíce lidí. Musí ovšem ještě určit přesný plán případného rozvozu.

Mapa Prahy, sestavená pro účely cvičení totálního výpadku proudu v metropoli udává, že největší problémy s dodávkami vody by měli obyvatelé okrajových částí Prahy. Například Ruzyně, Řep, Zličína, Slivence, Lochkova, Kbel, Satalic, ale třeba i Malešic. Cvičení bohužel také ukázalo, že v několika nejmenovaných pražských nemocnicích a domovech pro seniory vydrží záložní agregát v chodu méně, než normou stanovených osm hodin.