Městu schází miliardy. Šetřit začne na středních školách

Podle informací Deníku může v příštím roce Praze chybět osm až devět miliard korun na krytí výdajů a rozjetých investičních akcí. Na první pohled bezvýznamnou položku hodlá magistrát ušetřit jistou redukcí středního školství. Jde zhruba o devět milionů korun.

Na pořad dne přichází zrušení tří vzdělávacích institucí. Nutno říci, že kompetentní náměstek primátora Antonín Weinert (ČSSD) na tento možný krok upozornil Deník již před osmi měsíci, kdy si nechal zpracovat materiál, kalkulující s demografickým vývojem.

Krátce na to prosákla informace o záměru sloučit a zrušit hned pět středních škol.

Taková revoluce se však konat nebude. Zatím. „Je nutné přistoupit ke sloučení škol,“ konstatoval včera Weinert. Podle něj byly pečlivě vybrány ty, o které je ze strany uchazečů o studium dlouhodobý nezájem.

„Případně ty, na kterých jsou identické obory vzdělání nabízené i jinými, ekonomicky silnějšími školami,“ podtrhl.

Sloučení zasáhne Střední odbornou školu logistických služeb na Višňovce, Střední odborné učiliště potravinářské v Písnici a Střední průmyslovou školu zeměměřičskou v Hrdlořezech.

Oproti původnímu záměru se zrušení vyhne Střední odborná škola ve smíchovské Drtinově ulici. V relativním klidu mohou zůstat také studenti a učitelé na Střední škole strojnické a průmyslové v Betlémské ulici.

Weinert sdělil, že těmto dvěma vzdělávacím ústavům dá ještě jednu šanci. Ta šance má trvat rok. „Přestože se škola v Betlémské dlouhodobě potýká s nedostatkem studentů, má za sebou velmi dlouhou tradici. Její absolventi navíc nacházejí dobré uplatnění na trhu práce,“ vysvětlil Weinert.

Průmyslovku v Betlémské navíc podle zjištění Deníku „podrží“ také obchodní akademie, která dosud sídlí v pronajatých prostorách v Praze 4. Má se totiž do údajně poloprázdné školy v Betlémské přestěhovat.

V případě školy v Drtinově ulici údajně Weinertovi šlo především o utlumení některých neperspektivních oborů. Jak se situace vyvine, ukáže čas a další zájem či nezájem studentů.

Jisté je, že pokud včerejší usnesení rady hlavního města odsouhlasí na svém listopadovém zasedání pražští zastupitelé, výše jmenované střední školy zaniknou, respektive se sloučí (viz tabulky) k 1. červenci 2012.

Weinert včera reagoval také na množící se spekulace o budoucnosti následně „osiřelých“ školních budov na Višňovce, v Písnici i v Hrdlořezech.

„Neprodáme je,“ zdůraznil náměstek primátora. „Budou i nadále sloužit potřebám školství,“ dodal.

Slučování škol Prahu nespasí

Je ovšem zřejmé, že sloučení tří středních škol pražský rozpočet nemůže spasit. Proto se na nejvyšších magistrátních postech vážně uvažuje například o půjčce od Evropské investiční banky. Případný úvěr by měl zejména plynout na dostavbu metra A z Dejvic do Motola.

Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) včera ujistil, že se nechystá plošné škrtání. Podle jeho prvního náměstka Karla Březiny (ČSSD) nyní půjde o vytipování nezbytných priorit, které bude nutné financovat na úkor méně důležitých položek.

Nutná prý bude optimalizace výdajů na obnovu vozového parku dopravního podniku. Zde chce město hledat zásadní rezervy. Pakliže je nenajde, přijde podle Svobody na pořad dne například zvyšování poplatků za svoz komunálního odpadu, prodej městského majetku, případně již zmíněná půjčka.

Blanka alfa i omega problému

Důležitou informací pro Pražany, která včera zazněla z magistrátu, je dosud odhadovaná cena za tunelový komplex Blanka.

Dá se říci, že pokud by byl dodržen původní rozpočet určený pro jeho výstavbu, pak by se Praha příští rok nemusela potýkat prakticky s žádnými finančními problémy a žádost o půjčku u Evropské investiční banky by mohla ještě nějaký čas počkat. Město totiž za Blanku zaplatí přinejmenším 36 miliard korun, přičemž strop, stanovený včera radou hlavního města je ještě téměř

o miliardu vyšší. Podle Svobody jde o nutnou rezervu.

Minulé vedení města přitom garantovalo částku o zhruba devět miliard nižší. A právě tato částka má v příštím rozpočtu Praze scházet na nutné investice.

„Je to poprvé od zahájení stavby Blanky, co je stanoven cenový strop,“ sdělil včera Svoboda. „Ten nemůže být navyšován bez přímého souhlasu primátora a městské rady,“ dodal. Politická reprezentace ve vedení Prahy tak na sebe vzala striktní odpovědnost.

První Svobodův náměstek Karel Březina včera nastínil, že se po dlouhém vyjednávání přeci jenom podařilo dohodnout s dodavateli stavby slevu, která činí více než miliardu korun.