Zoo a její první obyvatelé jsou natočeni na osmi z třinácti filmových kotoučů. Jde přitom o mimořádný objev, protože z té doby se podbně amatérské filmy prakticky nedochovaly.

„V roce 2010 nám je přinesl rakouský sběratel, který si přeje zůstat v anonymitě. U záznamů nebyly žádné informace. Začala jsem bádat a našla jsem článek, který napsal ředitel zoo Miroslav Bobek a věnoval se zakladateli pražské zoo profesoru Jiřímu Jandovi. Poté jsem pana Bobka kontaktovala,“ popisuje první odkrývání tajemství kustodka sbírky amatérského filmu Rakouského filmového muzea Stefanie Zingl.

Pátrání po autorech

Krátké filmy pochází z let 1934 až 1937 a zachycují soukromé záběry profesora Jandy, jeho manželky i spolupracovníků. K vidění jsou i první zvířata počínaje slonem Babym a konče gepardem Mignonem.

Mládě luskouna krátkoocasého v Zoo Praha.
V Zoo Praha již mají jasno. Mládě vzácného luskouna je samička

„Zajímavý je výhled do krajiny. Byl o dost jiný, než je dnes. Spoustu zvířat zachycených v záběrech jsme ještě neidentifikovali co do druhu a jedince. Rozpoznali jsme ale slona Babyho, který se podílí na výstavbě zoo nebo hraje na flašinet. Tehdy zvířata do zoo přicházela i z cirkusů a zaměstnanci byli z řad cirkusáků. Máme i záznam lachtana Batula a Hýta, které jsme dosud neměli nikde zachycené spolu. Jeden z nich brzy uhynul a tím máme z části filmy datovány,“ vysvětluje současný ředitel pražské zoo Miroslav Bobek a dodává, že se na některých snímcích objevuje herečka Zita Kabátová, jejíž objevení také pomohlo určit časovou osu.

Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

Přes prohledávání archivů i návštěvy penzionů, ve kterých snad autoři filmů mohli bydlet, se odborníkům dosud nepodařilo identifikovat tvůrce filmů.

Z dostupných informací by jím mohl být podplukovník tehdejší Československé armády, který je na filmovém materiálu opakovaně zachycen, a to jak v soukromí, tak v zoo. Na filmech si také dosud neidentifikovatelná žena nazvaná pracovníky zoo jako Neznámá spolu s partnerem hraje s opičkami, medvědy nebo nosorožci.

Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea

„Chceme oslovit veřejnost s prosbou o pomoc při jeho identifikaci,“ dodává Bobek s tím, že žena by mohla být s největší pravděpodobností partnerkou plukovníka. Při pátrání se zástupci zoo několikrát ocitli ve slepé uličce. Původní domněnka, že je žena dcerou profesora Jandy Jarmila Klatovská, byla nakonec vyvrácena. Pátrání tedy běží i po její identitě. Do té doby zůstane Neznámou.

„Opravdu se nám u některých lidí nepodařilo určit totožnost. Nemáme je ani v archivech – je to období, které je v jistých momentech dost hluché. Filmové záběry z té doby jsou jen tyto jediné, takže jde o skutečný poklad,“ vysvětluje dlouholetý zaměstnanec pražské zoo Zbyněk Šíša, který se spolu s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem podílí na pátrání.

Koně Převalského se úspěšně vrátili do západního a středního Mongolska. Chystaný projekt se zaměří na východ země.
Další úspěch Zoo Praha. Koně Převalského zamíří na východ Mongolska

Zástupci zoo nyní odtajnili jen část záběrů. Na podzim ale pro veřejnost chystají dlouhodobou výstavu v Gočárových domech. „Plánujeme i dobové kino, výstavu a projekci relevantních částí filmů. Chceme také vytvořit knížku, kde u jednotlivých obrázků řekneme všechno, co víme o lidech, zvířatech a celé té době,“ dodává Bobek.