Letošní léto, které pomalu končí, bylo zvlášť pro obyvatele měst, extrémně teplé. Jakou má magistrát strategii pro ochlazování Prahy do budoucna?

Opatření se zaměřují na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí přírodě blízkých opatření s využitím přirozených vlastností vegetace. Adaptační strategie je také zaměřena na zachování vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a na zachování a obnovu ekosystémů odolných vůči změně klimatu a přispívajících k prevenci katastrof.

Pokud by se Praha nezabývala změnami klimatu, jaké by mohly nastat scénáře?

Vlivem extrémních teplot a zhoršené kvality ovzduší by se tepelná zátěž a negativní dopady na zdraví občanů dále prohlubovala a zasahovala větší plochu města a vyšší podíl obyvatelstva. Vyšší teploty a častější období sucha by zajisté měly negativní vliv také na stav vegetace, která v období nedostatku vody v půdě nebude mít dobré podmínky pro život a bude postupně odumírat. Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání bude umocněno efektem tepelného ostrova města. Pro citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, malé děti a nemocní lidé, bude pobyt a pohyb v rozpáleném městě představovat vysoké zdravotní riziko. Mohlo by se dále zvyšovat i riziko povodní a bleskových povodní na malých městských povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.

Co konkrétně tedy magistrát dělá?

Mezi konkrétní projekty patří zavádění pravidel pro hospodaření s dešťovou vodou v Praze a maximální využití srážkové vody v místě jejího spadu. Zde jsou realizovány projekty pro výstavbu retenčních a akumulačních nádrží, dešťových zahrádek, průlehů a dalších opatření, které povedou k zachování růstu vegetace, díky které se vytváří přirozený stín a lepší mikroklimatické podmínky ve městě. Mezi další konkrétní projekty patří, kromě výsadby stromů, také vybudování sítě mlžítek, pítek či vodních herních prvků, kde se mohou obyvatelé osvěžit.

Jaké jsou plány do budoucna?

Praha si jako součást strategie adaptace na změnu klimatu vytvořila vlastní pravidla, jak udržitelně hospodařit s dešťovou vodou. Dokument se jmenuje Standardy hospodaření se srážkovou vodou na území hl. m. Prahy. Jedná se o takový metodický katalog, přehled možností, jak s dešťovou vodou hospodařit, rozdělený podle typu a velikosti pozemku a budovy, ze kterých je možno vodu sbírat. Jsou tam popsány způsoby provedení a následné správy zařízení, která nebyla a není na území Prahy jednoduchá. Pokud si developer, nebo stavitel, vybere z tohoto „katalogu“, hl. m. Praha mu garantuje, že tyto „prvky“ – například dešťové záhony, zasakovací průlehy, retenční a akumulační nádrže, sběr vody ze zelených střech, suché nádrže a jiná možná opatření, převezme do správy a bude je následně udržovat. Standardy jsou zveřejněny na webových stránkách www.adaptacepraha.cz, kde jsou také uvedené již konkrétní realizace.

Jedná se o novostavby. Jak nákladné to pro město bude? Mohou to využít i SVJ z paneláků v případě, že si třeba naplánují rekonstrukci nebo dostavbu?

Nemusí se jednat jen o novostavby, ale i úpravy. Co se týče nákladů – v rámci Standardů byly náklady porovnány se současností a nebyly zjištěny vyšší náklady na správu a údržbu. Co se týče SVJ, tady je podstatné, kdo je vlastníkem nemovitosti, je nutné, aby vlastníkem bylo město.

Pokud bydlíte v bytovém domě, je využití dešťové vody složitější, ale nikoliv nemožné. V případě nezastavěných vnitrobloků lze dešťovou vodu ze střech se spádem dovnitř domu sbírat do společné retenční či akumulační nádrže a využít ji pro zálivku vnitroblokové zeleně či komunitní zahrady. Obdobný princip lze využít i u předzahrádek či vnitroblocích bytových domů, nekomplikují-li to vlastnické či sousedské vztahy. U plochých střech lze uvažovat též o vybudování vegetační střechy. V historické části města se potom postupuje projekt od projektu.

Reakce na klimatickou změnu není jen na magistrátu. Co můžou udělat samotní obyvatelé Prahy?

Každý občan může, a dokonce by měl, přispívat zodpovědně k situaci, která změnou klimatu ve městě nastává. Velký potenciál k tomu nabízí zejména vnitrobloky, které jsou nejvhodnějšími místy pro realizaci adaptačních opatření právě tvorbou příjemné oázy pro relaxaci obyvatel výsadbou zeleně, s využitím srážkové vody na zálivku či realizací komunitních zahrad.

close Kateřina Schön. info Zdroj: s povolením Kateřiny Schön zoom_in Kateřina Schön.

Nemusíme hovořit pouze o adaptačních opatřeních, ale i o takzvaných mitigačních, tedy o těch, která předcházejí prohlubování změn klimatu, opravdu každý z nás se může svým přístupem zapojit. Mezi taková opatření patří zejména omezování využívání motorových vozidel tam, kde je dostupná městská hromadná doprava či existuje docházková vzdálenost, instalace udržitelných zdrojů energie, třídění odpadu či jeho maximální recyklace.

Kateřina Schön

Sedmačtyřicetiletá Kateřina Schön pracuje jako specialistka a vedoucí pracovní skupiny pro adaptaci na změnu klimatu na Odboru ochrany prostředí pražského magistrátu. Má zkušenosti s tvorbou strategií, plánů, projektů, včetně jejich řízení v oblastech environmentálního rozvoje, stavebnictví, informačních technologií, správy majetku, procesního řízení, problematiky BIM a Facility managementu. Byla členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV). V rámci současné agendy se snaží o propojení oblastí oborů stavebnictví a životního prostředí. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze.