Železářství vzniklo v roce 1937 v činžovním domě doslova pár kroků od Staroměstského náměstí. Zakladatel Jan Koula krámek vybavil dřevěnými regály s poličkami a přihrádkami, které pokrývaly takřka celou plochu stěn.

V nich bylo k nalezení vše, co si jen domácí kutil mohl přát, zejména však hřebíky, šroubky a matky ve všech možných velikostech. Ke každému šuplíku se dalo jednoduše dostat pomocí pojízdných žebříků.

Pro nezbytnosti i na kus řeči

Železářství svému účelu sloužilo nepřetržitě téměř osm dekád a mnoho se v něm za tu dobu nezměnilo. Pražané sem chodili nejen na nákupy drobných nezbytností, ale také na kus řeči.

Zvlášť poslední majitelka Růžena Koulová, snacha zakladatele, měla v zásobě spoustu zajímavých historek a své zákazníky si dobře pamatovala.

Po smrti manželů Koulových v roce 2012 už na tradici nikdo nenavázal a prodejna i s původním vybavením chátrala. O sedm let později se ji rozhodla zachránit Diana Sixtová a Zlatko Mička, potažmo jejich plzeňská firma Merlot d’Or.

Ocenění z rukou NPÚ

Pod jejich vedením byla zrekonstruována každá píď podniku včetně dochovaného vybavení. Tedy nejen obložení stěn, ale také prodejní pult, pokladna, železná konstrukce pro zavěšení lustrů, točité litinové schodiště, dva psací stoly, nákladní výtah i fréza na výrobu klíčů.

V zásuvkách pak hřebíky nahradily lahve vína, kterých je tu zhruba 3500. Načít některou z nich můžete u několika stolečků v útulné vrchní části, po schodech se pak dá sejít i dolů do archivu.

Za svou snahu získali provozovatelé vinárny Merlot Dušní v roce 2021 cenu Patrimonium pro Futuro, kterou Národní památkový ústav uděluje mj. za mimořádně zdařilé přestavby.