Petenti uvedli desítku požadavků a kroků, jak podle nich zefektivnit podíl veřejnosti na tvorbě plánu. Mezi nimi je např. pozastavení prací na plánu, definování cíle zapojení veřejnosti, poskytnutí všech informací lidem nebo začít dialog s občany městských částí a vedeními radnic.

„Doposud komunikace s veřejností nebyla systematická a byla nedostatečná. Je třeba vysvětlit lidem, jak bude plán fungovat," řekl petent Michal Křivohlávek.

Plán měl přijít dřív 

Petenty podpořil na jednání opoziční zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který kritizoval snahu IPR zapojit veřejnost ve chvíli kdy začne tzv. veřejné projednávání návrhu.

„To je omyl, pak v něm bude dělat razantnější změny obtížné a nereálné. Je třeba se s lidmi bavit dříve, než bude v tom formálním procesu. V současné době vypadá územní plán jako umělecké dílo nějaké partičky," řekl.

Způsob zapojení veřejnosti do tvorby dostala za úkol náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Ta s požadavky petentů až na výjimky souhlasila. Podle ní ale nelze všechny požadavky splnit, odmítla například zastavení prací na metropolitním plánu.

„Některé pro tzv. participaci vhodné okamžiky už bohužel minuly," řekla. „Připravím a nechám si radou schválit ´fahrplán´, jak v participaci pokračovat nad rámec stavebního zákona," řekla.

Vznikne metodika 

Kolínská uvedla, že magistrát podpoří městské části a poskytne jim metodické postupy, aby se zapojením veřejnosti do tvorby pomohly. „Pokud radnice budou v tomto liknavé a neaktivní, tak ten jejich prostor a energii nebudeme umět nahradit," řekla.

Podle územního plánu se ve městě řídí veškerá výstavba. Určuje, kde se stavět smí a kde naopak zůstávají veřejné plochy nebo zeleň. Metropolitní plán by měl přinést také výškovou regulaci staveb. Praha jej musí mít schválen nejpozději do roku 2020. Příprava nového plánu město dosud stála asi 50 milionů korun.

Čtěte také: Chceme do města pořídit umělecká díla