Kdo by se chtěl stát zámeckým pánem s přídomkem „ze Štiřína“, však nemůže pocházet z chudého kraje. Jako minimum je ohlášena částka 3,3 miliardy.

Pokud se najde kupec, moha by se změna majitele řadit mezi realitní obchody století. Z pohledu státu určitě: jedná se o největší a nejvýjimečnější prodej v historii majetkového úřadu. Minimální cenu v takovéto výši ještě nevyhlašoval.

„Myslím, že mi ještě chybí asi tak půl miliardy,“ zažertoval muž, s nímž se Deník potkal u vjezdové závory před parkovištěm; nyní podobně jako celý areál ozdobené zákazy vstupu a upozorněním, že je celý komplex prošpikován bezpečnostními kamerami se záznamem. „A vy to kupovat budete?“ otázal se s s úsměvem. Kdyby ano, šlo by o prvního zájemce získání zámku, kterého by ve Štiříně potkal. Někoho, kdo by vypadal jako kupec, prý zde ještě neviděl. Což však prý neznamená, že by zámek nelákal pozornost.

Objevují se výletníci zajímající se jak o samotnou památku, tak obhlížející „architektonickou divočinu“, jak se vyjádřil o stavbě, která je také součástí areálu. Jde o Dům Atis vybudovaný na místě původního skladového objektu autoservisu, k jehož návrhu architekta Vladimíra Kačera inspirovaly stavby Antoniho Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera.

Prohlídky pro zájemce o účast v dražbě, kteří se předem písemně přihlásí, majetkový úřad teprve bude pořádat. Nabízí na výběr čtyři různé termíny v době od druhé poloviny června do počátku září.

V září se koná elektronická aukce

Jak to dopadne se zamýšleným prodejem zámku, v minulosti známém restaurací, službami luxusního hotelu (jež si v minulosti oblíbila i česká fotbalová reprezentace), wellness centrem či golfovým hřištěm, bude jasné za čtyři měsíce.

Elektronická aukce se uskuteční v září, kdy potrvá od středy 11. 9. do pátku třináctého. Od poledne do poledne. Kdo se bude chtít zúčastnit, musí předem složit 30milionovou kauci. Minimální navýšení ceny pak činí sto tisíc korun. Pokud se prodej nevydaří, věří starosta Kamenice Pavel Čermák (nez.) v možnost obnovy jednání se zástupci státu o možném společném projektu.

Vedení obce, pod niž Štiřín spadá, prodeji nefandí a snažilo se společné využívání zámku domlouvat už v minulosti; obec by tam mohla umístit mateřskou školu a lékařské ordinace. K úspěchu to ale nevedlo – s vysvětlením, že pro stát se jedná o opravdu nepotřebný majetek.

Nyní starosta předpokládá, že pokud se nenajde zájemce schopný a také ochotný zaplatit přes tři a čtvrt miliardy, bude nejspíš stát hledat pro komplex využití ve své režii. Novou nabídku k prodeji s výrazněji sníženou minimální cenou by totiž nevnímal jako řešení šťastné – a možná ani politicky průchodné.

Prodej se nelíbil ani kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ředitelka státního majetkového úřadu Kateřina Arajmu však upozornila, že vlastnictví představuje obrovskou finanční zátěž. Pouhá existence areálu, který zůstává prázdný, s sebou podle jejích slov nese měsíční náklady vyčíslené na 600 tisíc korun; výrazný díl z této částky ukusuje údržba golfového hřiště.

Pestrá historie, tichá současnost

Barokní zámek vznikl v polovině 18. století na místě někdejší středověké tvrze, která byla téměř zničena o sto let dříve; za třicetileté války. Vystřídal několik majitelů, přičemž výrazněji jeho podobu ovlivnily úpravy v 19. století, kdy patřil hraběcímu rodu z Nostic-Rienecku.

V roce 1870 vystřídala rodovou šlechtu „šlechta ekonomická“, když se vlastníkem stal průmyslník František Ringhoffer. Členové jeho rodiny zámek drželi až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Na samém počátku 20. století prošel zámek výraznějšími úpravami. Dnes je památkově chráněný, což přináší omezení možností využití. Historicky nejcennější jsou prostory v prvním patře zámku, které byly využívány jako konferenční sály a salonky pro hosty.

Po druhé světové válce se Štiřín stal jedním z míst zapojených do „akce zámky“, kdy byly ve vybraných honosných sídlech východně od Prahy dočasně umístěny děti zachráněné z koncentračních táborů i další, přivezené z poválečných táborů internačních.

Výrazným momentem novodobější historie se stalo poměrně krátké využívání skauty. Ti museli odejít v roce 1948 – a jejich nynější organizace Junák se později snažila získat zámek do vlastnictví. Vznesené nároky však v roce 2005 zamítl soud. Proměnu na hotel s konferenčními prostorami přinesly osm let trvající přestavby, zahájené v roce 1985. V devadesátých letech minulého století také přibylo golfové hřiště, v něž se proměnila část zámeckého parku.

Dnes se Štiřín snaží prodat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který již uzavřený komplex převzal od ministerstva zahraničních věcí (a funkční není ani někdejší prezentace na webové adrese stirin.cz).

Za prodej štiřínského zámku by stát chtěl utržit nejméně tři a čtvrt miliardy korun. | Video: Milan Holakovský

Ministerstvo mělo areál ve správě, aniž pro něj dokázalo najít výraznější využití. Loni ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nabídl ohlédnutí za uplynulými deseti roky, kdy resort poslal v rámci příspěvků na ztrátový provoz celkově 260 milionů korun: přes čtvrt miliardy.

Samo ministerstvo tam za tu dobu uspořádalo pouze sedm akcí – a ani jiné státní instituce valný zájem o využívání neprojevovaly. Například před dvěma roky právě Štiřín hostil první výjezdní zasedání nynější vlády premiéra Petra Fialy (ODS).

Štiřínská aféra a další kauzy. Pamatujete?

S pozoruhodným komplexem, na který navazuje cenný park, v krajině oplývající rybníky na dosah od Prahy, se pojilo i několik mediálně známých kauz. Přímo jako „štiřínská aféra“ se označoval skandál z roku 1999, kdy ředitel zámku Václav Hrubý oznámil, že ho vydírali lidé z okolí tehdejšího premiéra Miloše Zemana (tenkrát ČSSD), požadující dodání kompromitujících materiálů na někdejšího ministra zahraničí Josefa Zieleniece (dříve ODS).

Mělo se jednat o uplácení vybraných novinářů, zvaných na Štiřín k hostinám. Nakonec se Hrubý změnil z ředitele v zámeckého zahradníka. Opakovaně se také objevily informace o vysávání peněz ze státního rozpočtu – ať už machinacemi s fakturami při rekonstrukci, nebo v důsledku neoprávněného čerpání finančních prostředků.

Světlejšími momenty se stalo působení filmařů. Nejznámější záběry ze zámku lze najít ve filmové komedii Jáchyme, hoď ho do stroje (1974) – se scénou, kdy se docent Chocholoušek zbláznil a pálí po svých zřízencích – a také ve filmovém přepisu povídky Boženy Němcové V zámku a podzámčí (1981).