Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy v minulém roce ošetřila celkem 5 740 živočichů 137 různých druhů. V porovnání s rokem 2022 je to o 565 pacientů více. Stanice ve většině případů poskytovala péči zraněným zvířatům, zejména ptákům po střetu s překážkou. V necelé třetině případů potřebovala pomoc nesamostatná mláďata.

Nejčastěji (41 % případů, 2379 pacientů) ošetřovala pražská záchranná stanice živočichy, ktěří utrpěli nějaká zranění. Obvykle při střetech s dopravními prostředky, při pokousání jiným zvířetem nebo při nárazech do překážek, jako jsou trolejová vedení a skleněné plochy. Důsledky nárazu do prosklených či protihlukových bariér jsou nejčastějším důvodem příjmů zraněných ptáků. V roce 2023 musela stanice řešit celkem 692 takových případů. Byl mezi nimi například i králíček obecný, který se našel s otřesem mozku kousek od Václavského náměstí.

Mláďata volně žijících zvířat v záchranných stanicích. Na snímku zajíčci.
Mláďat v přírodě si nevšímejte, pokud nevidíte krev, radí odborníci

„Osobně se domnívám, že bychom se měli začít zaobírat tím, aby se například v pražských stavebních předpisech mnohem více dbalo na cílenou ochranu ptactva před nárazy do prosklených částí budov, ale i na zvýšenou ochranu jiných druhů volně žijících zvířat. Loni se totiž do záchranné stanice dostalo opravdu velké množství ptáků a nejčastějším důvodem jejich zranění byl právě náraz do prosklené plochy, ” řekl náměstek pro oblast animal welfare Jiří Pospíšil.

Výjimkou nejsou ani případy zranění, které zaviní odpadky nebo jiné cizí těleso. Záchranná stanice upozorňuje také na možné důsledky neodborné první pomoci nálezce. Své o tom ví například mladá labuť, která podstoupila dvouměsíční léčbu a musela absolvovat 4 operace, než se jí zahojilo zranění po neodborném vytažení rybářského háčku z krku.

Labutí mládě, kterému byl neodborně vytažen rybářskéhý háček z krku.Labutí mládě, kterému byl neodborně vytažen rybářskéhý háček z krku.Zdroj: Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy

Kromě zástupců těch druhů, které se v pražské přírodě vyskytují běžně a běžně se tak dostávají do záchranné stanice, se záchranáři starali také o celkem 635 jedinců zvláště chráněných druhů. Bylo mezi nimi i 5 zástupců druhů kriticky ohrožených, mezi které se řadí například morčák velký, sokol stěhovavý, netopýr černý nebo užovka podplamatá. A 229 zástupců druhů silně ohrožených, jako je krutihlav obecný, žluva hajní nebo ještěrka živorodá.

Vydří sourozenci

Další velkou skupinou pacientů záchranné stanice jsou ti úplně nejmenší - malá nesamostatná mláďata, která byla nalezena mimo hnízdo nebo bez péče rodičů. Poprvé v historii se stanice starala také o dvě vydří mláďata nalezená v Uhříněvsi, která patrně při nějaké tragické nehodě přišla o matku.

A jak se daří vydřím sourozencům teď? Obě mláďata dobře prosperují a díky vydatné stravě přibývají na váze. Pečuje o ně pouze jedna ošetřovatelka, aby si mláďata zvykla případně pouze na ni, ale už na nikoho dalšího. Podobný postup je dodržován u většiny savčích mláďat. Toto ošetřovatelské opatření pomáhá předcházet jejich ochočení.

Pražská záchranná stanice ale nedisponuje vhodným venkovním zařízením pro odchov vyder, jehož součástí musí být i adekvátně velká vodní nádrž s živými rybami, a tak čeká vydří sourozence v blízké době přesun do Záchranné stanice Pavlov, kde jsou na záchranu vyder vybaveni. Až vydry dorostou a budou zcela soběstačné, vrátí se zpátky do volné přírody.

Nalezená vydří mláďata.Nalezená vydří mláďata.Zdroj: Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy

Obecně většinu přijatých pacientů tvoří mláďata a nezkušená mladá zvířata. S nimi souvisí i nejvytíženější měsíc, bývá to červen, kdy vrcholí sezona mláďat. Během června se do stanice dostalo celkem 964 zvířat a velmi podobně na tom byli záchranáři také v květnu (902) a v červenci (892). Během tohoto náročného čtvrtletí přijala stanice téměř polovinu všech pacientů za celý rok 2023.

Stanice pomohla v loňském roce také dvěma mláďatům motáka pochopa, jež se v době senosečí ukrývala mezi Radotínem a Zbraslaví v hnízdě v poli s ječmenem, který právě přijeli sklidit zemědělci. Těm najednou dvě mláďata začala vystrašeně poskakovat před kombajny. Díky tomu, že na sebe mláďata dravců dokázala upozornit, pro ně byla přivolána pomoc a mláďata se tak vyhla jisté smrti.

Oba mladé dravce stanice odchytila a pohlídala, než se posekalo. Jakmile byla práce hotová, nechali malé motáky i s kořistí do zásoby v neposekaném pásu, aby se za nimi mohli vrátit jejich rodiče. Kteří byli po celou dobu nedaleko a na zásah záchranářů pečlivě dohlíželi.

Dalším případem, proč zvířata končí v péči záchranné stanice, je celkové vyšerpání. To se může stát například ježkům, netopýrům a dalším hmyzožravým živočichům, kteří při dlouhotrvajícím chladném či deštivém počasí nemohou sehnat dostatek potravy. Spousta takových živočichů, kteří se před zimou nestihli dost vykrmit na to, aby mrazivé měsíce dokázali přečkat v zimním spánku, zůstávají v péči záchranné stanice až do jara.

Slavná kavka z metra

Přes pět stovek živočichů potřebovalo pomoct, protože uvízli v některé z městských pastí, jako jsou světlíky, komíny, kanály či nejrůznější sítě a další skryté nástrahy.

Vypuštění do volné přírody zachráněné kavky obecné, kterou se podařilo odchytit v podzemí metra.
Kavka z metra je konečně volná. Po dokrmení byla vypuštěna do přírody

Největší pozornost Pražanů si v květnu loňského roku vysloužila kavka obecná, která omylem zalétla do stanice metra Kobylisy a kterou se pražské záchranné stanici v tak rozlehlém a komplikovaném prostoru podařilo odchytit až po dvou týdnech.

Kavka byla po odchycení sice v dobré kondici, ale přece jen byla pohublá a trochu vyčerpaná a potřebovala dokrmit. Necelý týden tedy pobývala v záchranné stanici pro volně žijící živočichy a poté byla opět vypuštěna do volné přírody.

Stanice vysvobodila také například holuba hřivnáče, který uvízl ve výtahové šachtě v činžovním domě na Vinohradech nebo žlunu zelenou z Letné, která okapem propadla do (naštěstí zrovna prázdné) nádrže na dešťovou vodu. Z pasti museli doslova vystříhat kriticky ohroženou užovku podplamatou z Radotína, která se zasekla v odvětrávací mřížce.

Aktuálně má Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy již několik týdnů v péči pokousanou a pohmožděnou srnu z Prahy 10, kterou pravděpodobně volně pobíhající pes nahnal mezi příčky plotu.

Jak Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy pomoci?

Provoz záchranné stanice pro zraněné živočichy je finančně velmi náročný. Pražskou záchrannou stanici je možné finančně podpořit dvěma základními způsoby – formou sponzorství (či finančního příspěvku na transparentní účet 000000-5918916349/0800) nebo formou adopce jednoho z trvale handicapovaných zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do volné přírody.

Pokud chcete i vy záchranou stanici podpořit, najdete veškeré informace na jejich webových stránkách v sekci Sponzorství a adopce.