„Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory.“ To jsou slova osmnáctiletého mladíka, který studoval Střední průmyslovou školu železniční v Šumperku.

Zajíc se v roce 1969 zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. O měsíc později byl zklamán pokračujícím nezájmem lidí o politický vývoj v Československu. Palachův čin - i díky práci státních orgánů a tajné komunistické policie - neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti. Proto se Zajíc rozhodl Palacha následovat.

Podle historiků rodák z moravskoslezského Vítkova vnímal na vlastní oči, jak sovětská okupace pokračuje, protože nedaleko jeho školy v Šumperku byla kasárna armády Varšavské smlouvy. „Nesnáším nečinnost, ta ubíjí,“ napsal Zajíc v jednom z dopisů. Spolužákům oznámil, že se jede do Prahy upálit. Rozdal jim své věci. Ale oni jej nebrali vážně.

Zajíc se polil benzinovým čističem. Navíc požil jed, aby nezemřel bolestivou smrtí jako Jan Palach, který podlehl těžkým popáleninám. Tragický čin si chtěl připravit na toaletách Národního muzea, tam však bylo zavřeno. Student si našel dům čp. 37 (zadní trakt domu č. 39) a pak chtěl i s amatérsky vyrobenou pochodní vyrazit k horní části Václavského náměstí. Ale Zajíc si špatně vypočítal, kdy jed začne působit. Začal také hořet dřív. V šoku se rozběhl, ale po několika krocích na schodišti domu upadl a zemřel.

Obět čistého a nevinného člověka

Na osudovém místě se pietní shromáždění konalo už v neděli, kdy zněly písně Karla Kryla. S krátkým projevem vystoupila socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. „Jan Zajíc byl osloven činem Jana Palacha. Rozhodl se, že bude druhou pochodní, protože se domníval, že by se ten tlak na veřejnost měl stupňovat,“ uvedla Šiklová podle agentury ČTK. Litovala, že Zajícův čin nevyvolal větší ohlas. „Tak to bývá u těch, co byli druzí, ale byla to oběť čistého a nevinného člověka.“

V pondělí dorazili rovněž zástupci pražského magistrátu, radnice Prahy 1 i Marta Janasová a Jaroslav Zajíc, sourozenci upáleného studenta. Právě pozůstalí iniciovali, aby na domě číslo 39 byla umístěna pamětní deska. „Je ostuda, že Praha nebyla dosud schopná toto místo důstojně označit a upozornit tak na to, že vedle Jana Palacha byl i Jan Zajíc, který obětoval svůj život proti komunismu, aby probudil československý národ z letargie,“ řekl podle Blesk.cz pražský zastupitel Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu - TOP 09).

Zajícovi sourozenci vyberou vítězný návrh

„Já jsem velmi rád přijal iniciativu rodiny Jana Zajíce a pana Jiřího Pospíšila, abychom společně zajistili instalaci pamětní desky v upomínku hrdinského činu Jana Zajíce,“ dodal místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN/My, co tady žijeme). Politici věří, že příští rok bude deska slavnostně odhalena. Na její podobu by měla být vypsána veřejná soutěž, v porotě by měli být i Zajícovi příbuzní, podle nichž by měla být pamětní deska spíše skromná. Zatím není jasné, kolik za dílo hlavní město (případně městská část) zaplatí.

Odkazu Jana Zajíce se krátce po poledni věnovala například Univerzita Karlova u pamětní desky věnované Janu Palachovi a Janu Zajícovi, která je umístěna před budovou Národního muzea. Pietní akci pořádala rovněž Praha 7 v ulici Jana Zajíce. „Velké díky patří sourozencům Jana Zajíce, kteří dnes vážili dlouhou cestu, aby na místě nechyběli,“ napsala radnice na facebookových stránkách.

Podle mnohých dnešní společnost na „druhou pochodeň“ zapomíná. Trvalo dalších dvacet let, než skončila vedoucí úloha KSČ. Poslední dobou navíc vliv komunistů roste, strana drží u moci menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. Státní bezpečnost před padesáti lety zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací jako v Palachově případě. Jeho ostatky byly převezeny do Vítkova na Opavsku, kde byl 2. března 1969 pohřben. „Vím, jak velmi vážnou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne,“ napsal Zajíc v dopise na rozloučenou.