Ve hře přitom zůstávají všechny zvažované varianty: zásadní a nákladná rekonstrukce dosavadního památkově chráněného mostu, nahrazení nynějšího mostu pro vlaky nově vybudovaným, jehož podoba vzešla z architektonické soutěže a nabídl by tišší provoz i nižší náklady – nebo řešení působící jako kompromis: postavení mostu nového, avšak s tím, že dosavadní konstrukce, sloužící v nynější podobě železniční dopravě od roku 1901, by byla přesunuta na jiné místo.

Sloužila by pak jako cyklostezka a pro pěší. Jisté je, že nějaké řešení je třeba přijmout. Nýtovaná ocelová konstrukce, stará bezmála jedno a čtvrt století, není v dobrém stavu.

Rozhodnutí v příštích týdnech

Která ze zvažovaných variant se jeví jako nejpravděpodobnější, Kupka zatím neví. „Sbíráme všechny podněty, podrobně studujeme i práci, kterou v posledních týdnech odváděl vítěz architektonické soutěže, zároveň se věnujeme tomu, s jakými argumenty přicházejí ti, kteří trvají na současné podobě výtoňského mostu,“ řekl Kupka Deníku k nynější činnosti svého týmu. Připomněl, že se hledá způsob, jak naplnit pravidla ochrany památky – třeba díky přesunutí na jiné místo, o čemž ministerstvo nyní jedná se zástupci hlavního města. „Platí, že rozhodnutí, kudy půjdeme dál, bych rád představil veřejnosti ještě před koncem letošního roku,“ konstatoval.

Pro příští rok Kupka plánuje soutěž na zhotovitele kompletní projektové dokumentace – ať už se bude chystat oprava současného mostu, nebo nová stavba na současných pilířích. „Musejí se v příštím roce také rozproudit všechny nezbytné povolovací kroky,“ řekl Kupka Deníku.

Protivníci budou debatovat v Senátu

O tom, že diskuse o budoucnosti železničního mostu, jež v minulosti budily i emoce, zůstávají stále živé, svědčí aktuální aktivita senátora za volební obvod 26 – Praha 2 Marka Hilšera (MHS) i dalších kolegyň a kolegů Hany Kordové Marvanové (bezp.), Adély Šípové (bezp.), Jana Pirka (bezp.) a Václava Lásky (SEN 21). V pátek 1. prosince odpoledne pořádají pro zvané hosty ve Valdštejnském paláci panelovou diskusi s názvem Budoucnost železničního soumostí pod Vyšehradem v kontextu státní památkové péče v Pražské památkové rezervaci.

„Cílem setkání, kterého se zúčastní ministr dopravy, generální ředitel Správy železnic, experti na památkovou péči a řada dalších odborníků, bude přispět k otevřené debatě a zprostředkovat zapojení aktivní veřejnosti,“ sdělil Deníku Hilšer. I tato akce by měla přispět k vytříbení názorů, jestliže mezi debatujícími nemají chybět ani zástupci ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, ale i Klubu za starou Prahu nebo spolku Nebourat.  

Mínění expertů a názory občanů

V posledních týdnech se v rámci debat kolem budoucnosti železničního mstu odehrála výměna argumentů mezi iniciativou Nebourat a Správou železnic. Spolek představil studii týmu v čele s dopravním technologem Jiřím Pospíšilem z Českého vysokého učení technického, na jejímž základě zpochybňuje samotná východiska všech debat o budoucnosti výtoňského mostu: předpoklad, že pro kapacitní pokrytí budoucího provozu je nutné doplnit třetí kolej.

Prý to není pravda: stačily by změny v organizaci dopravy spojené s novým uspořádáním zabezpečovacího zařízení, aby provozu postačovaly koleje dvě. Naopak pravdou má být, že veškeré problémové komponenty by vlastně neměl být velký problém vyměnit nebo zesílit, takže životnost nynějšího mostu by při správné údržbě mohla teoreticky být vlastně nekonečná.

Experti Správy železnic naopak na potřebnosti třetí koleje trvají; dokládají to zase svými výpočty. Podle společného prohlášení této organizace a dalších partnerů – vedení metropole, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a ROPIDu – Pospíšilova studie pro Nebourat „vykazuje zcela fatální chyby a její výsledky nejsou v praxi proveditelné“. Výpočty prý musí být jiné a je třeba kalkulovat i se zpožděními vlaků. Rovněž argument o možnosti prakticky nekonečných oprav podle ředitele odboru přípravy staveb Správy železnic Pavla Paidara neobstojí: „Konstrukce je zeslabená korozí i na místech, kam se při opravě nelze dostat – a neúměrně drahá rekonstrukce prodlouží životnost jen o několik desítek let.“

Ve středu 29. listopadu vytáhla Správa železnic další argument ve prospěch stavby nového mostu: průzkum mezi více než 1,5 tisíce respondentů z Prahy a středních Čech, podle kterého téměř dvě třetiny dotázaných (65,7 procenta) podporují spíš stavbu nového mostu, zatímco opravu toho původního požaduje pouze 20,1 procenta: pětina. Čtyřicet procent respondentů by si pak přálo přesunout nynější most jinam.

Data pro průzkum byla sbírána od 6. do 10. listopadu prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. „Často vyostřená polemika o budoucnosti tohoto železničního mostu probíhá dominantně na sociálních sítích. Zajímalo nás, jaký je reprezentativní názor veřejnosti nejen na tento konkrétní most, ale i na dilema mezi památkovou ochranou a modernizací železnice obecně,“ vysvětlil Paidar důvod zadání průzkumu.