Nesmysl, odmítá Správa železnic představy o dvou kolejích na výtoňském mostě

Most známý nejčastěji pod označeními výtoňský nebo Vyšehradský (někdy se mu také říká podle levého břehu „smíchovský“) už slouží století a čtvrt – a jeho stav ukazuje, že se musí něco stát. Do konce roku by měl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) rozhodnout, jaký bude další postup. Možná by byla nákladná rekonstrukce památkově chráněného mostu s doplněním požadované třetí koleje, ale i výstavba nového tříkolejného mostu s tím, že dosavadní konstrukce by buď byla zlikvidována, nebo by mohla být přesunuta na jiné místo a dál sloužit jako lávka pro pěší a cyklostezka.

Zakladatel iniciativy Nebourat Pavel Štorch má za to, že debatovat o všech řešeních je na místě znovu od začátku – ale s novým pohledem. Studie týmu vedeného Jiřím Pospíšilem z Českého vysokého učení technického, vytvořená z podnětu spolku Nebourat, totiž říká, že ani pro očekávaný nárůst intenzity provozu vlaků není třetí kolej nezbytná; i na dvě koleje je prý možno vměstnat průjezd až 20 vlaků za hodinu v jednom směru. Všechny dosavadní posuzované plány a návrhy přitom počítaly se třemi kolejemi.

play_fill

Železniční most pod Vyšehradem prý třetí kolej nepotřebuje. Co to znamená?

Praha

V Pospíšilově studii nechybí zdůvodnění a výpočty s nabídkou konkrétních řešení zlepšujících dvoukolejný provoz. Ta by zahrnovala především opatření v organizaci provozu včetně změn zabezpečovacího zařízení (navenek by se to projevilo zejména zahuštěním semaforů). Pomoci také má chytré umístění zamýšlené nové zastávky pro oblast Výtoně-Albertova a promyšlená organizace jejího provozu.

Správa železnic alternativu odmítá

Nejsou to reálná očekávání, namítla v pátek SŽ, podle níž studie spolku Nebourat obsahuje nedostatky. Hlavní námitky shrnul za SŽ ředitel odboru přípravy staveb Pavel Paidar.

„Zpracovatel chybně interpretuje vstupy do výpočtu kapacity vlaků a také účelově opomíjí některé výhledové linky. Rovněž zavádí nepřípustné zjednodušení odpovídající provozu metra, kdy všechny vlaky jedou spořádaně za sebou, což v případě železniční dopravy není možné,“ uvedl.

Odmítá také argumenty upozorňující na budoucí roli „metra S“ neboli „Nového spojení II“, jak se označuje plánovaný přesun mnohých vlaků vlaků do podzemních tunelů. SŽ jednak namítá, že tohle se může stát skutečností až zhruba za dvě desetiletí, jednak zdůrazňuje, že půjde pouze o doplněk k tříkolejnému mostu. Paidar v té souvislosti hovoří o modelu 3+2. „Do dvou podzemních drah se přesune většina příměstských vlaků, zatímco most budou využívat převážně dálková a rychlá meziregionální doprava; společně se zbývajícími linkami regionálními a městskými,“ upřesnil.

Praha chce zachovat železniční most na Výtoni a doplnit mu třetí kolej

Praha

Ředitel Paidar nesouhlasí ani s představami o podobě stanice Vyšehrad, které studie předkládaná k diskusi spolkem Nebourat zahrnuje do navrhovaného řešení. Tahle vlaková stanice by prý nenavazovala na ostatní dopravu. „Je umístěna zcela nevhodně s ohledem na dopravní obslužnost území a vazby na páteřní linky povrchové MHD,“ řekl s tím, že navrhované umístění stanice Vyšehrad není přijatelné pro organizátora Pražské integrované dopravy ROPID ani pro městkou část Praha 2.

Štorch reprezentující iniciativu Nebourat si nicméně debatu představuje obsáhlejší. Deníku řekl, že experti hájící stanoviska obou stran by si měli společně „sednout s otevřenými notebooky a excelovými tabulkami“ a nad konkrétní parametry a jednotlivostmi svést odbornou diskusi podloženou argumenty. Připouští, že laici – včetně jeho samotného – by asi v řadě případů nerozuměli, o čem je řeč. Ovšem odborníci by si prý měli svá stanoviska vyjasnit; včetně důvodů, které k nim vedly.

Úpravy mostu podle námitek

Správa železnic také v pátek představila pražským radním a zastupitelům aktuální podobu architektonické studie nového mostu, který připravuje jako náhradu toho dosavadního. S tím, že poprvé ukazuje výsledky vzešlé z činnosti pracovní skupiny, v níž vedle techniků měli zastoupení také reprezentanti hlavního města a památkáři i další experti.

Z jejich podnětu původní návrh, vzešlý z architektonické soutěže, prošel změnami. Architektonická studie tak má nabízet komplexní řešení lokality nejenom dopravní, ale i urbanistické. Takové, aby vyhovovalo lidem žijícím v okolí i návštěvníkům území včetně cyklistů, handicapovaných nebo rodičů s kočárky.