Tenkrát právě 21. srpna vstoupila do Československa vojska pěti armád zemí Varšavské smlouvy. Bylo pak nejen po kultuře a oddechu, ale zasvé vzaly i sny o svébytnosti; o vlastní československé cestě k socialismu a demokratizaci společnosti. Vzpomínky na to, co se tehdy odehrálo a co následovalo, nabídne letos 21. srpna odpoledne druhý ročník festivalu o svobodě a pravdě NeverMore 68 Na Výstavišti. Od 16 hodin přinese nejen vzpomínku na intervenci, po níž následovalo období takzvané normalizace, ale také pohled na naši současnost.

Více napoví slova Lindy Antony z Výstaviště Praha: „Letošní ročník má podtitul Dezinformace. Těm se budeme věnovat zejména v diskusním stanu v rámci třicetiminutových bloků s mnoha hosty. Dnes představují jednu z nejsilnějších geopolitických zbraní.“ Připomněla, že téma dezinformací se objeví napříč diskusními panely v hlavním stanu u Skateplazy na konci Bruselské cesty, kde dění budou dirigovat zejména Ústav nezávislé žurnalistiky a spolek Díky, že můžem. Významnou roli však bude mít také Český rozhlas, jehož československý předchůdce patřil mezi symboly událostí roku 1968.

O osvěžení v horku nebude nouze

Antony současně připomíná, že není třeba mít obavy přijít, i když se čeká parno. Na to organizátoři pamatovali. „Vzhledem k vyšším teplotám bude na místě dostatek stánků a míst pro nákup nápojů i občerstvení. K dispozici bude také pitná voda ve žlabech na mytí rukou, které budou volně k dispozici. Rozmístěna budou mlžítka,“ vypočetla různé příležitosti k osvěžení.

Výročí okupace, aktuální dezinformace

Program se vstupem zdarma, načasovaný právě na den 55. výročí počátku okupace tehdejšího Československa, je plánovaný od čtvrté odpolední do 22. hodiny večer. Programová manažerka Výstaviště Praha Barbora Šubrtová dění připravila společně s řadou partnerů i spolupracujících organizací, institucí, spolků či firem, a to nejen z hlavního města. Nebudou chybět například Muzeum na demarkační linii v Rokycanech nebo zástupci jáchymovského projektu Řetízkárna. Návštěvníky čekají nejen přednášky, debaty a výstavy – i s ukázkami těžké techniky včetně tehdy moderního tanku T 55, který byl součástí okupačních vojsk – ale také koncerty (vystoupí I Love You Honey Bunny nebo skupina Tamara), rozšířená i virtuální realita. A rovněž večerní projekce na budovu Maroldova panoramatu.

„Občanská připomínka sovětské okupace Československa tady dlouho chyběla, i když jsou to události, které zásadně a nenávratně změnily běh dějin pro naši zemi,“ poznamenala Šubrtová. A proč k historickým tématům NeverMore 68 připojuje právě dezinformace, které se ve všech pádech skloňují v současnosti? „Hlavní důraz na téma dezinformací, překrucování historie a historických faktů jsme se při letošním 55. výročí rozhodli položit proto, že dějiny mají tendenci se opakovat.“ Cílem je přispět k tomu, aby se na konkrétní příběhy nezapomínalo – a současně nebyly vyprávěny tak, jak se nestaly.

Pohled účinkujících v kulturní části programu

- Martin Šolc z I Love You Honey Bunny (bude koncertovat): „Pro mě je ta akce hodně důležitá, protože 23. 8. 1989 hrál na Výstavišti můj táta v kapelách Potěmkinova Vesnice a Paprsky inženýra Garina. Navíc byl tehdy přesně stejně starý jako já teď. Vzhledem k blízkosti výročí koncerty tehdy přirozeně přerostly v manifestaci – a organizátoři akce měli v následujících měsících problémy. Naštěstí přišla revoluce a na Výstavišti se tak dnes můžeme v rámci NeverMore 68 setkat naprosto svobodně bez strachu z následné represe.“

- Honza Kistanov z LUNCHMEAT (stojí za světelnou a zvukovou instalaci na Maroldovo panorama): „Dění roku 1968 je pro nás stejným dílem fascinující i mytické. Atmosféru doby známe většinou ze vzpomínek rodičů nebo z filmů. Jedno i druhé ovšem zkresluje. Proto jsme se vydali do archivu Českého rozhlasu poslechnout si, co se skutečně dělo a jaká panovala ve společnosti nálada v rámci všech probíhajících změn. Společně s hudebníkem Aid Kidem jsme poté vytvořili zvukovou koláž mapující dění mezi lednem 1968 a lednem 1969, a to po celém Československu. Debaty s předními politiky, záznamy z jednání a krajských komisí, rozhovory s lidmi na ulici nebo například rozhovor s členkou ÚV KSČ Dočkalovou končící přáním Pražskému jaru v hanáckém nářečí.“