Připomenout si sokolství a sletovou tradici je ještě možné na venkovní výstavě v Dejvicích: na Vítězném náměstí poblíž komplexu Generálního štábu Armády ČR. Není to náhoda: jde o součást výstavního cyklu, který zde k významným událostem a výročím pravidelně nabízí Vojenský historický ústav Praha.

A leckoho může překvapit, že sokolové k armádě i vojáci k Sokolu mívali často blíž, než by jeden předpokládal.

Venkovní výstava nazvaná Armáda a všesokolské slety, mapující sokolskou minulost i současnost od dob zakladatele Miroslava Tyrše před 162 roky po dnešek, by své mnohdy objevné informace měla na „Kulaťáku“ nabízet ještě měsíc: do 6. srpna.

Snad se to podaří a vydrží; jeden z krajních panelů už totiž kdosi rozlámal. Patrně se někdo, náhle obdařený silou hromotluka, rozhodl, že se na místě pocvičí v kopání.

Nazdar, bratře, znělo i v legiích

Volně přístupná výstava mimo jiné připomíná, že sokolové nechyběli u žádného z významných momentů moderní české i československé historie (a „česko-slovanské“ vlastně také) – přičemž se ve chvílích, kdy to bylo třeba, nerozpakovali ani chopit zbraní.

Ostatně už v 19. století, kdy se samostatný stát mohl zdát jen jako utopický sen, se Tyrš vážně zabýval myšlenkou na vytvoření národní armády právě ze sokolů. Dokonce se z tenkrát počeštěných základních povelů některé používají dodnes: třeba „pozor“, „pohov“ či „zastavit stát“. Ale třeba „pochodem v chod“ znali předkové jako „pochodem pó-chod“.

Sokol výstava představuje jako nejslavnější domácí tělovýchovnou a spolkovou organizaci, ale současně i jako neoddělitelnou součást příběhu boje za samostatný československý stát.

K němuž nepatří jen zapojení do legií v době první světové války (kde se s naprostou samozřejmostí ujaly sokolské oslovení „bratře“, pozdrav „Nazdar“ i tykání), ale třeba i účast v bojích o hranice nového státu v letech 1918 a 1919.

Zapomenout však nelze ani na sokolské hlídky Národních stráží, v převratové době dohlížející na pořádek místo policie a armády či společně s nimi, nebo na sokoly zajišťující v nové republice první ostrahu Pražského hradu.

Či na nezastupitelnou roli starosty Sokola Josefa Scheinera v říjnových dnech roku 1918 a na jeho pozdější působení na postu generálního inspektora československé branné moci. To vše mají zájemci přímo před očima s konkrétními výjevy i tvářemi – díky doplnění textových informací unikátními fotografiemi ze sbírek armádního muzea.

Hromadná vystoupení v rámci XVII. všesokolského sletu ve Fortuna Areně:

Čtvrteční hromadná vystoupení v rámci XVII. všesokolského sletu ve Fortuna Areně. | Video: Deník/Milan Holakovský

S rokem 1938 je zase spojena sokolská manifestace připravenosti k boji za svobodu; proti nacistickému nebezpečí sálajícímu ze sousedního Německa. Ne náhodou tehdy X. všesokolský slet (na Strahově postupně představilo 350 tisíc cvičenek a cvičenců!) provázely i noční scény nasvěcované reflektory protivzdušné obrany; nikoli prázdným gestem se tehdy stala sokolská Přísaha republice.

V příštích letech ji mnozí aktéři naplnili do poslední kapky krve a stvrdili svými životy. Jako vojáci bojující jak v řadách britského letectva, ale i na východní frontě na straně Sovětského svazu (například Otakar Jaroš, který padl u Sokolova jako velitel 1. roty, býval sokolem v Mělníku).

Jako aktivní příslušníci domácího odboje, když například Jan Zelenka-Hajský pomáhal budovat údernou skupinu Říjen. Či sokolská rodina Novákových poskytovala v Libni úkryt strůjcům atentátu na Heydricha Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Těm pomáhal – a také za to zaplatil životem – třeba i gymnasta František Pecháček, jenž byl dokonce držitelem titulu mistra světa…

V roce 1948 se pak sokolové nerozpakovali demonstrativně vystoupit proti nastupující totalitě pod vedením komunistické strany. Jestliže se při sletovém průvodu Prahou hromadně odvraceli od nového prezidenta Klementa Gottwalda a provolávali slávu jeho předchůdci Edvardu Benešovi, neobešlo se to bez série odvetných opatření – vedoucích nakonec až k zákazu činnosti v roce 1952.

Tyrše zná každý. A co Vaníčka?

Stranou pozornosti nezůstávají v rámci výstavy ani jednotlivé osobnosti, jejich činnost a odkaz. Miroslava Tyrše tvůrci představují i jako zakladatele Sokola, cvičitele a hybatele sokolského dění.

Rovněž jako muže, který stál u vzniku tradice sletů, když se k 20. výročí vzniku Sokola rozhodl uspořádat velké veřejné vystoupení na Střeleckém ostrově. A jestliže první československý prezident Tomáš G. Masaryk patřil k nadšeným propagátorům „sokolování“, můžeme se dočíst, že dobře věděl, o čem je řeč.

Vystoupení na pódiích XVII. všesokolského sletu na Staroměstském náměstí:

Vystoupení na pódiích XVII. všesokolského sletu na Staroměstském náměstí | Video: Deník/Radek Cihla

Cvičení se věnoval od 13 let – a v roce 1884 vstoupil do Sokola Pražského, načež roku 1890 přestoupil do malostranské jednoty. Tam se angažovaly i jeho žena Charlotta a všechny čtyři děti.

Obsáhle výstava na Vítězném náměstí přibližuje třeba i působení Jindřicha Vaníčka, který jako sedmnáctiletý vstoupil do smíchovského Sokola, aby se již po devíti letech stal jeho náčelníkem. Pak byl v roce 1892 zvolen náčelníkem České obce sokolské – a tuto pozici zastával 38 let.

Byl to právě on, komu se podařilo zformovat Sokol jako masovou organizaci. Když se v roce 1882 konal první slet, vystoupilo 720 cvičenců (on sám byl jedním z nich). Poslední ze sletů, které vedl – VIII. v roce 1926, který byl zároveň prvním konaným na Strahově – již přinesl účast více než 80 tisíc cvičenců. A mimochodem – on také vypracoval moderní české vojenské názvosloví; jak jinak než vycházející ze sokolské terminologie.

Před generálním štábem se ostatně mohou zájemci poučit i o vlivu Sokola na vojenské školství za první republiky nebo na rozvoj branné výchovy. Či se dozvědět zajímavosti o dalších sokolských osobnostech.

Třeba o pozdějším generálovi a politikovi Janu Syrovém. O odkazu Marie Provazníkové ze Sokola Karlín, která patřila mezi první sokoly odcházející v roce 1948 do exilu – avšak i v cizině pokračovala v práci jako neúnavná organizátorka sokolského dění. O lidech, kteří se zasloužili o obnovu činnosti Sokola.

V neposlední řadě autor Michal Burian představuje i práci Sokola dneška.

Závěrečný den XVII. všesokolského sletu s hromadnými vystoupeními ve Fortuna Aréně v pražském Edenu:

Závěrečný den XVII. všesokolského sletu s hromadnými vystoupeními ve Fortuna Aréně v pražském Edenu. | Video: Deník/Milan Holakovský