Jan Piskáček coby sokol podporoval rodiny, jejichž členy zatklo gestapo. Po přistání výsadku Anthropoid pomáhala rodina Piskáčkových i Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Piskáček jim například sehnal lékaře, Antonie Piskáčková se svou matkou Annou Hruškovou pro ně získávaly potravinové přídělové lístky. Syn Miroslav zase předával tajné zprávy svým spolužákům, kteří také pocházeli ze sokolských rodin zapojených do odboje.

„Všechno pak vyvrcholilo 27. května, kdy došlo k útoku na zastupujícího říšského protektora, a Jan Kubiš přečkal noc z 27. na 28. května právě u Piskáčků. Piskáček sehnal i lékaře, který Kubišovi ošetřil zraněné oko. A syn Piskáčkových zase přesouval kolo, na kterém Kubiš od útoku odjel,“ připomněl Karel Polata z Iniciativy A. Celou rodinu zanedlouho nacisté zatkli a popravili 24. října 1942 v Mauthasenu.

„Pojmenování ulice po rodině Piskáčkových byla jasná volba, protože se nachází v těsné blízkosti ulice Na Břehu, kde Piskáčkovi bydleli,“ řekl místostarosta Prahy 9 Adam Vážanský. V roce 2016 město na památku Piskáčkových odhalilo pamětní desku na domě, ve kterém Piskáčkovi za Protektorátu bydleli.

Při slavnostním pojmenování, které se konalo minulý týden, promluvila i neteř manželů Piskáčkových Libuše Eichlerová. Bylo jí šest let, když její příbuzné popravili. „Byli to moc fajn lidi, veselí, samá legrace. A dodnes se v naší rodině při mnoha příležitostech říká: Co by na to řekli Piskáčkovi,“ zavzpomínala Libuše Eichlerová.

Praha 9 již v roce 2018 pojmenovala dvě ulice po rodinách českých odbojářů, a to Moravcových a Strnadových. Další nové ulice plánuje město pojmenovat po dalších odbojářích, jako byli například Kudlovi.