Památku padlých uctili od 11:00 představitelé státu i pamětníci tradičně u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Uskutečnil se pietní akt s kladením věnců, s projevy vystoupili prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

V Praze budou k výročí také další akce, například festival NeverMore 68, který začne v 16:00 na Výstavišti v Praze 7. Druhý ročník festivalu se má věnovat tématu dezinformací, nabídne výstavy, koncerty nebo večerní tematickou projekci na Maroldovo panoráma od studia Lunchmeat.

Pavel: S traumaty je nejlepší se vypořádat snahou o poznání faktů i emocí doby

To nejlepší, co lze dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ne cestou černobílého vidění světa, ale snahou o poznání faktů i emocí dané doby. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu při připomínce 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy u budovy Českého rozhlasu. Prezident republiky se vzpomínkové akce zúčastnil po mnoha letech.

Pavel mimo jiné připomněl film režiséra Jana Hřebejka Pelíšky, který pojednává o době na konci 60. let. Uvedl, že v době událostí pražského jara a následné invaze mu bylo sedm let. "Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala mi, že nás přepadli Rusové. Já jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, najednou nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout," uvedl prezident. Trvalo dlouho, než to pochopil, doplnil.

Pavel uvedl, že nežil v prostředí, v kterém by měl od počátku jasno. "K tomu, co se vlastně tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy," řekl. Invazi popsal nejen jako porušení mezinárodního práva, ale i základního principu. "Protože to, že vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Nebo to také znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy," uvedl.

Pavel se v době předvolební kampaně koncem loňského listopadu omluvil za svůj životopis z roku 1987, ve kterém popsal svůj loajální postoj k Sovětskému svazu i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. "Životopis jsem psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo… Byla to chyba, kterou už nezměním. Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji," citoval tehdy Pavla server iDNES.cz.

Lidé by si podle něj měli připomínat i 137 obětí, které v době okupace přišly o život, či tehdejší pracovníky rozhlasu a televize, kteří do poslední chvíle informovali o tom, co se děje. "Ale i tisíce těch, kteří se s tím nesmířili a i po okupaci v době tvrdé normalizace, která byla vším možným, jen ne návratem k normálu, si zachovali svůj názor. I přes potíže, ústrky a někdy také věznění, kterému museli čelit, si nadále stáli za svým," dodal Pavel.

Politici při pietních akcích k srpnu 1968 poukazovali na dění na Ukrajině

Politici ve svých projevech dávali do souvislosti tehdejší invazi s nynějším děním na Ukrajině, která čelí zhruba 1,5 roku ruské vojenské agresi.

Prezident Petr Pavel uvedl, že na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968 a Rusko se od té doby nijak nezměnilo. "I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích," řekl. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Ukrajina celému světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako před 55 lety. "Pamatujme si, že svobodu můžeme mít buď celou, včetně všech rizik a zkoušek, které s sebou přináší, nebo ji nebudeme mít vůbec," zdůraznil ve vystoupení Fiala.

Ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu z loňského února připomněla před rozhlasovou budovou také předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). "Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968," uvedla. Stejně jako předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zmínila Pekarová Adamová známé heslo ze srpna 1968 "jsme s vámi, buďte s námi". "Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi," nabádala.

Vystrčil uvedl, že příjezd vojsk Varšavské smlouvy znamenal velkou depresi a smutek, neodnesl ale touhu po svobodě, kterou země získala v roce 1989. Češi jsou podle něho silným a nezdolným národem, který se nikdy nevzdává.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.