Podle Vyhnánka vyhlásilo předchozí vedení města pod vedením exprimátorky Adriany Krnáčové (ANO) tendr, aniž mělo k dispozici projektovou dokumentaci. Byla dokončena až letos v létě. „Iniciovali veřejnou zakázku o rok dříve, než byl známý projekt. Tento postup je poměrně nestandardní. Podle mne šlo o to, aby se před volbami vyvolal dojem, že oprava začala,“ řekl Vyhnánek.

Stavební společnosti se tak hlásily do řízení, jehož podmínky nebyly jasně dány. Společnosti magistrátu posílaly takzvané vyjádření předběžného zájmu, na což měly jeden měsíc. Následně byl okruh uchazečů uzavřen. Nikdo jiný by se tak nyní do tendru nemohl přihlásit. Újmu firmám město nynějším rozhodnutím nezpůsobí. K vyjádření předběžného zájmu totiž stačí telefonát či zaslat magistrátu e-mail.

Tendr navíc podle Vyhnánka obsahoval řadu technických chyb. Náklady jsou nyní odhadovány na 1,8 miliardy korun, zatímco původní počítal s částkou 1,2 miliardy. „Předchozí odhad neobsahoval celou řadu položek, neboť tendr byl učiněn v době, kdy nebyl úplný projekt,“ řekl Vyhnánek. Původní předpoklad neobsahoval podle náměstka rovněž všechny informace týkající se interiérů nebo požadavky památkářů.

Nový tendr bude vyhlášen do konce letošního roku a podmínky budou vycházet z dokončeného projektu. Projekt opravy zachovává původní podobu stavby z roku 1891. Počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu.

Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce byla přestavěna na společenský a taneční sál. Změnilo se i jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.