Výstavu, která přibližuje tradici sokolů a jejich sletů prostřednictvím fotografií historických i těch pořízených poměrně nedávno, nabízejí panely umístěné na náměstí Míru před bazilikou sv. Ludmily.

Kolemjdoucí se mohou seznámit nejen se sletovou minulostí, ale i dalšími významnými momenty spojenými se Sokolem. Není to však zdejší první výstava spojená s představením sokolské minulosti. Už během května se zde zájemci mohli seznámit nejen s historií, ale i přítomností a budoucností Sokola Královské Vinohrady; jedné z největších sokolských jednot v Praze.

Emotivní zážitek pro každého

Náplň aktuálního všesokolského sletu je rozplánována od 30. černa do 5. července. Zahrnuje nejen populární cvičení s vytvářením živých obrazců při hromadných skladbách, ale i doprovodný program včetně řady aktivit společenských a kulturních. Tak, jak to v sokolské minulosti bývalo vždy.

Fotogalerie: Sokolové - stadion Eden

Stejně jako dnes, i v historii byly sokolské slety označovány za událost, která nemá ve světě obdoby. Náčelník České obce sokolské Petr Svoboda to shrnuje do několika slov: „Sokolové mění tělovýchovu na umění.“Jako oslava pohybu slety mají a vždy měly i mezinárodní dosah – přičemž lákadlem je zejména hromadné pražské vystoupení, na něž se sjedou cvičící z celé země. Starosta České obce sokolské Martin Chlumský to označuje za velmi emotivní zážitek pro každého z nich.

Ve světě nic tak impozantního

Významnou a dlouho připravovanou událostí bývaly sokolské slety tradičně. A také událostí dlouho očekávanou. Potvrdili to například autoři Jubilejního Kalendáře kalendářů na rok 1948, který v prosinci 1947 vydalo tehdejší ministerstvo informací. Na tenkrát chystaný XI. všesokolský slet zvali jako na jednu z klíčových událostí roku; s bohatým ohlédnutím do sokolské historie, s důrazem na připomenutí odkazu Miroslava Tyrše i přiblížením předchozích deseti sletů.

„Slet poutá k sobě pozornost nejen celé československé veřejnosti, ale i blízkého i vzdáleného zahraničí. Bude to přehlídka naší síly, naší ukázněnosti, naší demokratičnosti, našich schopností organisačních. To je obrovský úkol, ztížený ještě poválečnými, dosud neurovnanými poměry; musíme v něm obstát nejen sami před sebou, ale i před zástupci ciziny, která bude podle sletu posuzovat celý národ,“ psalo se tehdy s nadšením – aniž kdo tehdy mohl tušit, jaké proměny pro celou republiku i samotné domácí sokolství přinesou právě v roce 1948 události únorového převratu.

Propagační jízda sokolů tramvají na Všesokolský slet. | Video: Deník/Radek Cihla

Mínění cizozemců, pokud bylo pozitivní a ujišťovalo našince o velikosti národa, tenkrát hodně platilo. Můžeme tedy například číst: „K sokolským sletům přicházeli i přátelé českého národa z celého světa. Jak na ně slet působil, vyjádřil jednoduše londýnský lord major Wakefield slovy: Ačkoli jsem dvakrát objel zeměkouli, nenašel jsem nic tak krásného, imposantního a vlasteneckého jako v těchto dnech v Praze.“

Oslavu sletů však nepodepsaný autor textu zvládal i bez zahraniční nápovědy. Netají přitom nadšení: „Každý nový slet byl mohutnější předešlého, bohatší pořadem a hlubší pojetím. Splněn byl Tyršův sen o národních svátcích, obdobných řeckým olympijským hrám. Ze všech koutků českých zemí, ano ze všech krajů světa sjížděli se rozptýlení čeští lidé, aby ve dnech obecného bratrství okřáli lidsky a posílili se k další práci a bojům za svůj národ…“

Dnes používáme slovník poněkud odlišný. Nicméně: obsah tohoto sdělení, psaného před 77 roky, zůstává vlastně aktuální i pro současnost.