Předpokládá to vedoucí oddělení balistiky Kriminalistického ústavu Praha Martin Valenta. Deníku potvrdil, že experti z jeho týmu jsou do řešení tohoto případu zapojeni.

Cokoli konkrétnějšího k tomu ale zatím uvést nemůže.

„Klánovický případ je aktuální, otevřený a v počáteční fázi šetření. Já k tomu nemůžu podat žádné detailní informace,“ řekl. S tím, že konkrétněji nemůže hovořit ani v náznacích; třeba v podobě upřesnění, nač se zkoumání balistiků zaměřuje především. Nebo sdělení, zda z jejich pohledu je tato kauza spíše podobná šetřením z jiných případů, anebo něčím výjimečná. „Nicméně balistika s největší pravděpodobností k vyřešení této nešťastné události přispěje,“ míní.

Co prozradí kulka v těla oběti?

Hovořit Valenta chce jedině v obecné rovině. „Základním úkolem kriminalistické balistiky je individuální identifikace zbraně podle vystřelených nábojnic a střel,“ shrnul pro Deník. Právě do rukou balistiků se dostávají nábojnice, pokud je kriminalisté najdou na místě činu, i samotné střely neboli „kulky“.

Pátrací akce v Klánovickém lese - středa 20. prosince. | Video: Deník/Radek Cihla

Jestliže je zajištěna také podezřelá zbraň, experti na balistiku porovnáním střel a nábojnic ze zkušení střelby určí, jestli se z ní střílelo na místě činu. „Obdobně jsme schopni posoudit, jestli dvě střely, zajištěné třeba na různých místech, byly vystřeleny ze stejné zbraně,“ připomněl.

K těmto hlavním úkolům, jež vlastně daly kriminalistické balistice vzniknout, se pak nabalily i úlohy další. „Primárně rekonstrukce té události, drah střel; to znamená určení toho, kdo jakým směrem a kam střílel, jaké bylo případně stanoviště střelce, což je dnes pro policii velmi cenné třeba při různých případech se střelbou na větší vzdálenost,“ řekl Deníku Valenta.

Jako další významnou oblast zmínit takzvanou terminální balistiku neboli posuzování účinku konkrétní zbraně a střeliva na „cíl“; ať už je jím člověk, zvíře – nebo i neživý předmět. Tohle zkoumání už se dostává na pomezí se soudním lékařstvím, přičemž balistika může nabídnout „technický rozměr“.

Zatímco samotné poranění a jeho vliv na životní funkce posoudí soudní lékař, balistik může přispět poznatky o tom, čeho byla konkrétní zbraň schopná, zhodnocením, jak ke zjištěným následkům přispělo použité střelivo (nebo jeho dodatečné úpravy jako třeba odstranění špičky či jiné uzpůsobení střely k tomu, aby po zásahu těla lépe expandovala) a podobně.

Balistická pracoviště ve většině evropských zemí navíc spravují sbírku stop shromážděných na místech trestných činů spojených se střelbou; zvláště pokud nebyly objasněny nebo nebyla nalezena použitá zbraň. Europol a podobné organizace se dnes snaží o to, aby samostatné sbírky existující v jednotlivých státech byly centralizovány nejméně v rámci evropského prostoru.

„Když nám potom třeba kolegové z Francie nebo z jiné země pošlou trojrozměrný digitální scan, které se dnes používají, jsme schopni posoudit, jestli byla použita stejná zbraň, nebo ne,“ vysvětlil Deníku Valenta, že spolupráce je možná i na dálku.

Důkazy, které vrah spálit nedokázal

Balistické zkoumání určuje jednak druh použité zbraně, jednak hodně napoví právě sbírky otevřených případů. Zkoumání střely z místa činu tak může naznačit směr pátrání třeba tím, že odhalí použití stejné zbraně v souvislosti s jinou kauzou.

To se stalo zrovna v případu jiné vraždy z Klánovického lesa – konkrétně mordu, k němuž došlo 11. června 2014. Tehdy zde 50letý recidivista Oldřich Konrád usmrtil třemi výstřely do hlavy 33letého Uzbeka žijícího a pracujícího v Praze. Cizinec, jehož koníčkem bylo hledat pomocí detektoru kovů v zemi „poklady“, kovové artefakty z druhé světová války, se náhodně přiblížil k místu, kde měl Konrád svou skrýš: zakopanou bohatou kořist z vloupání do rodinných domů. A pachatel, jenž tenkrát na místo přišel také vlastně spíše náhodně, dostal strach, že jeho poklad hledač objeví.

Oběť a vraha tedy nespojovala jakákoli souvislost; potkali se skutečně náhodou. Konrád navíc možné stopy zničil ohněm: na místo se vrátil s benzinem, tělo zavražděného polil zapálil.

Všechny indicie ale neshořely: zkoumání střel prozradilo, že stejnou pistoli kdosi v Praze použil o pár měsíců dříve na místě jiného zločinu: zloděj, který byl v čase Vánoc 2013 vyrušen při vloupání do domu v Dolních Počernicích. Dal se na útěk, přičemž postřelil do hýždí svědka, který se snažil prchajícího pronásledovat. Zraněný naštěstí částečně uhnul, když viděl, že se běžící zloděj zastavil, otočil a zvedl ruku se zbraní; kdyby se nesnažil uskočit do bezpečí, mohly být následky podstatně vážnější.

Když pak byl Konrád jako pachatel vloupaček v Praze a dalších pěti krajích dopaden v Hradci Králové – k tomu došlo až 12. prosince 2015 – bylo zřejmé, že si s ním kriminalisté nebudou povídat jen o krádežích. Ke klánovické vraždě detektoráře se přiznal. Dostat trest odnětí svobody v trvání 25 let.