Rychlozávěr nově vyrobený společností Energoservis, která je stejně jako elektrárna součástí Skupiny ČEZ, nahrazuje předchůdce sloužícího od zahájení zdejšího provozu v roce 1936. V pondělí 16. října byl spuštěn do míst v podzemí, kde bude opět fungovat po desítky let. Vlastní osazování šlo jako po másle: za půl hodiny bylo hotovo. Deník, který měl příležitost sledovat práce zpovzdálí, nezaznamenal jediný zádrhel.

Tabuli, jejíž polohu tým šestice techniků společně s provozními zaměstnanci elektrárny průběžně kontroloval pomocí vodováhy, jeřáb sloužící zde pouze k tomuto účelu spouštěl zcela plynule. Rychlozávěr viditelně klesal, až zmizel v podzemí. Na povrchu pak bylo vidět tři muže a jedné straně a čtyři na druhé, kteří sledovali, co se děje dole.

Zůstávali na místech, což bylo dobré znamení: není třeba nijak zasáhnout. „Dobrý,“ ozvalo se nakonec hlasité volání. Jediné slovo oznámilo, že je hotovo; že se vše povedlo bez komplikací: rychlozávěr sedí v šachtě připravený sloužit. A že žerty o nočním snu, který prý pokazil spánek představou, že nová tabule nebude na místo pasovat, byly pouhým vtipkováním. Legrací, jež obstojí mezi chlapy, kteří jsou si svojí prací jisti – a i při obřích rozměrech usazovaného dílu mají vše rozměřeno a propočteno na milimetry.

Za sto let se konstrukce nijak zásadně nezměnila. Padesátitunová tabule vypadá stejně jako ta původní, vyrobená za první republiky pro nově vznikající elektrárnu. Jiné jsou však materiál – s tím souvisí třeba i nově propočítané umístění žeber výztuže a dalších konstrukčních prvků, čímž se rychlozávěr od svého předchůdce mírně liší – i způsob výroby. Ve třicátých letech se ještě podobné konstrukce vytvářely tradičně: nýtováním; stejně jako třeba ocelové mosty. Dnes se postupuje jinak: nový rychlozávěr je svařovaný.

Vedoucí provozu elektrárny ve Vraném nad Vltavou hovoří o výměně rychlozávěrů před soustrojími. | Video: Milan Holakovský

„Tabule byla z dílny Energoservisu přivezena ve třech dílech; tady byla smontována a osazena kolejnicemi, pomocnými vozíky a podvozky,“ řekl Deníku vedoucí provozu elektrárny ve Vraném nad Vltavou Michal Kudrnáč. Deníku upřesnil, že rychlozávěr slouží výhradně k zamezení průtoku vody na oběžné kolo turbíny třeba v případě poruchy. Původní rychlozávěr byl po rozřezání odvezen do šrotu. Studie dvou vysokých škol nezávisle na sobě potvrdily, že rychlozávěry před oběma soustrojími elektrárny se blíží ke konči životnosti – a jejich výměna je nutná. Stejné práce tedy v příštím roce čekají i soustrojí TG1; oba nově vyrobené rychlozávěry budou totožné.

Útok izolátorem v pravé poledne

Rychlozávěr sice běžně není vidět a v podzemí čeká na situaci, kdy má zasáhnout, avšak nezahálí. „Minimálně jednou za měsíc provádíme zkoušku funkce,“ připomněl Kudrnáč s tím, že poslouží třeba i při různých pracích jako je například čištění kroužků. Pokud jde o uplatnění „naostro“, tedy při poruše, kdy rychle sjede vlastní tíhou, je to podle slov vedoucího provozu bezobslužné elektrárny výjimečná věc: „Počet poruch máme minimální.“

Upozornil také na jiné práce, jimž se rovna v areálu věnovali pracovníci ČEZ Distribuce: na plánovanou výměnu izolátorů na linkách vysokého napětí 22 kV. Běžně se izolátory preventivně nemění, nicméně v létě jeden praskl; ten byl nahrazen hned – a došlo i na naplánování výměny všech ostatních.

close Nový rychlozávěr, který nahrazuje předchůdce sloužícího od roku 1936, byl ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou spuštěn před soustrojí TG2. V případě jakékoli mimořádnosti padesátitunová deska automaticky sjede do spodní polohy a zabrání přívodu vody. info Zdroj: Deník/Milan Holakovský zoom_in Nový rychlozávěr, který nahrazuje předchůdce sloužícího od roku 1936, byl ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou spuštěn před soustrojí TG2. V případě jakékoli mimořádnosti padesátitunová deska automaticky sjede do spodní polohy a zabrání přívodu vody.

Byla to tenkrát situace nepřehlédnutelná a nepřeslechnutelná. Za jasného a klidného počasí, prakticky bez větru, se izolátor kolem poledního náhle rozlomil a spadl dolů. Není to běžné, ale stát se to prý může – proto je pod vedením ochranné pásmo a nikdo by se tam neměl zdržovat. „Zvuk v tomto případě připomínal, jako kdyby někdo střílel kulometem,“ přiblížil Kudrnáč, co bylo slyšet.