Rychlozávěr nově vyrobený společností Energoservis, která je stejně jako elektrárna součástí Skupiny ČEZ, nahrazuje předchůdce sloužícího od zahájení zdejšího provozu v roce 1936. V pondělí 16. října byl spuštěn do míst v podzemí, kde bude opět fungovat po desítky let. Vlastní osazování šlo jako po másle: za půl hodiny bylo hotovo. Deník, který měl příležitost sledovat práce zpovzdálí, nezaznamenal jediný zádrhel.

Tabuli, jejíž polohu tým šestice techniků společně s provozními zaměstnanci elektrárny průběžně kontroloval pomocí vodováhy, jeřáb sloužící zde pouze k tomuto účelu spouštěl zcela plynule. Rychlozávěr viditelně klesal, až zmizel v podzemí. Na povrchu pak bylo vidět tři muže a jedné straně a čtyři na druhé, kteří sledovali, co se děje dole.

Zůstávali na místech, což bylo dobré znamení: není třeba nijak zasáhnout. „Dobrý,“ ozvalo se nakonec hlasité volání. Jediné slovo oznámilo, že je hotovo; že se vše povedlo bez komplikací: rychlozávěr sedí v šachtě připravený sloužit. A že žerty o nočním snu, který prý pokazil spánek představou, že nová tabule nebude na místo pasovat, byly pouhým vtipkováním. Legrací, jež obstojí mezi chlapy, kteří jsou si svojí prací jisti – a i při obřích rozměrech usazovaného dílu mají vše rozměřeno a propočteno na milimetry.

Odstraňování rychlozávěru z roku 1936, který v září nahradí nový padesátitunový díl, před soustrojím TG2 vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou.
Elektrárna před Prahou se loučí s padesátitunovou tabulí. Sloužila skoro 90 let

Za sto let se konstrukce nijak zásadně nezměnila. Padesátitunová tabule vypadá stejně jako ta původní, vyrobená za první republiky pro nově vznikající elektrárnu. Jiné jsou však materiál – s tím souvisí třeba i nově propočítané umístění žeber výztuže a dalších konstrukčních prvků, čímž se rychlozávěr od svého předchůdce mírně liší – i způsob výroby. Ve třicátých letech se ještě podobné konstrukce vytvářely tradičně: nýtováním; stejně jako třeba ocelové mosty. Dnes se postupuje jinak: nový rychlozávěr je svařovaný.

Zdroj: Milan Holakovský

„Tabule byla z dílny Energoservisu přivezena ve třech dílech; tady byla smontována a osazena kolejnicemi, pomocnými vozíky a podvozky,“ řekl Deníku vedoucí provozu elektrárny ve Vraném nad Vltavou Michal Kudrnáč. Deníku upřesnil, že rychlozávěr slouží výhradně k zamezení průtoku vody na oběžné kolo turbíny třeba v případě poruchy. Původní rychlozávěr byl po rozřezání odvezen do šrotu. Studie dvou vysokých škol nezávisle na sobě potvrdily, že rychlozávěry před oběma soustrojími elektrárny se blíží ke konči životnosti – a jejich výměna je nutná. Stejné práce tedy v příštím roce čekají i soustrojí TG1; oba nově vyrobené rychlozávěry budou totožné.

Útok izolátorem v pravé poledne

Rychlozávěr sice běžně není vidět a v podzemí čeká na situaci, kdy má zasáhnout, avšak nezahálí. „Minimálně jednou za měsíc provádíme zkoušku funkce,“ připomněl Kudrnáč s tím, že poslouží třeba i při různých pracích jako je například čištění kroužků. Pokud jde o uplatnění „naostro“, tedy při poruše, kdy rychle sjede vlastní tíhou, je to podle slov vedoucího provozu bezobslužné elektrárny výjimečná věc: „Počet poruch máme minimální.“

Upozornil také na jiné práce, jimž se rovna v areálu věnovali pracovníci ČEZ Distribuce: na plánovanou výměnu izolátorů na linkách vysokého napětí 22 kV. Běžně se izolátory preventivně nemění, nicméně v létě jeden praskl; ten byl nahrazen hned – a došlo i na naplánování výměny všech ostatních.

Nový rychlozávěr, který nahrazuje předchůdce sloužícího od roku 1936, byl ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou spuštěn před soustrojí TG2. V případě jakékoli mimořádnosti padesátitunová deska automaticky sjede do spodní polohy a zabrání přívodu vody.Nový rychlozávěr, který nahrazuje předchůdce sloužícího od roku 1936, byl ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou spuštěn před soustrojí TG2. V případě jakékoli mimořádnosti padesátitunová deska automaticky sjede do spodní polohy a zabrání přívodu vody.Zdroj: Deník/Milan Holakovský

Byla to tenkrát situace nepřehlédnutelná a nepřeslechnutelná. Za jasného a klidného počasí, prakticky bez větru, se izolátor kolem poledního náhle rozlomil a spadl dolů. Není to běžné, ale stát se to prý může – proto je pod vedením ochranné pásmo a nikdo by se tam neměl zdržovat. „Zvuk v tomto případě připomínal, jako kdyby někdo střílel kulometem,“ přiblížil Kudrnáč, co bylo slyšet.