Zhruba před týdnem otevřela své brány veřejnosti vodárna v Podolí. Návštěvníci se mohli mimo jiné podívat na úpravnu vody Želivka nebo Podolí pomocí virtuální reality a speciálních brýlí. Podobnou příležitost budou mít zase na podzim na pravidelném dni otevřených dveří. Videa je možné shlédnout i zdarma na youtube.
„Videa jsou součástí budoucí série Skrytá místa pražského vodárenství, která ještě není kompletní. Zahrnovat bude představení zdrojů vody, distribuce vody, stokové sítě a čištění vody. Zatím máme hotové dva zdroje, tedy vodárnu na Želivce a Podolí, a také čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově,“ představuje plány specialista obchodních projektů a rozvoje PVK Pavel Procházka.
Speciální videa s rozšířenou realitou vznikla podle Procházky proto, že problematika výroby a distribuce vody je komplexní a složitá.

„Vysvětlení lidem je tak náročné, že je to většinou po chvilce přestává bavit. Naše videa jsou krátká, jednoduchá a názorná. Ukazujeme v nich místa, kam se veřejnost běžně nedostane. Je to schválně dělané pro laiky, do žádných složitostí se nepouštíme, aby to snadno pochopili i lidé, kteří se ve vodárenství neorientují. Největší úspěch sklízejí záběry pořízené dronem nad Želivkou nebo nad pískovými filtry v Podolí,“ dodává Procházka.
Teprve natáčet se budou další videa z Podolí, kdy divák proletí nad pískovými filtry, nebo třeba z vodárny Káraný. Už nyní se ale v jednom ze záznamů může zájemce podívat na největší vodní zdroj pro hlavní město, kterým je vodní nádrž Švihov, z ptačí perspektivy.
„Imerzivní prohlídky vnímáme jako unikátní způsob jak umožnit lidem nahlédnout z blízka do míst kam se nedá dostat z bezpečnostních či jiných důvodů. Podívat do zákulisí celého komplexního cyklu obhospodařování vody která nám teče z kohoutků a vnímáme ji často jako samozřejmost bylo pro nás dobrodružství už při prvních obhlídkách a bylo hned jasné, že zprostředkovat ho pro diváky bude pro nás výzvou která nás bude bavit,“ říká šéf společnosti Brainz Immersive, která videa vyráběla, Robin Pultera.
Známá Podolská vodárna stojí od roku 1929
Současná forma pitné vody a její využívání Pražany je výsledkem tisíciletého vývoje Pražského vodárenství. Historii představuje muzeum v Podolí, na prohlídku se ale návštěvníci musí předem objednat.
„Až do 20. století se o pitné vodě v případě Prahy moc mluvit nedá. V podzemí stále ještě leží dřevěné potrubí, které už se nyní nepoužívá, ale původně mělo životnost s velkým štěstím jen dvacet let. Když se pokládalo nové, staré většinou zůstalo ležet vedle,“ přibližuje podobu původních pražských rozvodů vedoucí muzea pražského vodárenství v Podolí Honza Kolář.
Do 20. století vodárenství pracovalo s užitkovou vodou, která tekla ve Vltavě a následně dřevěným potrubím do městských kašen nebo na ulici do kohoutků. Lidé si ji poté odnášeli v kýblech domů. Teprve na konci 19. století se voda začala základním způsobem upravovat, a to přirozenou filtrací ve vodárnách v Podolí a Vinohradech.
První vodárna na pitnou vodu pro Prahu vznikla v Káraným. Pražanům ji začala dodávat v roce 1914. O sedm let později byla schválena stavba Podolské vodárny, která zahájila provoz v roce 1929 a nyní dodává vodu do pěti vodojemů z 68.
Obecně pijí Pražané vodu z řeky Vltavy, Jizery nebo Želivky. V Podolské vodárně prochází několika krokovým čištěním – chemickým srážení, pískovými filtry, od roku 2021 přes granulovaného aktivní uhlí a v neposlední řadě je ozářena UV lampami.
Odborníci nyní v Podolí testují i filtrování přes nanovlákna, zatím je tento způsob ale příliš drahý. Že je voda pitná a v pořádku i nyní kontrolují živí pstruzi v akváriích přímo v Podolské vodárně.
Voda v Praze:
Délka vodovodní sítě (bez přípojek): 3 595 kilometrů
Počet vodojemů: 68
Ztráty vody v distribuční síti: 15,7 %