Rozšíření multidisciplinárního týmu, zkvalitnění ambulantní péče, terapie hrou, moderní terapeutické a edukační aktivity, vybudování a vybavení dvou unikátních terapeutických zahrad nebo posílení informovanosti rodičů. Tak vypadá další rozšíření psychiatrické péče o mladistvé, ke kterému přistoupila VFN Praze.

„Evidujeme dramaticky narůstající počet duševních onemocnění u dětí a dospívajících. To může plynout z toho, že sledujeme i sníženou odolnost vůči nepříznivým situacím. Z odborného hlediska můžeme definovat tři základní faktory. Prvním je určitě výchova, která se změnila. Je více ochranářská a řekněme poskytující vše, co děti potřebují,“ vysvětluje klinický psycholog Radek Ptáček.

Děti jsou méně odolné, ale mají to s kým řešit

Podle něj je takový stav na jednu stranu v pořádku. „Na druhou stranu psychická odolnost vzniká především kontaktem se stresory. Druhý faktor je velmi specifická a náročná socio-ekonomicko-politická situace, jako byl covid, ekonomická krize, migrace, války,“ dodává Ptáček s tím, že třetí faktor může být pozitivní, protože děti i mladiství začínají o duševním zdraví více mluvit a je pro ně a jejich rodiny snazší vyhledat odbornou pomoc.

„Nevíme, jaká křehkost a jaké problémy byly v generacích předchozích, kdy si mladiství ani neuvědomili, že bojují s úzkostí, depresí, poruchami spánku a příjmu potravy,“ upřesňuje Ptáček s tím, že i díky širší poskytované pomoci statistická čísla u počtu duševních onemocnění nyní vyskakují.

Psycholožka Tereza Podávková o skladbě mladistvých pacientů a programu denního stacionáře:

Psycholožka Tereza Podávková o skladbě mladistvých pacientů a programu denního stacionáře | Video: Eliška Stodolová

S formou duševního onemocnění se potýká i osmnáctiletý David. „Začal jsem docházet do stacionáře pro adolescenty zhruba na začátku roku. Moje léčba tady trvala osm týdnů. Léčba probíhala podle mého očekávání. Na psychiatrii se léčím už nějakou dobu s bipolární afektivní poruchou. Ta se pohybuje v určitých fázích. Když se mi stav zhoršil, tak mi to přišlo jako dobré řešení,“ popsal Deníku.

Další příběh popsal otec čtrnáctileté dívky, která nedávno centrum také navštěvovala. „Dcera se začala omezovat v jídle. Měla pocit, že nemá kontrolu nad svým životem, a omezování jídla jí dávalo pocit, že má něco v rukou a může s tím pracovat,“ vypráví s tím, že doma na to přišli, když bylo dceři asi čtrnáct let a nejdříve se to snažili řešit v rodině. Denní stacionář jim ale velmi pomohl, i když problém přetrvává.

Denních stacionářů pro adolescenty je minimum

Současný nápor na psychiatrické a psychologické služby je zcela mimořádný a celý systém zažívá krizi. Péče o duševně nemocné děti a dospívající vyžaduje další navýšení kapacit v rámci psychiatrické péče a zapojení moderních přístupů v léčbě. Podobných denních stacionářů, jako je ten v Praze, je v republice pouze pár a ne všechny poskytují pomoc na denní bázi.

V současné době poskytuje Centrum dorostové a vývojové psychiatrie na Psychiatrické klinice především denní terapeutický program v rámci Denního stacionáře pro adolescenty, který je u nás ojedinělým zařízením pro diagnostiku a léčbu psychických poruch dospívajících. Ambulantní část centra zajišťuje propuštěným pacientům ambulantní psychiatrickou a terapeutickou péči.

Multioborový tým odborníků složený nejen z psychiatrů a psychologů, ale i sociálních pracovníků, pedagogů, adiktologů, všeobecné psychiatrické sestry, nutričních terapeutů, ergoterapeutů a dalších se zde věnuje léčbě poruch v období dospívání, jako jsou poruchy emoční, adaptační, psychosomatické, neurotické, poruchy příjmu potravy a postcovidové následky.

„Díky rozšířenému týmu zdravotníků a multidisciplinárnímu přístupu jsme získali možnost přizpůsobit program individuálním potřebám dospívajících a naplnili cíle nabízených aktivizačních programů, jako jsou obnovení, udržení a zlepšení sociálních vztahů, zlepšení výkonnosti, zvýšení sebedůvěry a zlepšení psychického stavu klientů,“ vyzdvihuje úspěchy terapie Eva Kitzlerová, primářka Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.

V průběhu realizace projektu „Edukačně terapeutické centrum VFN“ financovaného také z norských fondů došlo k rozšíření programu denního stacionáře a otevření skupiny pro adolescenty s poruchou příjmu potravy.

Terapeutická zahrada VFN:

Terapeutická zahrada VFN | Video: Eliška Stodolová

„Součástí aktivit jsou lekce jógy pod vedením lektora a další pohybové aktivity pod vedením fyzioterapeuta, dále ergoterapie, arteterapie, canisterapie a další terapie specificky zaměřené na tuto diagnostickou skupinu. Jde například o tvorbu potravinové pyramidy, fakt board – plánování jídelníčku, jeho prezentace, hodnocení terapeuta a skupiny nebo obstarání potřeb pro nácvik stolování,“ zmiňuje spektrum možností primářka Kitzlerová.

Děti musí do denního stacionáře chtít

Do denního stacionáře docházejí po dobu osmi týdnů pacienti ve věku 14 až 19 let. Pobyt je pak možné opakovat znovu po roce.

„Základním předpokladem pro vstup do stacionáře je motivace dospívajícího na sobě terapeuticky pracovat v rámci programu. Dále je nezbytné, aby stupeň psychického onemocnění byl zvládnutelný v ambulantní péči,“ vysvětluje Tereza Podávková, psycholožka a koordinátorka Denního stacionáře pro adolescenty. Zájemci ale většinou nepřijdou pro velký zájem na řadu hned. Aktuálně si na zahájení programu počkají necelé dva měsíce.

V rámci zdokonalení stávajících terapeutických a sociálně rehabilitačních metod přistoupila VFN ke kompletní rekonstrukci, obnově a vybavení dvou zahrad v areálu Psychiatrické kliniky – sportovně terapeuticko relaxační zahrady a zahrady s implementací venkovní učebny.