Celkové umístění odráží dva aspekty. Jednak množství recenzí, které obsahují slovo „špinavý“ nebo jeho synonyma. A pak celkové uživatelské „skóre čistoty“ na škále od nuly do pěti, přičemž pětka je nejlepší.

V první položce vykazuje česká metropole nikterak hrozivě působící hodnotu 2,38 procenta, přičemž u Madridu, Amsterodamu, Londýna, Lisabonu, Varšavy i celkově vůbec nejhoršího Berlína se skví číslice několikanásobně vyšší. Nevalné známky nicméně dostaly pražské toalety hlavně v celkovém hodnocení čistoty s průměrem 1,25.

Na opačném pólu „nejlepších“ vévodí trojice Helsinki, Lucemburk, Vaduz a první desítku doplňují pro někoho možná překvapivé metropole – šestý Záhřeb, sedmý Istanbul, osmá Bratislava nebo desátý Bělehrad.

Velká část pražských veřejných záchodů se nachází v síti metra, kde jich je celkem 64 toalet - 17 ve vestibulech na trase A, 27 na trase B a 20 na trase C. Mírná většina je buď nových, nebo po celkové rekonstrukci a modernizaci, která probíhá od roku 2014. Zbývající necelé tři desítky plánuje Dopravní podnik jakožto správce metra zrekonstruovat v následujících čtyřech letech.

Dopravní podnik loni vypsal tendr na jednotného provozovatele toalet v metru po dobu pěti let. Na vybranou firmu tak mají přejít několikamilionové roční náklady za energie, vodné, stočné, úklid a údržbu. Dosavadní praxe v méně rušných stanicích byla taková, že obsluha záchodů inkasovala od lidí vstupné, což byla celá odměna za její práci. „Běžně se tady stává, že za celý den přijde jen pár desítek lidí. I když to vynásobíte deseti, tak to není žádná sláva,“ svěřila se paní obsluhující takovou „méně rušnou“ toaletu na trase B.

Podle turniketů, které jsou instalované u WC po rekonstrukci, činí průměrná návštěvnost necelých pět tisíc platících zákazníků měsíčně. „Návštěvnost toalet v metru se výrazně liší v průběhu sezóny, ovlivňuje ji nejen poloha stanice a poloha samotných toalet ve vestibulu, ale také aktuální dění v okolí stanice, případně dostupnost či spíše nedostupnost této služby na povrchu,“ upřesnil Marek Kopřiva, technický ředitel DPP – Metro.

Nejnavštěvovanější jsou přitom toalety ve vestibulech stanic Anděl – Na Knížecí, I. P. Pavlova nebo Florenc. „V případě Anděla je to díky odjezdům dálkových autobusových linek a neexistenci dopravního terminálu se zázemím na povrchu. Na I. P. Pavlova stoupá počet návštěvníků toalet v době konání např. vánočních trhů či obdobných akcí na Tylově náměstí. Ve dnech, kdy nejsou na povrchu žádné akce, je naopak počet návštěvníků toalet podprůměrný, i když je I. P. Pavlova nejvyužívanější stanicí pražského metra,“ vysvětlil Kopřiva.

Garance čistoty a kvality veřejných WC je přitom podle Dopravního podniku komplikovaná. „Kontroly ze strany DPP probíhají opakovaně, jsou namátkové a nepravidelné, na každé stanici dle potřeby. Samozřejmě na WC probíhá (ze strany nájemce) pravidelný úklid i běžná údržba, ale kvůli četnému vandalismu je to velmi náročné,“ sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková.

Jako odpověď na územně a kvalitativně nevyrovnanou nabídku veřejných toalet loni spustila Praha 3 projekt Nouzovka. V objektu označeném jejím žlutou nálepkou má člověk jistotu, že může bezplatně použít WC na důstojné úrovni.