Bezprostředním podnětem k tomuto kroku se stala situace bývalého disidenta, undergroundového písničkáře, signatáře a mluvčího Charty 77 Karla „Charlieho“ Soukupa (72), jenž prý dostává penzi ve výši kolem čtyř tisíc korun měsíčně. Za takzvané normalizace se stal předmětem zájmu tehdejší Státní bezpečnosti, byl vězněn – hovoří se i o týrání jak fyzickém, tak psychickém – a v roce 1982 Československo i s rodinou opustil.

V případě lidí, kteří se postavili proti režimu ovládanému soudruhy, má pomáhat zákon z roku 2011 o účastnících odboje a odporu proti komunismu: stanoví, že důstojné životní podmínky jim budou zajištěny dorovnáním důchodů na průměrnou výši. Vychází se mimo jiné z toho, že za normalizační totality, jejíž pád před 34 lety připomínal právě páteční svátek, lidé pronásledovaní režimem nemohli mít zaměstnání odpovídající jejich schopnostem a možnostem, což se projevilo i v jejich zajištění na stáří. Opakovaně se však objevují upozornění spojovaná s konkrétními jmény, že důchody někdejších představitelů disentu, kteří museli opustit své domovy v rámci takzvané akce Asanace, nejsou vždy odpovídající.

Nízkou penzi se Soukup snažil řešit nejen v rámci státního systému sociálního zabezpečení, ale i podáním žádosti o zmínění tvrdosti zákona. To loni doporučil Jakub Kajzler z poradního sboru premiéra v reakci na dopis, který skupina signatářů Charty 77 poslala předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS) s žádostí o nápravu. Nepochodil a žádost byla zamítnuta. A ministr Jurečka mu v polovině září napsal, že má požádat o sociální dávky: o přiznání pomoc v hmotné nouzi.

Takový postup Gruntorád odmítá a žádá ministrův odchod z funkce. S tím, že v čele resortu práce a sociálních věcí nemůže zůstávat člověk, který se lhostejně postavil jak k individuálnímu osudu, tak k hodnotám, které by vláda měla prosazovat a slovně se k nim hlásí. Před vyhlášením hladového protestu (jehož zahájení právě v den, který představuje oslavu svobody, není náhodné), byl Gruntorád v kontaktu s několika politiky z vládní koalice; řešení Soukupovy situace to ale nepřineslo. Proto Gruntorád žádá změnu ve složení kabinetu, i když upozorňuje, že není odpůrcem současné vlády. Podle něj však jde o její morální integritu, již z jeho pohledu lze zachovat jediným způsobem: odstoupením nebo odvoláním člověka, který tam nemá mít místo.

Gruntorádova hladovka nezůstala bez ohlasu. Například v neděli se k její podpoře přihlásil ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa. „Důvodům rozumíme a zcela s nimi souhlasíme,“ konstatoval s tím, že kroky vlády jsou pomalé a v této věci zazněly jen sliby. Výslovně konstatoval, že úřad ministra Jurečky postupuje liknavě. „Už jsme přestali doufat, že by se tato tristní situace nějakým zákonem změnila: že by se konečně tak jako v jiných postsovětských zemích Evropské unie důchody disidentům navýšily a naopak bývalým prominentům režimu a zaměstnancům tehdejších ozbrojených složek snížily,“ uvedl Kroupa. Současnou situaci označil za „do nebe volající nespravedlnost“, k jejíž nápravě prostřednictvím okamžitých kroků by se měl Jurečka veřejně zavázat.

close Hladovka před Úřadem vlády. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Hladovka před Úřadem vlády.

Již v sobotu reagovalo také ministerstvo práce a sociálních věcí. Vydalo zprávu s ujištěním, že Jurečka nařídil nové prošetření Soukupova případu. V pondělí má Česká správa sociálního zabezpečení znovu zkoumat doklady. „Současné rozhodnutí o dílčí výši české části důchodu, které bylo panu Soukupovi vydáno, vychází z toho, že podstatnou část svého pracovního života strávil mimo Českou republiku, proto má nárok na výplatu důchodu ze zahraničí v rozhodující výši,“ nabízí vysvětlení s odkazem na peníze z Austrálie. Právě to ministerstvo uvádí jako důvod, proč se neuplatnilo zákonné ustanovení o automatickém přiznání nároku na důchod v průměrné výši.

V reakci na hladovku před vládní budovou nicméně mají úředníci prozkoumat, zda není na místě rozhodnout jinak. Ministr Jurečka napovídá: „Česká správa sociálního zabezpečení znovu prověří veškeré informace týkající se jeho nároku na důchod ze zahraničí i v České republice. Karel Soukup i ostatní signatáři Charty 77 musí mít s ohledem na svoji činnost v rámci odboje proti komunistickému režimu zabezpečen důstojný důchod.“ Ministr, který také slibuje, že na vše osobně dohlédne, tím naznačil, že prověřování vyplácených částek se má vztahovat i na další chartisty.

Ministerstvo současně upozorňuje na Jurečkovy zásluhy v oblasti nápravy křivd napáchaných minulým režimem. „Jako první politik v České republice se začal zajímat o nespravedlivou výši důchodů komunistických pohlavárů. Zasadil se o přípravu a přijetí zákona, který tuto nespravedlnost narovnává,“ uvádí. S tím, že praktickým výsledkem se stalo snížení důchodů těch, kteří za minulého režimu perzekvovali ostatní občany včetně signatářů Charty 77 za to, že se stavěli na odpor komunistickému systému.

I tak ale Gruntorád trvá na Jurečkově odchodu. V protestu, kdy ho přichází podpořit i řada známých osobností, míní vytrvat, dokud se nesetká s jeho nástupcem: novým ministrem. Jurečkovi do očí řekl, že Soukupa ošklivě a cynicky ponížil. „Člověka, který se zasloužil o demokracii v této zemi,“ zdůraznil. Protest se tedy netýká jen výše vyplácené částky.

Kroupa také upozornil na sociální fond, charitu a sociální poradenství s označením Centrum pomoci Paměti národa. „Právě sem směřují miliony korun z listopadové sbírky ke Dni válečných veteránů,“ podotkl. S tím, že s mnohými disidenty a bývalými politickými vězni je jeho tým v kontaktu. Jim i válečným veteránům v nouzi se snaží velmi konkrétně pomáhat.