Co bylo na začátku? Jak se jednotlivé případy vyvíjely? Jak navzájem souvisejí? Dokázat takto seřadit fakta zastrčená v úředních písemnostech a ve srozumitelném tvaru je nabídnout uživatelům, snad i s odpovědí na otázky typu „proč“, se nyní stává úkolem právě pro umělou inteligenci. Zatím tedy spíš výzvou než úkolem; AI je zatím v zácviku. Klíčové je nyní tuto elektronickou asistentku naučit myslet v souvislostech a odnaučit dělat chyby. Až pak se úřad městské části chystá nabídnout její služby veřejnosti. Nyní s ní mohou být v kontaktu jen pracovníci úřadu: občané zatím nikoli.

Nahradí AI lidské zkušenosti a paměť?

Bývaly doby, kdy zkušení úředníci bývali pro zaměstnavatele k nezaplacení. Vlastně to platí pořád (pokud si odmyslíme případy, kdy lidé s přehledem, nadhledem a rozhledem i dobrou pamětí jsou některým šéfům spíš na obtíž). Se schopností orientace napříč agendou, povědomostí o tom, co dělají kolegové (provázenou i přirozenou zvědavostí a uměním dávat věci do souvislostí), jsou v kombinaci s ochotou poradit hotové dobrodiní pro šéfy i spolupracovníky – a samozřejmě nejen na radnicích.

Éra tahounů, kteří umějí cokoli rychle najít (pokud to nevědí přímo z hlavy) nebo si vzpomenout, co před pěti lety vedlo k rozhodnutí, jehož pozadí si už nevybavují ani přímí aktéři, se ale možná chýlí ke konci. Schopnosti těchto lidí by časem mohla nahradit právě AI. Nebo významně doplnit. Naznačují to alespoň informace starosty městské části Praha 6 Jakuba Stárka (ODS). Ten představil novinářům projekt, jehož cílem je efektivnější práce s usneseními – což by mělo vést nejen k lepším výsledkům, ale i k úspoře času. Vlastně jde o kombinaci fulltextového vyhledávání s konverzační technologií ChatGPT.

Dobré výsledky lze ještě zlepšit

Nikoli bez hrdosti starosta zdůrazňuje, že v případě Prahy 6 je zvykem, že často udává směr, jímž se pak už prošlapanější cestičkou vydávají i další městské části. V tomto případě má Stárek přehled i z pozice člena dozorčí rady městské organizace Operátor ICT. Šestá městská část podle jeho slov neváhala vynaložit půl milionu korun na koncept směřující ke zjištění, zda využití této technologie může v rámci provozu radnice ušetřit čas. Závěr? Ano, tyto schopnosti AI, jež dokáže obsáhnout obrovské penzum informací, má smysl rozvíjet.

„Dokáže je hezky skládat vedle sebe,“ oceňuje Stárek, podle jehož slov propojení údajů z různých databází usnadní hledání řady odpovědí. „Například na zadání: najdi všechny případy, kdy jsme uzavřeli smlouvu s developerem,“ podotkl.

Systém prohledá usnesení a z nich generuje odpověď, která je na světě během pár minut: za 60–180 sekund od napsání dotazu. Rychle může být k dispozici třeba přehled věcných břemen. Současně ale starosta připomíná, že AI se ještě musí hodně učit, aby výsledky byly přesně takové, jaké uživatel očekává, spolehlivé a objektivní. S výraznějším pokrokem počítá do dvou let. „Výsledky ještě nejdou přesné; není to vychytané,“ hodnotí současný stav.

Jako příklad, který, pravda, s fungováním radnice nesouvisí, připomíná třeba otázku na významné československé prezidenty: AI se nezarazí, když do jejich výčtu zařadí i císaře a krále Karla IV. Právě tím Stárek vysvětluje, proč radnice zatím nenabídne novinku veřejnosti ani k vyzkoušení: ještě je třeba pracovat na rozvoji jejích schopností. Objevují se například faktické chyby způsobené nedostatečným porozuměním, chybějí odkazy na zdroje – a někdy i může dojít i na nefér výsledky související se vztahováním údajů ke konkrétní osobě; dokonce se může objevit přebírání předsudků obsažených v textových datech, jež se týkající například zdravotního postižení nebo pohlaví.