Existuje ale řešení, které pacienta nijak zásadně nezatíží – a přesto ho dokáže rychle vrátit k normálnímu životu. Alespoň v případě aortální stenózy neboli zúžení chlopně. Ta pak omezuje volné proudění krve, srdce musí pracovat rychleji, přetěžuje se – a stejně nedokáže zabránit znatelnému poklesu výkonnosti, kdy námaha může vést až ke ztrátě vědomí.

Jde o nejčastěji operovanou srdeční vadu, přičemž lékaři mohou volit různé metody. Vedle velké chirurgické operace na otevřeném srdci českým pacientům pomáhá už 15 let miniinvazivní metoda náhrady srdeční chlopně, známá pod označením TAVI. V tomto případě je samotný zákrok sice dražší , ale s poskytováním další péče včetně nákladů na takzvanou následnou péči, rehabilitaci a rekonvalescenci se cenový rozdíl vyrovnává. A zdravotní pojišťovny v plném rozsahu hradí obě metody.

Prakticky okamžitý návrat kondice

„Velké operaci“, kdy je původní chlopeň vyjmuta a nahrazena novou, se někdy vyhnout nelze. V tomto případě se jedná o zákrok v celkové anestezii, vyžadující mimotělní oběh a desetidenní hospitalizaci; následuje rekonvalescence v řádu měsíců. Roste však počet využití metody TAVI, kdy se hrudník neotevírá: nová chlopeň, vyrobená z prasečího osrdečníku ručně našitého ke mřížce ze slitiny niklu a titanu s tvarovou pamětí, je zasunuta na místo skrze tepnu katetrem zavedeným v třísle. Tam se pak rozvine: na monitoru to připomíní vykvétající květ.

Náhrada srdeční chlopně miniinvazivní metodou TAVI v Kardiocentru Nemocnice na Homolce. | Video: Milan Holakovský

V tomto případě stačí sedace nebo lokální anestezie – pacient si tak klidně s lékaři povídá i během zákroku (může si však vyžádat také celkové „uspání“). Už bezprostředně po zákroku cítí pacient změnu: lépe se mu dýchá a má více energie. A zpravidla po čtyřech dnech strávených v nemocnici se vrací domů, přičemž se prakticky hned může věnovat běžným činnostem.

Řešení obtíží rychlé a účinné

Dojmy pacientů potvrzuje vedoucí lékař intervenční kardiologie Kardiocentra Nemocnice na Homolce Martin Mates. „Když TAVI absolvují, říkají, že to nebylo nic hrozného – a jejich život se zásadně změnil k lepšímu. Tato slova potvrzuje Marie Mokrá z Telče, jež od něj novou chlopeň metodou TAVI dostala v roce 2020. Zmizely tím obtíže, které ji začaly trápit od roku 2015 – a vyřešily se tak i obavy, že velká operace, kterou původně navrhovali na kardiologii, by pro ni byla v osmdesáti letech riziková.

Přičiněním rodiny se podařilo využít informace, které veřejnosti nabízejí webové stránky tavi.cz. Mimo jiné se tam lze dozvědět, že v Praze tyto náhrady provádějí vedle Homolky ještě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Motol, Institut klinické a experimentální medicíny neboli IKEM a Všeobecná fakultní nemocnice.

„Já nedám dopustit na Homolku; o ní a panu docentovi Matesovi mohu říkat jen to nejlepší,“ svěřila Mokrá Deníku. Až s odstupem se prý dozvěděla, že absolvovala zákrok s půlmilionovými náklady (Mates pak Deníku potvrdil, že jde o reálnou cifru). Přičemž dostala něco, co označuje za „obrovský dar z nebes“. „Pro mě to mělo obrovskou cenu: nebýt té operace, už jsem tady nemusela být,“ zdůraznila se slovy díků.

„Předtím jsem pořád měla únavu – a dušnost potom dosahovala takové úrovně, že jsem zvládla třeba tři schody; na tom třetím jsem si sedla, vydýchala se, potom jsem pokračovala další tři schody a tak dál,“ zavzpomínala na minulost. A dnes? „Cítím se velice dobře,“ odpověděla na otázku Deníku. „Potom se přidružil další zdravotní problém, se kterým jsem se prala – ale vidíte, že vypadám docela slušně.“

Přikyvuje i manželka jejího vnuka Iva Polednová. „Předtím žila docela aktivní život a toto ji omezovalo chodit více ven, za kulturou. Sama říká, že největší problém měla vyjít schody. A najednou může znovu pracovat na zahrádce a dělat to, co má ráda; pracovat i doma, chodit za kulturou a jezdit po výletech,“ poznamenala Polednová.

Sama prý babička říká, že může i skákat přes kaluže, konstatovala Polednová s tím, že jí třeba není zatěžko ukázat, jak jí v 84 letech jde skákat po jedné noze. A svému muži, když si posteskne, že v 84 letech už na leccos nestačí, se smíchem odpovídá: tolik mně je taky!

Rychlý sešup, bleskové zlepšení

Pro pacienty ve vyšším věku je využití metody TAVI velmi výhodné, potvrzuje lékař Mates. Velká chirurgická operace totiž s sebou nese nejenom větší riziko komplikací, ale u některých pacientů ani není možná. Obzvlášť vhodná je náhrada aortální chlopně metodou TAVI u osob ve věku nad 60 let. „U starších pacientů by chirurgická operace představovala velký zásah,“ vysvětluje Mates.

Typickým pacientem je vlastně pacientka: žena věku nad 70 let. Aortální stenóza se objevuje zvláště u pacientů ve vyšším věku – a častěji právě u žen. Nyní se už u pacientů starších 75 let provádí více výkonů TAVI než kardiochirurgických výměn. Celkově je v republice ročně provedeno kolem 1,7 tisíce zákroků TAVI.

U mladších ročníků se poškození chlopně může objevit například po prodělané radiologické léčbě. Právě to byl případ Davida Kupky, který se o svůj příběh podělil i na webu tavi.cz. Tento zákrok absolvoval v IKEMu. Kdysi, v 21 letech, prodělal několik cyklů chemoterapie s ozařováním – a uzdravil se. Následně řídil velké ubytovací zařízení s gastro provozem, věnoval se rodině se třemi dětmi a naplno sportoval. Ve věku 37 let se ohlásilo onemocnění srdce – ale do velké operace s otevřením hrudníku, kterou mu lékaři nabízeli v roce 2018, se mu nechtělo. Vždyť se cítil „v pohodě“ a problém neměl ani se sportem.

Změna přišla ve 49 letech, kdy se jeho stav zhoršil během několika týdnů. „Najednou jsem nemohl dýchat, spát, v posteli jsem se podkládal polštáři, měl jsem pocit, že se topím,“ přiblížil své pocity. Když mu bylo hodně zle, manželka ho odvezla do IKEMu. Tam ho po vyšetřeních začali připravovat na výměnu chlopně – a to právě metodou TAVI. „Pan doktor Želízko zvolil miniinvazivní metodu, bez velkého řezání; s tím jsem velmi rád souhlasil,“ poznamenal.

A pochvaluje si: dříve divoký tep se „srovnal“ hned po zákroku, cítil se výborně, místo rozřezaného hrudníku měl jen vpichy po katetru zavedeného do stehenní tepny – a po pěti dnech mohl z nemocnice odjet taxíkem. I rok po operaci srdce pracuje jak má. Vedle běžného fungování a starosti o rodinu mu dovoluje i náročnou práci podnikatele v realitním prostředí – a také rekreační sportování: nejen výšlapy s rodinou, ale problémem nejsou ani běh, kolo či lyže. „Je škoda, že o možnosti miniinvazivního zákroku mnoho lidí neví, během pár dní by se jim mohl výrazně zlepšit život,“ radí Kupka, aby se na možnost využití metody TAVI pacienti poptali u svých lékařů.

Preventivní opatření neexistují

Jak se aortální stenóze vyhnout? Doporučení vlastně není; snad jedině nezestárnout, odpověděl Mates na otázku Deníku. Neexistuje prevence v podobě konkrétních rad co dělat, či naopak nedělat – a srdeční chlopně tak chránit. Mohou se jen uplatnit tradiční doporučení pro zdravý a aktivní životní styl: hýbat se, sportovat, vyhýbat se všemu, co vede k obezitě. Naopak se stravovat pestře; s pravidelnou konzumací zeleniny, ovoce i vlákniny. A nepít alkohol ani nekouřit. Což všechno v případě TAVI platí i po zákroku – vždyť ten má opravdu přinést návrat k normálnímu životu. A zdravý životní styl usnadní rekonvalescenci.

Cesta TAVI vedoucí k nové chlopni

- Pacient obvykle přichází za praktickým lékařem kvůli počátečním obtížím (dušnost, stavy na omdlení, únava, bolesti na hrudi). Aortální stenózu obvykle prozrazuje srdeční šelest.
- Po absolvování úvodních vyšetření (EKG, ultrazvuk srdce) a potvrzení, že se jedná o významně nemocnou aortální chlopeň, se pacienta ujme ambulantní kardiolog a navrhne další postup – případně pacienta odešle do kardiocentra.
- Zákrok TAVI, plně hrazený zdravotní pojišťovnou, je možné podstoupit ve specializovaných centrech po celé České republice. Jejich přehled lze najít například například na tavi.cz.
- V centrech se pacient setká s koordinátorem TAVI, který zajistí termín komplexního vyšetření. Vyšetření většinou trvá dva až tři dny a nemocný je obvykle absolvuje na jednom místě (s krátkou hospitalizací).
- Výsledky posoudí indikační komise (takzvaný Heart Team) a rozhodne o vhodnosti zákroku. Následně je naplánován termín: obvykle se čeká jeden až dva měsíce; zákrok však lze provést i akutně.
- Pacient nastoupí do nemocnice den před plánovanou operací, druhý den absolvuje zákrok a třetí den již může pobývat na standardním pokoji. Pokud je vše v pořádku, další den míří domů.
- Dlouhodobě zůstává pacient v péči svého kardiologa; dochází na běžné kontroly.