Svíčky, které truchlící na místo přinesli, pokryly celý prostor před vstupem do budovy rektorátu, který se kvůli zachování pietního místa nevyužíval. Ze svíček by měla vzniknout trvalá pietní připomínka tragické události.

O tom, jak bude objekt vypadat, se zatím jedná. Podle Heleny Láznička z oddělení komunikace rektorátu UK se nedá nyní říct, jak dlouho bude tvorba trvat. Podílet by se na ní měli studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM), která stejně jako filozofická fakulta sídlí na náměstí Jana Palacha v Praze.

Mluvčí UMPRUM Kamila Stehlíková dnes ČTK řekla že o podobě spolupráce i zpracování se jedná a není aktuálně možné sdělit bližší informace. Podle Láznička se předpokládá, že až objekt vznikne, bude pravděpodobně umístěn v budově filozofické fakulty nebo jejím okolí.

Svíčky, které pokrývají schody hlavní budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha, na místě ještě zůstanou, v současné chvíli se podle Láznička neví, kdy se budou odklízet. I tyto svíčky by pak ale měly posloužit k tvorbě trvalé vzpomínky.

Zapálené svíčky za oběti čtvrteční střelby stále přibývají. | Video: Deník/ Radek Cihla

Univerzita studentům i zaměstnancům nadále nabízí psychologickou pomoc. Podle mluvčí Petry Klusákové stále funguje krizový chat univerzity, který od jeho spuštění využily stovky lidí. Fungovat bude nejspíše do 15. ledna, pokud by byl potřeba, bude se uvažovat o prodloužení provozu. Nejvíce se podle Klusákové využíval v prvních třech dnech po události. Nejčastěji ho využívají studenti, kteří se obávají návratu do školy.

Trvalá připomínka ze svíček z pietních míst vznikla i po smrti prvního českého prezidenta Václava Havla. Plastiku Srdce pro Václava Havla ze zbytků svíček zapalovaných po jeho smrti na pietních místech po celém Česku vytvořili Lukáš Gavlovský a Roman Švejda. Pro vznik plastiky se podařilo shromáždit zhruba 5000 kilogramů svíček. Z nich bylo získáno 2300 kilogramů vosku a 2700 kilogramů vytříděného odpadu.

Voskový objekt ve tvaru otevřeného srdce, do něhož je možno vstoupit, byl poprvé vystaven na piazzettě pražského Národního divadla, následovala Litomyšl, hrad Grabštejn, brněnské Divadlo Husa na provázku, Zlín a zámek Uherský Ostroh. Časté stěhování však umělecké dílo poznamenalo, po restaurování se je proto autoři rozhodli umístit nastálo a za definitivní místo zvolili Litomyšl, kde je od roku 2014.