Policie uspořádala velkou tiskovou konferenci, kde její představitelé bezmála dvě hodiny vysvětlovali souvislosti zásahu. Policejní prezident Martin Vondrášek právě komunikaci označil za „slabší místo“. S výrazným předstihem před samotnou střelnou totiž do budovy na Palachově náměstí dorazila policejní hlídka, která se na dotyčného dotazovala.

Dokonce ukazovala na mobilu jeho fotku z databáze evidence obyvatel a ze studijního oddělení školy si odnesla ofocený aktuálnější portrét. (Podle vyjádření univerzity se dva uniformovaní policisté přišli dotazovat mimo jiné na zahraniční oddělení a odtud je zaměstnanci poslali ještě na sekretariát Ústavu světových dějin.) Pak všichni tři policisté budovu opustili, když je ještě předtím odvedl jeden ze zaměstnanců do Knihovny Jana Palacha. Prohledali tamní prostory i toalety.

Tisková konference ke zhodnocení zásahu policie proti střelci v budově FF UK.
Šlo střelce na fakultě zasáhnout? Policie zveřejnila dosud utajované podrobnosti

Představitelé policie zvolený postup vysvětlovali aktuálním stavem informací. V té chvíli byl k dispozici poznatek, že mladík z Kladenska zřejmě odjel do Prahy, kde patrně chce spáchat sebevraždu. Tomu, že by chtěl zabít i někoho dalšího, prý nic nenasvědčovalo. A ani poté, co byl v jeho bydlišti na Kladensku nalezen zavražděný otec a našel se také nastražený improvizovaný výbušný systém, policisté ještě neměli ponětí, zda má u sebe nějakou zbraň; vědělo se jen, že je držitelem zbrojního průkazu a zbraně vlastní. Pracovali prý tedy s informací, že pokud dotyčný může být nebezpečný, mohl by ohrožovat jen sebe.

Z hodnocení komunikace se policie poučí

Šéf policie Vondrášek na tiskovce potvrdil, že hlídka komunikovala pouze s „personálem“, hlavně s administrativními pracovníky, a nikoli s vedením fakulty, tedy „osobou odpovědnou za daný měkký cíl“. „To je poučení do budoucna,“ uvedl policejní prezident. On i ředitel útvaru vnitřní kontroly na prezidiu Michal Tikovský novinářům sdělili, že policejní hlídka v budově na náměstí Jana Palacha hovořila s pracovníkem na recepci, s pedagogem z vedení fakulty, s nímž se náhodně setkala, se studijním oddělením a pak znovu s recepcí. S vedením fakulty ale v kontaktu nebyla.

Z tiskové konference Police ČR k vyhodnocení postupu při zásahu na FF UK:

Zdroj: Deník/Radek Cihla

Proč v budově nikdo z jejích příslušníků nezůstal, policie vysvětluje snahou co nejrychleji předpokládaného sebevraha najít – a zabránit mu v tom, aby si vzal život. Protože ho hlídka v budově na Palachově náměstí nepotkala a od několika lidí, s nimiž hovořila, se ani nedozvěděla, že by tam byl viděn, ale získala informaci, že pozdější střelec by právě měl být na přednášce v jiné budově fakulty, v Celetné ulici, zaměřila největší pozornost právě tam. Dokonce zablokovala vstup a zahájila evakuaci budovy.

Podle údajů univerzity se také policisté včetně kriminalistů v civilu objevili v Karolinu. Další početné síly se zaměřily na pátrání v oblasti kolem Pařížské ulice (a Staroměstského náměstí). Právě v této lokalitě byl naposledy zaměřen výskyt mobilního telefonu hledaného muže.

Fakulta popisuje kontakty s policisty

Univerzita Karlova v úterý zveřejnila poděkování policii za zásah, kterým se podařilo zabránit většímu masakru – 14 obětí a dalších 25 zraněných totiž zcela zjevně neměla být konečná čísla – a ocenila také zajišťování psychosociální pomoci. Nicméně v reakci na tiskovku policejních představitelů rovněž publikovala časový sled událostí z 21. ledna, které zaznamenali členové jejích týmů. Mimo jiné z údajů univerzity plyne, že se členové hlídky zmínili o tom, že hledaný muž by se mohl blížit. A být nebezpečný.

Dobrovolníci sbírají a následně i ukládají svíčky a květiny z pietního místa před budovou Karolina.
Po střelbě na fakultě zůstává v pražských nemocnicích devět zraněných

Hovoří o tom proděkan filozofické fakulty Daniel Berounský – onen připomínaný pedagog, s nímž hlídka mluvila. S tím, že kolem půl druhé odpoledne si u vrátnice všiml uniformovaných policistů hovořících s vrátnými, a tak se přišel zeptat, zda něco nepotřebují. Hlídka mu ukázala fotografii na mobilu, přičemž slyšel nejen dotaz, zda tento muž nebyl v budově viděn, ale také zazněla informace, že je zřejmě psychicky narušený a mohl by být nebezpečný. „Řekl jsem jim, že paní děkanka s proděkany je nyní o patro výš – a kdyby bylo cokoli potřeba, mohou za námi přijít,“ vyjádřil se Berounský. Nabídl tedy pozvání přímo na jednání kolegia děkanky, na což prý policista nereagoval.

„Asi ve 13.30 při vstupu do budovy byli u vrátnice uniformovaní policisté a mluvili s vrátnými. Zeptal jsem se jich, jestli něco nepotřebují, jeden z nich ukázal na mobilu fotografii a řekl, že „se k filozofické fakultě asi blíží“, je asi psychicky narušený a může být nebezpečný. Ptal se, jestli jsme ho neviděli. Odpověděl jsem, že ne. Řekl jsem jim, že paní děkanka je nyní s proděkany o patro výš, a kdyby bylo cokoli potřeba, mohou za námi přijít," uvedl proděkan FF UK Daniel Berounský.

Z jednání kolegia pak k němu přišel proděkan Jakub Rákosník. „Ve 13.40 jsem se na vyzvání paní děkanky vrátil zpátky k policistovi, abych zjistil podrobněji, co se děje. Policista mi ukázal v mobilu fotografii hledaného s informací, že hrozí riziko jeho vniknutí do budovy a že může být ozbrojen. Já jsem řekl, že ho neznám a neviděl jsem ho,“ uvedl Rákosník. Připomněl, že i on zopakoval pozvání na jednání kolegia děkanky: „V případě potřeby jsme okamžitě k dispozici,“.

Co dělat, nejprve radila tajemnice fakulty

Smrtící peklo pak střelec rozpoutal deset minut před třetí. Děkanka Eva Lehečková uvedla, že první informaci dostala ve 14.58, kdy se v prvním patře připravovalo vánoční zpívání. Přiběhl rozrušený kolega vyučující ve čtvrtém patře se sdělením, že se tam děje něco zlého: slyšel hluk a viděl rozbitý nábytek i tělo ležící na zemi. Že se tam střílí, následně potvrdila zpráva z telefonu jiné kolegyně ze čtvrtého patra.

Děkanka dala pokyn sekretářce, ať ihned volá na tísňovou linku 158. „Bohužel reakce operátora byla nedůvěřivá,“ posteskla si Lehečková s tím, že nastalo dohadování spojené s vysvětlováním: nejde o legraci a je nutný rychlý zásah, protože je budova plná studentů i vyučujících.

„Pověřila jsem sekretářku, ta volala v 14.59 linku 158 – bohužel reakce operátora byla nedůvěřivá, kolegyně musela vysvětlovat, že si neděláme legraci, že jsme veřejná budova, že máme na sekretariátu očitého svědka, že máme v budově studenty a učitele, ať nám pošlou jednotky. […] Chtěli jsme se evakuovat, ale pak jsme byli zahnáni dovnitř do kanceláře, zavřeli jsme se v zadní pracovně, sledovali dění před fakultou, slyšeli jsme střelbu v horních patrech i na náměstí," popsala děkanka FF UK Eva Lehečková.

Tajemnice fakulty Zdeňka Filipová pak na linku 158 volala v 15.04, aby si vyžádala instrukce, co dělat – s tím, že chce rozeslat zaměstnancům e-mail s informacemi, jak se zachovat: „Ptala jsem se, zda je pokyn opustit budovu a jít ven, nebo se mají zamknout v kanceláři.“ Dozvěděla se, že policejní složky jsou na cestě. A konkrétní pokyny dát zatím nelze, protože policie budovu nezná.

Operátor tísňové linky jí prý slíbil, že zavolá – ale neozval se. Tajemnice tedy v 15.15 odeslala všem zaměstnancům fakulty e-mail podle vlastního uvážení: zamknout, zabarikádovat dveře nábytkem a zhasnout.

Pietní akt k uctění památky obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Tisíce lidí po průvodu objaly fakultu. Na náměstí byl zapálen památný oheň

O dalších pět minut později přišla zpráva od policie, že byl střelec eliminován. Už předtím, tedy ještě během střelby, však zaměstnanci viděli oknem, jak z budovy vybíhají lidé s rukama nad hlavou. Nevěděli ale, zda jde o evakuaci řízenou policií. Jen zvednuté ruce dávaly tušit, že to asi vychází z pokynu policisty – spontánně by se totiž všichni takto nejspíš nezachovali. Skutečně to tak bylo – a policie tento pokyn vysvětluje jako součást bezpečnostních opatření. Pro případ, že by střelec měl ještě komplice, připraveného rozpoutat další střelbu v evakuačním zmatku.

K následnému dění z odpoledne děkanka Lehečková mimo jiné uvedla, že když se dostala do mobilního štábu policie, příliš informací si neodnesla. „Nic konkrétního mi sděleno nebylo, dostala jsem číslo na mluvčího Policie ČR, nechala jsem tam kontakt […] a požádala policii, aby vstoupili v komunikaci s Ústředním krizovým štábem Univerzity Karlovy, který se mezitím scházel. Následně jsem odešla řešit situaci, zejména aby odešly co nejdříve e-maily pro studující a zaměstnané, aby akademická obec dostala co nejdříve nějaké informace. Pak mi volal mluvčí policie: řekla jsem mu totéž, co jsem řekla na mobilním štábu Policie ČR.“