Případ 24letého studenta střílejícího na fakultě, jenž 21. prosince zabil 14 lidí a dalších 25 utrpělo zranění (a který podle zjištění policie ještě předtím zavraždil dva lidi v Klánovickém lese i svého otce v bydlišti na Kladensku) budí mimořádnou pozornost i s třítýdenním odstupem.

„Střelba na fakultě je bezprecedentní událostí pro celou naší společnost a přinesla legitimní otázky do debaty. Otřásla pocitem bezpečí a jistoty," řekl na začátku tiskové konference Rakušan. Zdůraznil, že se nechce věnovat samotnému policejnímu zásahu, kterému se bude věnovat Generální inspekce bezepčnostních sborů (GIBS), ale chce se zaměřit na pohled do budoucnosti. Kladl důraz především a prevenci a eliminaci. 

„Stoprocentně se podobnému útoku nedá zabránit nikdy, nepovedlo se to v žádné zemi na světě, to ale neznamená, že nemáme podniknout veškeré úsilí k tomu, abychom rizika a pravděpodobnost podobných tragédií eliminovali maximálně," řekl Rakušan.

Mimo jiné upozornil, jak intenzivně se nyní řeší posilování bezpečnosti na vysokých školách formou chystaných konkrétních opatření, ale i školení v této oblasti. Tato školení by měla posílit schopnost "měkkých cílů" vhodně reagovat v krizových situacích.

Školení pro zaměstnance škol

Ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vdělávání Jan Paďourek řekl, že se ministerstvo vnitra doporučuje zaměřit na vzdělávání a edukaci měkkých dovedností, ať už konkrétních zaměstnanců či studentů. Doporučuje budování psychologické odolnosti obyvatel a posílení psychologické podpory. Bezpečnost je podle něj sdílená zodpovědnost.

Upozornil na připravené školení pro vysoké školy, které by mělo proběhnout v polovině února tohoto roku. „Každá vysoká škola nebo univerzita si vytipuje bezpečnostního pracovníka, který bude proškolen a ten bude poté své dovednosti a znalosti šířit uvnitř školy. Ke školení se již nyní hlásí i některé střední školy," řekl Paďouřek.

Ministerstvo vnitra v budoucnosti plánuje dále také posilování kapacit pro efektivní zajištění bezpečnosti na bezpečnostních místech. Dále připravuje nové letáky a příručky, které budou podle slov Paďourka rozšiřovat skrze sociální sítě, webové stránky, e-maily a také je šířit fyzicky, a to na veřejných prostranstvích. „Do konce roku chceme využít v rámci školících aktivit i technologii virtuální reality, kde chceme simulovat krizové situace a na těch si vyzkoušet naši odolnost a schopnost čelit těmto nenadálým situacím," dodal Jan Paďourek.

Je potřeba zlepšit komunikaci

V úterý 9. ledna proběhla otevřená tisková konference PČR, kde policie zhodnotila celý zásah i události, které zásahu předcházely. Policejní prezident Martin Vondrášek na konferenci PČR konstatoval, že zásadní pochybení se nenašla – nicméně měla být lepší komunikace policistů s vedením fakulty.

Potřebu zdokonalit vzájemnou komunikaci a včasnou výstrahu pro lepší ochranu tzv. "měkkých cílů" vyzdvihl na páteční tiskové konferenci i Rakušan. 

Debata o reakci na krizové situace nesmí být podle vicepremiéra politická, resortní, nýbrž celospolečenská. "Úspěch systému jako takového, jestli zafunguje, jestli zvládneme být připraveni na takovou událost, zvládneme její samotný průběh, nedej bože situaci, která nastává po ní, tak je dán úzkou spoluprací všech společenských aktérů. Doslova a do písmene závisí na přístupu každého jednotlivce," řekl dnes Rakušan.

Na policejní tiskovku reagovala Univerzita Karlova, která nabídla časový sled událostí, jak je zaznamenali členové jejích týmů, a to včetně svědectví konkrétních lidí. Plynou z něj stížnosti na nedostatek informací, překvapení nad tím, že když policisté přišli do budovy fakulty zjišťovat informace, nevyužili nabídky kontaktovat její vedení a obraceli se převážně na administrativní pracovníky, i rozčarování z přístupu operátora tísňové linky 158.

Policie pak k tomu přidala vysvětlení, že upřesňující dotazy mohou člověku ve stresující situaci připadat jako nedůvěra, avšak jde jen doplňování nezbytných informací potřebných pro další zásah. Ani prověřování nahrávek telefonátů z tísňové linky pochybení neodhalilo. Představitelé policie i ministr Rakušan uvedli, že kauzu zkoumala Generální inspekce bezpečnostních sborů – a zatím nezahájila stíhání žádného konkrétního policisty.

Komunikaci kritizoval i poslanec

Ve čtvrtek pak zasedal sněmovní bezpečnostní výbor, který projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů přerušil na neurčito. Poslanec Jan Richter (ANO) během jednání uvedl, že střelné zranění utrpěla i jeho dcera, která pak musela být operována. Kritizoval především, že se do nemocnice dostala až sto minut po útoku, přičemž tvrdí, že ji policisté nějakou dobu nechali ležet v přepravním vaku na zemi před budovou.

Richter si také postěžoval, že policie nebyla s rodinou v kontaktu, i když spojení na sebe dával hned čtyřem různým policistům. Připustil nicméně, že dcera je již zletilá. Ministr Rakušan hned ve čtvrtek ujistil, že na prošetřování poslancových výhrad dohlédne. Jako nedostatečnou Richter vnímá také komunikaci ze strany vedení univerzity i fakulty.