Podle Klecandy Praha nemůže nabídnout vhodný pozemek. Navíc by se jednalo o řešení na dlouhé lokte. Východiskem pro řešení současných problémů je tak podle něj rozšiřování kapacity škol, které již existují – a pokud stavět nové, potom menší.

Velký komplex „na metru“

Vácha přišel s myšlenkou vybudovat středoškolský kampus (s gymnaziálními třídami, ale i dalšími školami nabízejícími jiné vzdělání) na pomezí Středočeského kraje a hlavního města. Líbilo by se mu třeba využití části pozemků v Letňanech (kde se kdysi počítalo se záměrem postavit vládní čtvrť – což ale padlo). Zde by si středočeský radní představoval areál s kapacitou zhruba čtyř tisíc žáků. Podle něj by však pomohlo i to, kdyby hlavní město dalo k dispozici pozemky pro vznik menšího kampusu: třeba na Zličíně nebo v lokalitě Depo Písnice. Či v oblasti Černého Mostu. Rozhodně by to mělo být na pomezí středních Čech s Prahou a současně „na metru“, aby byl areál dobře dostupný studujícím z celého hlavního města.

Nejde o novinku, o níž by bylo slyšet poprvé. Zástupci magistrátu už v minulosti reagovali, že něco podobného nezvažují, jelikož pro „své“ žáky, s bydlištěm v Praze, má metropole dostatečné kapacity. Kdyby nebylo přívalu Středočechů, neexistoval by žádný pražský problém. Vácha tyto argumenty omítá. Metropolitní region je podle něj třeba vnímat jako jeden celek a nemá smysl děti rozdělovat na „naše“ a „vaše“.

Upozorňuje, že směrování žáků z okolí do Prahy je tradiční – a bylo tu už před vznikem krajů. Platilo to po řadu uplynulých desetiletí – včetně éry „za komunistů“. Zpochybňuje i předpoklad, že Praha má dostatek míst pro „své“ žáky. Hodně jich nabízejí soukromé školy, kde se platí školné – a řada rodin pro své děti počítá jen s možností návštěvy škol veřejných.

Fronta uchazečů o přijetí na Střední zdravotnickou školu v Praze 4 Nuslích v ulici 5. května. K přijímačkám tu 12. dubna 2024 zamířilo velké množství žáků. | Video: Deník/Radek Cihla

Vácha se také zastavil u přehledu kritérií přijetí na pražská gymnázia, kde na chvostu žebříčku sestaveného podle bodového hodnocení žáků přijatých v prvním kole přijímacího řízení převažují právě soukromé školy. Zatímco první příčka patří Gymnáziu Na Vítězné pláni s bodovým průměrem 95,8 a posledním přijatým žákem s 92 body, 79. místo v pořadí škol zbylo na soukromé gymnázium sice s průměrem 50,2 bodu – avšak nejslabšímu žákovi zde stačilo na přijetí pouhých šest bodů. Čtrnáct to pak bylo na dvou dalších školách.

Jde o zoufalství a volání o pomoc

Vybudovat kampus by nebyl laciný špás. Pro letňanský areál se čtyřtisícovou kapacitou nabízí Vácha odhad 3,5 miliardy korun. Míní, že na zaplacení by se mohly složit magistrát Prahy, ministerstvo školství a středočeské hejtmanství. Nynější reprezentace Středočeského kraje (jež však má mandát jistý pouze do voleb, které se uskuteční ve druhé polovině září), by byla ochotna připlatit, byť by se jednalo o stavbu na pražském území. Teoreticky možná i třetinu. Nebo: 31 procent – když Vácha nabízí jiný způsob výpočtu: „My máme v Praze 38 procent žáků, Pražanů ve středních Čechách je sedm procent, takže náš podíl by dosahoval výše rozdílu.“ Či jiná varianta: stát by poskytl polovinu a o zbytek by se podělili Středočeši s Prahou.

Vácha nepopírá, že ke svému nápadu už z Prahy slyšel odmítavá stanoviska i argumenty odkazující na takzvanou „spádovost“. Je však přesvědčen, že jde o rozumné řešení, které by bylo ku prospěchu všem. „Musíme myslet trochu do budoucna. Tohle je zoufalství; volání o pomoc,“ řekl ke svému návrhu středočeský radní. Jedním dechem připomíná, že postavení Prahy je takové, že prostě musí plnit metropolitní funkce; lidé to očekávají a přirozeně se na metropoli orientují. Její finanční možnosti ostatně ve srovnání s krajem vnímá jako dalekosáhle lepší.

Vhodný pozemek metropole nenašla

Pohled z metropole je jiný. Že by hlavní město nabídlo vhodný pozemek, nelze podle Klecandových slov očekávat. Samotný nápad prý „není špatný“ – nicméně potřebný pozemek prostě Praha nemá k dispozici.

„Nechali jsme si od Institutu plánování a rozvoje udělat analýzu všech pozemků, které máme na veřejnou vybavenost, a došli jsme k tomu, že pro takhle velkou stavbu vhodné pozemky nemáme,“ vysvětlil, že jde o postoj, jemuž předcházelo hledání. Pražský radní současně připomněl komplikovanost záměru, jehož uskutečnění by se výrazně protáhlo. Pro současnost prý více pomohou přístavby; případně budování menších škol pro pět set až tisíc žáků.

„Neříkám, že to zatracujeme,“ řekl Klecanda ČTK k myšlenkám na budoucí kampus. „Prověřujeme tu možnost – a ať se Středočeský kraj také podívá i na pozemky u nich,“ poznamenal. Podle Váchy je však z pohledu kraje situace složitá: když chce stavět střední školu, zástupci hejtmanství přicházejí za městy v roli prosebníka. Aktuálně se má například rozhodovat v Jesenici na Praze-západ, zda se místní uvolí přemístit fotbalový stadion – a uvolnit tak pozemek pro výstavby gymnázia.

Co bude dál? Uvidíme…

Jestliže se v pátek Vácha sešel nejen Klecandou, ale také s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem (STAN) a věc s nimi probíral, očekává, že by se jednání časem mohla o něco posunout – až dotyční proberou možnosti se svými týmy a politickými partnery.

„Pan ministr slíbil, že věc řešit bude,“ poznamenal. A Praha? „Chceme s ní spolupracovat se vším respektem a s chladnou hlavou bez emocí vyjadřovaných na adresu Středočeského kraje; je to o ochotě jednat,“ konstatoval Vácha. Z opatrného vyjádření plyne, že signál o podstatné změně pražského postoje zatím nezaznamenal. „Potřebujeme ale udělat něco, co bude fungovat,“ konstatoval.