Problematika navýšení kapacity je podle ředitelů závislá hlavně na tom, jaký má konkrétní škola celkový limit. „Například u nás máme k dnešnímu dni maximální povolenou kapacitu 300 žáků. Už v loňském roce jsme podali žádost o její další navýšení a čekáme na vyjádření. Ministerstvo školství a zdravotnictví oznámilo, že požadavky na navýšení budou zjednodušené, což by nám mohlo velmi pomoci,“ říká ředitelka soukromého 1. Slovanského gymnázia v Praze Taťjana Pergler.

Oslovené pražské střední školy už požádaly svého zřizovatele, tedy magistrát, o možnost navýšit kapacitu tříd. „Kapacitu v jednom ze dvou oborů navýšíme zřejmě o dva žáky. Pracujeme na tom, ale vše není tak jednoduché, jak se zdá – žáci už jsou usazeni jinde, neřeší to problém těch, kteří jsou hlouběji pod čarou,“ vysvětluje ředitelka Střední odborné školy Drtinova Pavla Nedomová s tím, že počet studentů zvýší na 32, ale v žádném případě ne na 34.

„Při dělených třídách pak vzniká problém – například řešení dalšího počítače na výuku nebo je třeba při přerušení studia žáka z vyšší třídy usadit do nižšího ročníku,“ dodává.

Hrozí nižší kvalita výuky

Podle některých ředitelů je maximální počet pro zvládnutí výuky právě 32 studentů ve třídě. Kromě komplikací s fyzickým umístěním dětí do tříd a s tím související zvýšenou potřebou učebních pomůcek jde také o větší nápor na obě strany.

„Znamená to větší zátěž pro pedagogy, větší zodpovědnost a také serióznější přístup ke studiu ze strany samotných žáků. Na střední škole je toto všechno realizovatelné, na základní škole už je to ale mnohem obtížnější. Byli jsme historicky zvyklí na 13 až 17 dětí ve třídě, ale doba se mění,“ připomíná Pergler.

Taťjana Pergler, ředitelka 1. Slovanského gymnázia v Praze | Video: S povolením Taťjany Pergler

Střední odborná škola Jarov bude podle ředitele Miloslava Janečka navyšovat počet žáků ve třídách právě na maximální počet 34. S takovým počtem už mají zkušenost v jiných třídách, a jak říká Janeček, jde sice o náročnou, nicméně zvládnutelnou situaci, ve které pomáhá i dělení tříd u některých z předmětů.

Jiné školy ale mají obavy a navýšení počtu žáků se prozatím brání. Kromě snížení kvality vzdělávání může podle nich docházet i ke snížení komfortu žáků a učitelů.

Ředitelka Obchodní akademie Dušní Alena Kocourková například vyčkává na rozhodnutí zřizovatele. „Podle toho se budeme dále rozhodovat, zda zvýšení počtu žáků ve třídách zvládneme bez snížení kvality výuky,“ upřesňuje s tím, že stále ještě pokračuje vyřizování neustálých pohybů v rámci přijatých a odvolávajících se uchazečů.

Digitalizace přijímacího řízení do konce roku

Migraci studentů by měla usnadnit plánovaná digitalizace přijímacího řízení. „Podle střednědobého plánu pro vzdělávání na roky 2019 až 2023 měla být první digitalizovaná přijímací řízení v roce 2022, ale nestalo se tak. Změny se musí provést do prosince, aby přijímací řízení bylo jiné - a to je strašně málo času,“ vysvětluje hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Není tedy vyloučeno, že stejná nejistota, kterou nyní procházejí rodiče letošních deváťáků,, čeká i rodiče, jejichž děti končí základní školu příští rok. Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) ale věří, že digitalizace zápisu a vyznačení prvních pěti prioritních škol by mohlo přijímací řízení usnadnit už v následujícím školním roce.