Mimo jiné to potvrdily zkušenosti návštěvníků dne otevřených dveří, který před týdnem uspořádala pražská hygienická stanice. A právě štěnice se staly jedním z častěji probíraných témat.

Broučky v bytě postříká odborník

Hygienici tento hmyz představili jak v krabičce společně s ukázkami dalších nežádoucích návštěvníků domácností, tak i pod mikroskopem. Někteří z příchozích se však netajili tím, že tenhle nevítaný hmyz znají takzvaně naživo. Doopravdy: naživo bez jakýchkoli uvozovek.

Nemilé setkání Deníku potvrdila například žena z krčského sídliště; konkrétně se zkušeností s výskytem štěnic v paneláku v Jánošíkově ulici. Tam prý nedávno zasahovala odborná firma, když prostory bylo třeba důkladně vystříkat. Třeba u nich v bytě zasahující pracovník úplně rozebral nově pořízenou sedací soupravu. A z bytu ženy, odkud se štěnice po domě zřejmě rozšířily, prý bylo nějaké vybavení třeba i vyhodit. O ohnisku se vědělo – obyvatelka, která původně netušila, oč se jedná, dokonce pozvala sousedku, aby se přišla podívat na půlcentimetrové „broučky“, kteří jí lezou po posteli…

Štěnice přitom zdaleka nejsou jen problém míst se zanedbanou hygienou. Zalézají do škvír nebo nakladou vajíčka, která ani nejsou vidět – a tak se snadno přihodí, že si je někdo přiveze třeba z dovolené. Zbavit se těchto vetřelců vlastními silami či pomocí běžných přípravků proti hmyzu prodávaných v drogeriích přitom prý nelze: podle rad hygieniků je nutné obrátit se na specializovanou firmu. A byť se objevují i rady, jak místo chemie zapojit parní čistič a vysavač, klíčové je provedení likvidačního zásahu v celém domě. Dnešní postřiky nejsou cítit a při odborném použití neškodí lidem ani domácím zvířatům.

Jak bojovat se štěnicemi:

Jak bojovat se štěnicemi? Odpověď nabídl den otevřených dveří u pražských hygieniků. | Video: Milan Holakovský

Nabídka hubení štěnic na internetu je ostatně přepestrá. Výskyt sponzorovaných odkazů s adresami typu jaksezbavitstenic, hubenistenic či stenicedoma přitom napovídá, že jde o rozšířený problém; rozhodně se nejedná o nic ojedinělého. Nechybí ani sliby zaručeného výsledku a klidného spánku – či třeba ujištění, že pracovník přijede autem bez označení, které nebude budit nežádoucí pozornost a zavdávat důvod ke studu. Tedy žádné halasení na celou ulici: „Pani, tak jsme tady skrz ty štěnice.“

V našem hlavním městě bývá podle zkušenosti hygieniků tento problém častější spíše na ubytovnách a v hotelích – a v bytech pak právě v tomto období, kdy je po hlavní sezoně dovolených a přichází čas, kdy se lidé vracejí z dlouhodobějších pobytů na chatách a chalupách. Přinést si je ale lze třeba i se zakoupeným starším obrazem nebo s knížkou vyzvednutou v knihobudce.

Rozhodně je však u nás daleko k obrazu, který internet a média nyní vykreslují z Paříže, ale i dalších francouzských velkoměst jako Marseille či Toulouse. Mluví se o hemžení štěnic nejen v bytech a celých domech, ale i o jejich viditelném výskytu v sálech kin, na sedačkách v metru nebo i v příměstských vlacích. Objevily se debaty, jak věc vyřešit a vypořádat se s nimi do doby, než Francie bude v příštím roce hostit letní olympijské hry (na přelomu července a srpna) – a do věci se vložili i tamní politici. Z jejich vyjádření plyne, že výskyt štěnic není tak masivní, jak naznačují vyjádření na sociálních sítích. Obecně ale platí, že soužití štěnic a lidí je dlouhodobé – trvá po staletí – a netýká se jen chudých poměrů a prostředí se zanedbávanou hygienou.

Pokut pro kuchyně letos přibylo

S hygieniky návštěvníci probírali i leccos dalšího. Třeba k letní změně letní chuti pitné vody z kohoutku, kterou ohlašovali Pražané z různých koutů metropole stěžující si na zhoršení, zaznělo, že problém by již měl být vyřešen instalací technologie v úpravně Želivka. Jde o novou filtraci s aktivním uhlím.

Lidé se také živě zajímali o zjištění hygieniků z kontrol v restauracích i v kuchyních dalších stravovacích provozů. Někdy to nebývá pěkný pohled – a není také vidět, že by se trend zlepšoval. Mohou to alespoň naznačovat výsledky srpnových kontrol provozoven: padlo 48 pokut, o 17 více než loni, a jejich celkový součet se vyšplhal na 255 tisíc korun – což je o 76 tisíc více než před rokem. Pravdou ale také zůstává, že letošních 224 kontrol bylo proti stejnému období předchozího roku více o 83.

Podnětem ke 13 kontrolám se staly stížnosti, většinou poukazující na už na pohled nevyhovující podmínky a špínu. Na zdravotní obtíže po jídle si během srpna stěžovalo 27 strávníků – hned o 16 víc než před rokem. Z šetření pak vyplynulo, že 11 z těchto podnětů bylo oprávněných.

V rozhovoru s pracovnicemi hygieny ale došlo i na ne zcela čerstvé zkušenosti; třeba na dva letošní případy výskytu salmonely v mezinárodních hotelích z června a července – a s tím spojené zažívací obtíže, které postihly desítky osob. Jeden případ měla na svědomí syrová vejce, ve druhém chyběl důkaz z laboratoře, ale podezření padlo na nemocnou zaměstnankyni kuchyně.

Nepříznivé poznatky o hračkách i dětech

Ne všechny odpovědi odborníků mohly návštěvníky potěšit. Například: kterou bezplatnou aplikací staženou do mobilního telefonu lze co neobjektivněji měřit hlučnost? Přesně a spolehlivě vlastně žádnou; k tomu je třeba specializované vybavení. Kravál přitom patří mezi tradiční trapiče Pražanů: stížností na nadměrný hluk dostává zdejší hygienická stanice na tři stovky ročně. Z 85 procent se týkají dopravy, přičemž čtyři pětiny z těchto podnětů se vztahují k silničnímu provozu.

Jak mezi hračkami z Číny poznat ty, které obsahují škodlivé ftaláty – nebo odhalit plastové pomůcky do kuchyně, z nichž se mohou uvolňovat škodliviny? I to pařilo k opakujícím se dotazům. Jenže: na pohled to nejde; pomohou jen přehledy nebezpečných výrobků. I pražští hygienici na problémové zboží průběžně upozorňují na svém webu hygpraha.cz. Dříve jako jisté vodítko či nápověda mohly posloužit třeba nevzhledné provedení výrobku nebo neatraktivní obal – to už ale dnes neplatí.

Den otevřených dveří v areálu Hygienické stanice hlavního města Prahy. | Video: Milan Holakovský

Potěšující nejsou třeba ani zkušenosti se zneužíváním elektronických cigaret dětmi. Poslední poznatky napovídají, že se rozmáhá jejich sdílení: je prý poměrně běžné, že si je kupuje několik školáků společně. Školaček také – a možná je to v holčičích partách ještě rozšířenější než mezi kluky.

Stará rychta se stínem vraždy Johánka z Pomuka

- Hygienická stanice hlavního města Prahy sídlí v komplexu historických budov v nynější Rytířské ulici, který je již od středověku nazýván Starou rychtou. Jeho vzniku předcházelo založení Havelského města Václavem I. v roce 1232.
- Do komplexu patří nárožní budova (románské zbytky zdiva z počátku 13. století jsou zachované od sklepení do výše prvého patra) původně s věží, hlavní budova, která sloužila jako správní budova staroměstských občanů, od roku 1257 doložené sídlo rychtáře, a koncem 13. století postavený zadní trakt, který byl součástí staroměstského opevnění u Havelské brány.
- Objekt na počátku sloužil jako správní budova a sídlo královského rychtáře (úředníka pověřeného správou města a řízením městského soudnictví, kterého služební hodnost řadila na první místo ve městě).
- V druhé polovině 14. století bylo podzemí využíváno i jako šatlava. Ta se stala osudnou Johánkovi z Pomuka, dnes známému jako sv. Jan Nepomucký, který následkem mučení 20. března 1393 zemřel. Podle všeho bylo hlavním důvodem, že stál ve sporu mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna na straně svého představeného – arcibiskupa. Dokonce se traduje, že při mučení, jehož dějištěm se možná stala místnost sloužící dnešní hygienické stanici jako sklad, prý panovník osobně střídal kata.
- Na začátku 15. století byl komplex budov využíván jako obecní tržnice, kde se hlavně obchodovalo s plátnem. V polovině 16. století zde sídlil soud, ale také zde byly krámy, lékárna, vinný šenk a sklady.
- V roce 1588 začala rozsáhlá renesanční úprava objektu. Z té doby pochází zachovaný portál s iónskými polosloupy – a taktéž zbytky arkád v nádvoří.
- Po Bílé hoře (tedy ve 20. letech 17. století) město dům pronajímalo: například divadelním společnostem.
- V roce 1798 byla budova klasicistně přestavěna na obytný dům. Podoba se pak už zásadně neměnila, i když došlo na různé adaptace.
- V roce 1880 došlo na úpravy pro potřeby nově vzniklého Městského fyzikátu – historicky první instituce v Praze zaměřené na hygienický dozor, preventivní opatření proti epidemiím a zajištění zdravotních služeb. Právě zde také byla plánována pražská asanace: radikální „ozdravující“ přestavby centrálních pražských čtvrtí kolem přelomu 19. a 20. století.
- Budova nesloužila jen úřadování. Kromě zdravotnických služeb pro chudinu, organizace převozu infekčně nemocných, dozoru nad pohřbíváním, dozoru nad školní hygienou, dezinfekční stanice, ústavu ke zkoušení potravin, lékárny a později i ordinací pohotovostní služby zde sídlily i různé spolky pod ochranou města. Od roku 1913 tu působil i skautský spolek Junák, který tu měl také prodejnu výstroje.
- Jak se agenda hygienického úřadu rozšiřovala, byly po druhé světové válce vyčleněny samostatné odbory pro řízení a organizaci zdravotní služby, odbor lékařský, veterinární, zdravotně-technický, právní, odbor preventivního a sociálního lékařství – a to pod nově zřízeným Ústavem národního zdraví.
- V roce 1952 byla zřízena Hygienicko-epidemiologická stanice hl. m. Prahy. Následující půlstoletí (do roku 2003) zde také fungovala ordinace očkování před cestou do zahraničí.

Zdroj: Hygienická stanice hlavního města Prahy