První ze zimních nocleháren, kterou provozuje pražská Naděje, byla otevřena minulý týden. Další by měly následovat nejpozději v prosinci, bude však záležet i na počasí. „V záloze jsou stany, které už máme nasmlouvané. V případě tuhých mrazů mohou posílit ubytovací kapacity," doplnila zastupitelka a donedávna radní pro sociální politiku Irena Ropková (ČSSD).

Právě z jejího popudu rada v poslední době schválila několik dotací pro organizace, které se pomoci lidem bez přístřeší věnují. Podle odborníků z těchto organizací se Praha k problematice bezdomovectví staví aktivně. Rezervy spatřují v nedostatečném množství menších denních center, která by ulevila dnes příliš zatíženým lokalitám, například oblasti kolem Hlavního nádraží.

Chybí specializované zařízení pro ženy

Podle odhadů odborníků žije v Praze čtyři tisíce až 4500 lidí bez domova, drtivou většinu z nich tvoří muži. Počet žen bez přístřeší je v Praze odhadován na tři až čtyři stovky, zatím však pro ně neexistuje žádné specializované zařízení. Ženy proto musí využívat smíšené ubytovny a azylová centra, což pro ně může být nepříjemné, zejména pokud v minulosti musely čelit násilí ze strany mužů.

„Žádné bezpečné centrum jenom pro ženy v Praze není, vždy jsou smíšená. I když tam jsou třeba sprchy rozdělené, pro ženy, které měly zkušenost s násilím od mužů, je obtížné se mezi nimi pohybovat," Lucie Růžková Rybárová z Farní charity, která řídí středisko pomoci ženám bez domova na Praze 1.

Právě toto zařízení by se mělo brzy dočkat dotace, která mu umožní vybudovat lepší zázemí pro pomoc ženám a nově nabídnout kapacitu až 50 lůžek.

„Pomoc ženám bez domova nebo ohrožených ztrátou bydlení byla dlouho opomíjená. Ženy přitom vyžadují v mnoha ohledech odlišný přístup a jejich počet v rámci bezdomovecké komunity v Praze není zanedbatelný," popsala zastupitelka Irena Ropková, proč je potřeba se na problém ženského bezdomovectví více zaměřit. Doplnila, že u žen je podle statistik pravděpodobnější, že se jim podaří z ulice vrátit do normálního života.

Středisko pro nemocné osoby bez přístřeší

„Máme dlouhodobou potřebu mít větší zázemí, aby ženy měly kde být. Předpokládáme, že vybudujeme společenskou místnost i s kuchyňkou, kde budeme moci pořádat různé resocializační aktivity," vysvětlila Růžková Rybárová. Rozšířené středisko by mělo nově mít i hygienické zázemí, kde by si ženy mohly vyprat či se umýt.

Kromě toho by ve Strakonické ulici na Praze 5 mělo brzy vzniknout středisko pro nemocné osoby bez přístřeší. Nemocní bezdomovci po propuštění z nemocnice dnes často nemají kde se zotavit a jejich zdravotní potíže se tak vrací nebo zhoršují. „Je nutné těmto lidem poskytnout dočasné útočiště minimálně do doby, než dojde k celkovému vyléčení," vysvětlila Ropková.

Pátá městská část také chystá vybudování denního centra pro bezdomovce. V minulosti uvažovala o jeho umístění v Jinonicích, proti záměru se však postavili místní obyvatelé. Radnice pětky proto nyní zvažuje alternativní lokality.

„V současnosti je situace taková, že zařízení připravujeme, nicméně i vzhledem k aktivitě místních občanů prověřujeme umístění. Zvažujeme i jiné lokality. Chceme, aby projekt byl co nejdříve realizován, takže na hledání místa teď intenzivně pracujeme," uvedl místostarosta pětky Jan Smetana.

Denních center je moc málo

V současné době fungují v Praze čtyři podobná centra, která mají pomoci bezdomovcům s návratem do společnosti, nabídnout jim sociální a psychologické poradenství a podobně. Dvě se nacházejí u hlavního nádraží a po jednom v Holešovicích a Karlíně.

Podle magistrátu by bylo dobré, aby center vzniklo více a byla rovnoměrně rozprostřená po Praze. Městské části však často tato zařízení na svém území nechtějí. „Samozřejmě nemůžeme bezdomovce násilně převážet z centra na okraj města. Ale i okrajové části mohou vytvořit menší zařízení, která by centru ulevila," uvedla k tomu Ropková. Městské části by podle ní měly být vzájemně solidární, aby nebyly některé lokality neúměrně zatíženy.

Další výzvu vidí Ropková v otázce spolupráce magistrátu a městských částí v oblasti bytové politiky. V rámci sociálního bydlení by podle ní měly radnice vyhradit část svého bytového fondu pro ubytování lidí bez přístřeší. Například pátá nebo sedmá městská část už to učinily prostřednictvím projektu Z ulice do bytu. „Další městské části se zapojují do terénního programu pomoci lidem bez domova spolufinancovaného z městského rozpočtu," doplnila Ropková.

S tím souhlasí i ředitel pražské pobočky Naděje Jan Kadlec. Zdůrazňuje navíc, že důležitá je i prevence ztráty bydlení. „Například včasné poradenství lidem, kteří přestali hradit nájemné. V případě, že ke ztrátě bydlení nakonec dojde, je nutné mít nastavený systém záchytného bydlení, aby vůbec nedošlo k propadu na ulici," míní. Přístup magistrátu k této problematice hodnotí v poslední době jako aktivní.

Nutnost shody nejen s městskými částmi

„Hlavní město přistupuje k řešení problému aktivně, což v minulosti vždy nebylo pravidlem. Vnímáme podporu organizací pomáhajících lidem bez domova i vzájemný dialog. Problém je v nutnosti shody s jednotlivými městskými částmi a následně s občany či firmami, kteří v lokalitě vzniku služeb pro lidi bez domova bydlí či působí," uvedl s tím, že tento problém stojí v cestě vzniku většího množství denních center, která by ulevila momentálně přetíženým oblastem například kolem Hlavního nádraží.

S tím, že Praha problému bezdomovectví čelí systematicky a aktivně, souhlasí i ředitel pražské Armády spásy Miloslav Pípal. „Osobně si myslím, že se to za poslední čtyři roky zlepšuje. Praha si problém uvědomuje a snaží se jej řešit. Příkladem je již poměrně stabilní systém zimních opatření pro lidi bez domova a rovněž podpora projektů pro tyto lidi," uvedl. Stejně jako Kadlec však spatřuje rezervy v síti denních center. I tady však vidí ze strany některých městských částí vstřícný přístup.

Praha se na rozdíl od ostatních krajů musí potýkat s tím, že velká část bezdomovců, kteří se ve městě pohybují, je původem z jiných částí republiky nebo dokonce ze zahraničí, nejčastěji ze Slovenska.

Fenomén migrace bezdomovců z venkova

„Praha v rámci řešení bezdomovectví na svém území není nucena řešit jen své občany, kteří se dostali do této skupiny, ale musí řešit problematiku bezdomovectví na téměř celorepublikové úrovni. Jen přibližně třetina osob bez přístřeší v Praze má trvalé bydliště na území Prahy, dvě třetiny těchto lidí jsou mimopražskými občany," vysvětlila zástupkyně ředitele městské organizace Centrum sociálních služeb Praha Ludmila Tomešová.

To problém bezdomovectví v Praze problematizuje. Lék na bezdomovectví v demokratických společnostech zatím nikdo nenašel, velká města navíc musí počítat právě s fenoménem migrace bezdomovců z venkova či menších měst. Toho si všímá i Ropková, podle které by neměla finanční zátěž, vyplývající z pražského bezdomovectví, ležet pouze na hlavním městě.

„Bezdomovectví asi v Praze nemůžeme vymýtit úplně, protože asi 70 procent lidí bez domova není z Prahy. Mělo by se to podle mě řešit centrálně a i s přispěním ostatních krajů, protože takhle padá finanční zátěž i za ně na Prahu," zakončila.

Čtěte také: V Praze vznikne první zubní ambulance pro bezdomovce