Jednačtyřicetiletá samoživitelka paní Š. má tři dcery. Otec dětí je ve výkonu trestu. Paní Š. nyní žije u známých – v bytě 1+1, kde bydlet dál už nemůže, protože na prostoru asi 30 m2 žije přibližně 7 osob. Předtím bydlela v nájemním bytě 1+1, kde platila nájem 20 tisíc korun. Z důvodu opožděné výplaty dostala od soukromého majitele výpověď.

Nejstarší šestnáctiletá dcera letos ukončila základní školu a z důvodu sebepoškozování dochází na psychoterapii. I druhá, čtrnáctiletá dcera, dochází na terapii. Nejmladší, jedenáctiletá dcera, má astma. Do nového bytu, ve kterém budou platit řádné nájemné, se budou stěhovat v řádu týdnů.

Devět bytů pro devět rodin

Nejčastějšími klienty programu Prahy 8, který spolupracuje s evropskými projekty Podpory samostatného bydlení a Šance na bydlení, jsou právě matky samoživitelky.

Zahájení běhů Žlutá stužka (Yellow Ribbon Run) na podporu integrace lidí po výkonu trestu.
Začal osmý ročník běhu Žlutá stužka. Na podporu odsouzených žen po výkonu trestu

„Podepsali jsme memorandum o spolupráci s organizací Neposeda a RUBIKON Centrum. Z našeho sociálního bytového fondu získají v rámci dvouletého pilotního projektu celkem devět bytů. Díky nim se může minimálně devět lidí nebo devět rodin odrazit ode dna. Byty mají sloužit lidem, nemá smysl si je syslit na horší časy. Ty už jsou. Oslovila nás také komplexnost péče, kterou jsou tyto organizace schopné klientům zajistit. Nám zároveň poskytnou garance, že s byty bude nakládáno hospodárně,“ říká místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO), který má na starosti městský bytový fond.

S klienty, kteří se do bytů nastěhují, organizace spolupracují i dál. Garantují také, že pokud z nějakého důvodu dojde k prodlevě s placením nájemného, uhradí až tři nájmy za klienta.

Zdroj: Eliška Stodolová

„Našimi klienty jsou rodiče samoživitelé, kteří neměli v životě štěstí na rodinné zázemí nebo osamocení senioři, kterým třeba zemřel partner a již nezvládnou hradit tržní nájemné. Jednali jsme s několika městskými částmi, zatím jediná Praha 8 pochopila, že pronajmout byty našim klientům pro ně znamená jistotu,“ vysvětluje Jana Hamplová, ředitelka organizace Neposeda, a dodává: „Jde o jistotu, že zabydlíme lidi, kteří byt skutečně životně potřebují. Jistotu, že byt z garančního fondu projektu ještě vylepšíme a navíc, díky soustavné sociální práci se postaráme také o bezproblémové zabydlení a sousedské soužití. Když by naši klienti byt opouštěli, zajistíme také jeho uvedení do původního stavu.“

Do bytů míří i lidé z vězení

Typickým klientem RUBIKON Centra jsou lidé s trestní minulostí. Podle ředitelky centra Gabriely Hendlové se organizace snaží zabydlovat lidi, kteří jsou bezprostředně po výkonu trestu. Hlavní myšlenka je, že lidé musí do stabilního, bezpečného prostředí, aby mohli začít znovu. Je velmi těžké chodit do práce, platit dluhy, pokoušet se obnovit vztahy s rodinou a přitom bydlet na ubytovně, kde nemáte vůbec žádné soukromí,“ vysvětluje Hendlová s tím, že klientům pomáhají byt sehnat, vybavit nábytkem i vymalovat.

První zabydlená rodina.První zabydlená rodina.Zdroj: Neposeda

Pro většinu klientů RUBIKON Centra je to totiž poprvé, co bydlí sami, protože část z nich má za sebou ústavní výchovu, bydleli v rodině, která měla nevyhovující podmínky, nebo mají dlouhou zkušenost s azylovými domy a ubytovnami. Organizaci RUBIKON se kromě spolupráce s MČ Praha 8 podařilo navázat spolupráci s několika soukromými pronajímateli bytů, kteří se nebojí dát druhou šanci a také s Magistrátem hlavního města Praha.

„V Praze je aktuálně situace s nájemními byty velmi složitá a jsme rádi za každé vstřícné gesto,“ dodává Gabriela Hendlová s tím, že běžní pronajímatelé bytů se na ubytování znevýhodněných lidi, jejich klientů, příliš netváří a byt jim zpravidla nepronajmou.