Komu patří ten hlas? Možná si mnozí cestující při ranní cestě metrem kladli podobnou otázku, ještě lehce rozespalí nepoznali, že k nim promlouvá primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který připomněl Pražanům i návštěvníkům metropole v češtině a angličtině slavnostní ráz úterního dne.

Pražští radní navíc zařídili, aby na tramvajích byly vlaječky Česka i NATO. „Dnes jezdíme po Praze s mimořádnou hrdostí!“ hlásí koaliční subjekt Praha sobě, jehož radní pro kulturu Hana Třeštíková se v této věci angažovala.

Ještě v pondělí se Třeštíková s primátorem Hřibem setkali s Albrightovou na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „V této politicky komplikované době je pro nás všechny velmi důležité naslouchat názorům inspirativních osobností, kterou paní Albrightová určitě nejen pro mě je, a uvědomit si, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí,“ uvedla Třeštíková v tiskové zprávě.

Jednaosmdesátiletá rodačka z Československa přijela do hlavního města kromě oslav 20. výročí rodné země vstupu do NATO také propagovat svou knihu s názvem Fašismus - Varování. „Když vytrhnete kuřeti jedno pírko, nikdo si toho nevšimne. A tak se rodí fašismus,“ řekla podle Hřiba při veřejné debatě Albrightová. „Jsem optimista, který má velké starosti,“ dodala americká dáma v souvislosti s možnou aktuální politickou hrozbou. Demokracie je podle ní zranitelná.

Putin chce část Evropy pro sebe

Albrightová pozvala pražského primátora do Washingtonu. Na žádost ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského promlouvala k početnému publiku česky. „Tak budu znít jako blbá,“ pobavila přítomné hosty. „Musíš mně pomoct,“ obrátila se na Žantovského, který působil v devadesátých letech minulého století jako velvyslanec ve Spojených státech amerických.

Američanka s českými kořeny pak mluvila například o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi a zmínila jeho členství v KGB. „Já myslím, že Putin má plán. Myslím asi, že on hraje se slabými kartami, ale hraje s nimi velmi dobře. My máme silné karty, ale hrajeme s nimi špatně. On má plán, on chce, aby tahle část Evropy patřila jemu a aby nebyla v NATO a v EU,“ citovaly Parlamentní listy Albrightovou.

Lídři v řadě zemí volí nacionalismus

Ve své knize se velmi povrchně věnuje rovněž Zemanovi a premiéru Andreji Babišovi (ANO). „Pro mě je smutné, že lidé si dost neváží toho, co dělal Václav Havel. Když se stal prezidentem, najednou to byla opět zlatá země,“ vysvětlila v rozhovoru pro Radiožurnál. Obecně varuje voliče, aby nevěřili vůdci, který zná řešení problému. Ostatně ústavní cestou se dostali k moci jak Adolf Hitler v Německu, tak Benito Mussolini v Itálii.

V úterý se Albrightová účastní šestého ročníku konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“, která se koná při příležitosti 20. výročí od vstupu Česka do NATO ve Španělském sále Pražského hradu. Prezident Zeman pozval přední české politiky i prezidenty zemí visegrádské čtyřky - Jánose Ádera z Maďarska, Poláka Andrzeje Dudu a končícího slovenského prezidenta Andreje Kisku. Deník N citoval Albrightovou, která při návštěvě Prahy hrdně nosí na klopě Řád bílého lva (státní vyznamenání jí udělil Havel v roce 1997): „Byla bych velmi nervózní, kdybych měla Česko, Polsko a Maďarsko přizvat do NATO.“

„Mnoho lídrů v řadě zemí dnes volí nacionalismus a jiné priority než demokracii a svobodu. Podkopávají justitci, utalčují opozici a zastrašují média,“ prohlásila americká politička na konferenci. Každopádně dvacet let starý akt byl podle Albrightové důležitý, aby byly napraveny historické křivdy. Tlumočila rovněž vzkaz od tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona, který rozšíření považuje dodnes za správnou volbu.

Armádní přehlídka na Hradčanském náměstí

Prezident Zeman ve svém projevu zdůraznil, že s teroristy se nevyjednává a podpořil vojenské zahraniční mise: „Nesmíme dovolit Talibánu, aby opět ovládl Afghánistan, odkud může plánovat útoky proti Západu.“ Podle předsedy menšinové vlády opřené o KSČM by NATO mělo být mnohem aktivnější v potírání mezinárodních teroristických organizací. „Útoky proti Francii a Británii beru jako útok na Českou republiku,“ řekl Babiš.

Výročí si Praha připomíná na Hradčanském náměstí i výstavou „20 let České republiky v NATO,“ kterou připravil Vojenský historický ústav. Panely byly předtím umístěny na Vítězném náměstí. U hradu se celý den koná za účasti ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a náčelníka generálního štábu Aleše Opaty přehlídka české armády a Hradní stráže. Až do šesti hodin tak mohou přijít fanoušci vojenské techniky.

Slunečný den pro Českou republiku, řekl Zeman při vztyčování vlajky NATO
Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance společně s Polskem a Maďarskem jako první země z bývalého východního bloku. Přístupové listiny tehdy podepsal prezident Václav Havel. Návrh na vstup do NATO schválila Poslanecká sněmovna už v dubnu 1998, o dva týdny později se k ní připojil i Senát.
„Členství nám dává naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě,“ řekl tehdy Havel, který označil úvahy ČSSD o referendu za nesmysl. Proti byl i tehdejší předseda ODS a pozdější hlava státu Václav Klaus. Členství v NATO dodnes kritizují komunisté a SPD Tomia Okamury, která vlastně jenom převzala rétoriku někdejší republikánské strany Miroslava Sládka.
Vstupu předcházely dva zásadní dokumenty - Smlouva o konvenčních silách v Evropě z roku 1990, ve které se země NATO a Varšavské smlouvy zavázaly, že už nejsou protivníky. Československo totiž usilovalo o vstup do mezinárodního společenství hned po pádu totalitního režimu. Druhým dokumentem byla v roce 1995 Dohoda o statutu ozbrojených sil, která umožňuje po souhlasu Česka případný vstup vojenských jednotek států patřících do NATO. Při podpisu ratifikačních listin republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Kavan v Zemanově vládě. „Dnešek je slunečným dnem pro Českou republiku,“ prohlásil Zeman 16. března 1999 v bruselském hlavním sídle ústředí NATO při slavnostním vztyčování české vlajky. Momentálně Česko zastupuje v NATO velvyslanec Jiří Šedivý.