Praha postrádá na stavbu základních škol přes 22 miliard. Žádá stát o pomoc

Podle aktuální prognózy se má počet obyvatel metropole do roku 2050 zvýšit o 400 tisíc. Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) připomněl, že kapacita školských zařízení - základních, středních i mateřských škol - je dlouhodobý problém prakticky všech městských částí v metropoli.

„V Praze očekáváme nyní velký problém s velkým množstvím neumístěných žáků na střední školy. Pokud nenastane změna, bude v základních školách chybět přibližně 3 tisíce míst v roce 2030 a o dvacet let později 18 tisíc míst,“ řekl Klecanda a doplnil, že je nutné navýšit počet škol a navrhne zřídit fond školské infrastruktury.

Zrušení známkování prvního stupně. Záměr názorově rozdělil pražské vedení škol

Radní i městské části na problém upozorňují už několik měsíců. V druhé půlce března proto písemně požádali ministra školství Vladimír Balaše (STAN), který v minulém týdnu ohlásil svou rezignaci, o schůzku. Současně žádali o vypsání národního dotačního programu na výstavbu nových školských budov, ale také na přístavbu, přestavbu, rekonstrukci a modernizaci stávajících školských zařízení.

Vladimír BalašZdroj: Deník/Martin Divíšek

K jednání už nedošlo. Ministr však svolal k problematice mezirezortní tým, který se situací údajně zabývá a zástupce Prahy vyzval, aby jakékoli úvahy o nových dotačních programech ze státního rozpočtu na výstavbu nebo rozšíření kapacit pražských škol podložili podrobnými analýzami.

„Za potřebné považuje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy rovněž zpracování demografické studie v podrobnosti jednotlivých městských částí a seznámení se s principy, které v současné době hl. m. Praha v této oblasti uplatňuje a jak k zajištění kapacit všech typů škol za účelem plnění zákonné povinnosti zajišťování podmínek pro vzdělávání přistupuje,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová s tím, že ministerstvo sice problém vnímá, ale zákonnou zodpovědnost za vytváření dostatečných kapacit škol má zřizovatel a hradit ho má primárně v rámci příjmů z rozpočtového určení daní.

Analýza prokázala nedostatek míst

Jako první z tvrdých dat proto vznikla na žádost starostů analýza vypracovaná Institutem plánování a rozvoje (IPR), která zpracovala data 52 z 57 pražských městských částí. Analýza ukázala, že 71 projektů výstavby základních škol by stálo 22,4 miliard korun. Z toho mají městské části zajištěné finance pouze ve výši 1,6 miliardy. Nejvíce projektů je tak ve fázi investičního záměru a projektové přípravy.

Priority městských částí. Miliony dají do škol, rekonstrukcí bytů nebo dopravy

Starosta Prahy 9 Tomáš Portlík uvedl, že snaha přesvědčit ministerstvo, že Praha a pražské městské části se bez pomoci státu neobejdou, bude pokračovat. „Praha rozhodně není tak bohatá, jak si někteří myslí. Jen náklady na výstavbu metra D a městského okruhu se blíží k 200 miliardám korun a na tyto klíčové stavby stát Praze nepřispívá,“ zdůraznil Portlík a poznamenal, že nedostatek školských kapacit umocnila i uprchlická krize a začlenění ukrajinských dětí do škol.

Devátá městská část nyní dostavuje Základní a mateřskou školu Elektra, která pojme 750 žáků. Náklady se vyšplhaly na více než půl miliardy korun. Na polovinu si zvládla ušetřit sama. V následujících pěti letech zde ale potřebují postavit další dvě základní školy. Na ně už podle svých slov radnice prostředky nemá.

Tomáš Portlík, ODSZdroj: archiv kandidáta

Zástupci starostů i magistrátu nyní čekají na uklidnění situace na ministerstvu školství a potvrzení definitivního odchodu ministra Balaše. V jednáních chtějí pokračovat a případného nového ministra budou žádat o schůzku. Jednat chtějí také s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti). „Ministerstvu školství a financí starostové poskytnou veškerou možnou součinnost a analýzy potřeb,“ dodal Portlík.